Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2024, 388 stran, 690 Kč.

Recenzovanou kolektivní monografii Právo v dabingu zpracoval autorský kolektiv složený celkově ze 41 autorů. Hlavními autory a editory publikace jsou JUDr. Ing. Martin Adamec, Ph.D., LL.M., a JUDr. Vladimír Sharp, LL.M., Ph.D. Oba působí jako odborní asistenti na Katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy, zároveň vykonávají praxi jako advokáti.

Tato úzce zaměřená odborná monografie představuje první odbornou publikaci, která komplexně propojuje oblast dabingu a práva, přičemž se zaměřuje na zkoumání témat nacházejících se na hranici těchto dvou disciplín. Přestože právní stránka dabingové tvorby bývá v odborné literatuře často opomíjena a dabing i právo se mohou zdát jako vzájemně vzdálené světy, autorský tým složený z expertů obou oblastí identifikoval řadu právních problémů. Ty se týkají kupř. veřejnoprávní regulace dabingu, smluvních vztahů v dabingu, postavení dabingových herců a dalších zúčastněných osob anebo výše jejich odměn.

Po úvodní předmluvě prof. Jakuba Handrlici je monografie strukturována do sedmi kapitol: 1. Úvod do problematiky dabingu, 2. Dabing a veřejná služba, 3. Dabing z pohledu autorského práva, 4. Dabing a právní odpovědnost, 5. Právní regulace dabingu v zahraničních právních řádech, 6. Dabing a praxe, 7. Závěr. Uvedené kapitoly jsou dále přehledně členěny na jednotlivé podkapitoly. Po závěrečné kapitole zakončuje knihu bohatý seznam použitých odborných pramenů.

Monografie je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Právně-teoretická část se zabývá nejen povahou dabingu a jeho historií, kulturním či společenským významem, ale také právní regulací dabingové tvorby, včetně snah o její omezení v České republice. Dále se věnuje dabingu z pohledu autorského (včetně pojednání o aktuální AI), trestního i civilního práva. Monografie rovněž nabízí komparativní pohled na zahraniční právní úpravy dabingu (zajímavostí pro čtenáře může být na tomto místě např. problematika dabingu v Indii) a zhodnocuje možnosti jejich využití v českém právním prostředí. Autory teoretické části jsou (v abecedním pořadí): Martin Adamec, Kamila Balounová, Daniel Burda, Josef Čabrádek, Irena Holcová, Adam Just, Gabriela Prokopová, Vladimír Sharp, Jiří Srstka, Sylva Talpová, Nikola Vacek, Olga Walló a Sára Zwickerová.

Za teoretickou částí následuje část praktická, která se skládá z poznatků a zkušeností profesionálů působících v oblasti dabingu; zejm. jde o dabingové herce, režiséry a produkční. Vyjadřují se zde k vybraným tématům, která je možné (a ostatně i vhodné) propojovat s právem. Autory praktické části jsou (v abecedním pořadí): Petr Gelnar, Jolana Haan Smyčková, Robert Hájek, Oldřich Hajlich, Roman Hajlich, Michal Holán, Stanislava Jachnická, Filip Jančík, Aleš Kaizner, Václav Knop, Martin Kot, Jiří Krampol, Jiří Krejčí, Leoš Lanči, Jitka Moučková, Petr Neskusil, Robin Pařík, Jiří Ployhar, Daniel Rous, Regina Řandová, Petr Svoboda, Lucie Petra Svobodová, Terezie Taberyová, Hana Talpová, Bohdan Tůma, Ondřej Vetchý, Richard Wágner, Jindřich Žampa.

Monografie je určena širokému spektru čtenářů – osloví nejen právní teoretiky, odborníky z oblasti uměnovědných disciplín a mediálních studií, ale také výkonné umělce, legislativce, zástupce kolektivních správců práv či právníky, kteří zastupují jednotlivé subjekty zapojené do dabingové tvorby, příp. se s touto problematikou setkávají v rámci své praxe.

Monografie představuje velmi zdařile zpracované originální dílo, které významně obohacuje českou odbornou literaturu.[1]

JUDr. ALENA TIBITANZLOVÁ, Ph.D., advokátka, současně působí na Katedře trestního práva Fakulty bezpečnostně právní Policejní akademie České republiky v Praze jako akademický pracovník.

[1] Tato recenze je výstupem Rozvojového programu Policejní akademie České republiky v Praze do roku 2026.