Skutečnost, že advokát, účastník kárného řízení, může napadnout rozhodnutí Odvolací kárné komise žalobou proti rozhodnutí správního orgánu, je notorietou. Má však stejné oprávnění i Komora, pokud není spokojena s rozhodnutím v kárném řízení vedeném s advokátem?

Možná, že Vás to již též napadlo. Seznámili jste se kárným rozhodnutím, dokonce z titulu své funkce v některém z orgánů Komory znáte okolnosti věci, a nejste spokojeni s výsledkem kárného řízení. Máte pocit, že Kárná komise anebo Odvolací kárná komise nesprávně věc posoudila a oproti vašemu přesvědčení nedospěla k závěru, že se advokát dopustil kárného provinění, popř. kárné opatření, které advokátovi uložila, je podle vašeho názoru nepřiměřeně mírné. Co s tím? Může se Komora domáhat nápravy ve správním soudnictví?

Ustanovení § 65 a násl. z. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále i „SŘS“) upravuje oprávnění toho, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, žalobou se domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li SŘS nebo zvláštní zákon jinak. Ustanovení odst. 2 citovaného ustanovení pak zakládá žalobní legitimaci účastníka správního řízení, o jehož hmotněprávní oprávnění nebo povinnosti ve správním řízení nešlo, ač byl za účastníka povolán (např. v rámci ochrany životního prostředí), pokud byl postupem správního orgánu zkrácen na svých procesních právech takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí.

Ustanovení § 66 SŘS upravuje zvláštní žalobní legitimaci k ochraně veřejného zájmu, a to tak tak, že ji k ochraně závažného veřejného zájmu svěřuje nejvyššímu státnímu zástupci, veřejnému ochránci práv a ochránci práv dětí. Dále tuto zvláštní aktivní legitimaci citované ustanovení svěřuje tomu, komu toto oprávnění výslovně svěřuje zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu. V neposlední řadě opak citované ustanovení upravuje zvláštní žalobní legitimaci správnímu orgánu (jiného, než který rozhodl ve správním řízení), pokud tak stanoví zvláštní zákon.

Správním orgánem ve smyslu ustanovení § 65 SŘS je Komora; ta vykonává podle ustanovení § 40 odst. 3 ZAK veřejnou správu na úseku advokacie.

Účastníky řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu jsou žalobce a žalovaný; žalovaným je správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, tj. v našem případě Komora.

Způsobilost být účastníkem řízení má podle ustanovení § 33 SŘS ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti, a správní orgán; jinak i ten, komu ji zákon přiznává. Za právnickou osobu jedná ten, kdo je k tomu oprávněn podle zvláštního zákona.

Lze tedy shrnout, že žalobcem o žalobě proti rozhodnutí Odvolací kárné komise Komory je zásadně advokát, kterého se rozhodnutí týká. Přestože zákon výjimečně v ustanovení § 66 odst. 1 SŘS umožňuje, aby i správní orgán vystupoval v pozici žalobce, ovšem jen tam, kde to zvláštní předpis upravující řízení před správními orgány výslovně stanoví, je třeba konstatovat, že v současnosti žádný takový právní předpis neexistuje a že tedy žalobcem rozhodně nemůže být Komora.

Jelikož žádný zákon nestanovení, že by některý z orgánů Komory či jeho předseda měli procesní způsobilost být účastníkem řízení podle ustanovení § 65 a násl. SŘS, je zřejmé, že za žádný z orgánů Komory nelze podat žalobu proti rozhodnutí Odvolací kárné komise. Dále je zřejmé, že pasívní věcná legitimace v řízení o zrušení správního orgánu leží na komoře, nikoli na Odvolací kárné komisi.

Závěr, že Komora nemůže žalovat sebe sama a domáhat se zrušení rozhodnutí Odvolací kárné komise, nevyplývá jen z logiky a povahy věci, ale i z toho, že Komora nemůže být podle stávajícího právní úpravy nikdy žalobcem v řízení podle ustavení § 65 a násl. SŘS. Na otázku položenou v úvodu tohoto textu lze tedy odpovědět tak, Komora, ani žádný z jejích orgánů nemůže napadnout rozhodnutí Odvolací kárné komise žalobou proti rozhodnutí správního orgánu.

JUDr. Petr Poledne, Ph. D., advokát, místopředseda Kontrolní rady ČAK
POLEDNE ROTTA ADVOKÁTI s. r. o.

Ilustrační foto: canva.com