V souvislosti s flexibilní novelou zákoníku práce č. 120/2025 Sb., dochází k zásadním změnám i v řadě dalších pracovněprávních předpisů. Patří mezi ně zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. (dále zák. o zam.). Úpravy se týkají zejména podpory v nezaměstnanosti a nabývají účinnosti 1. ledna 2026.

 

Podmínky pro podporu

Jestliže zaměstnanec ztratí zaměstnání, může se přihlásit do evidence na úřad práce.

Pokud úřad práce uchazeči o zaměstnání nezprostředkuje vhodné zaměstnání, bude mu poskytovat podporu v nezaměstnanosti. Obdrží ji pouze tehdy, je-li zařazen do evidence uchazečů, a jestliže mu úřad práce vhodné zaměstnání nezprostředkoval ani mu nezabezpečil rekvalifikaci.

Uchazeč musí dále prokázat, že v posledních dvou letech jeho zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů trvalo nejméně 12 měsíců a byl po tuto dobu důchodově pojištěn (§ 39 odst. 1 zák. o zam.). Doba zaměstnání potřebná pro nárok na podporu v nezaměstnanosti, alespoň po dobu 12 měsíců v posledních dvou letech, je v zákoně charakterizována tak, že toto zaměstnání musí zakládat povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění.

Uchazeč musí dále prokázat skutečnosti rozhodné pro přiznání podpory v nezaměstnanosti. To je možné evidenčním listem důchodového pojištění, potvrzením o zaměstnání (zápočtovým listem), potvrzením o výši průměrného výdělku, dokladem o výkonu jiné činnosti. Osoba samostatně výdělečně činná může skutečnosti rozhodující pro přiznání podpory prokázat potvrzením o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

 

Vyšší podpora v nezaměstnanosti

Podpora v nezaměstnanosti vychází z průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání, používaného u uchazeče naposledy pro pracovněprávní účely ( § 50 zák. o zam.). Na tomto úseku došlo novelou zák. o zam. s účinností od 1. ledna 2026 k zásadním změnám.

Uchazeči ve věku do 52 let přísluší v prvních třech měsících (dříve dvou měsících) podpůrčí doby podpora ve výši 80 % (dříve 65 %) průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání nebo vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné, další tři měsíce (dříve dva měsíce podpůrčí doby) 50 % a po zbývající podpůrčí dobu maximálně do 11 měsíců 40 % (dříve 45 %) průměrného měsíčního čistého výdělku. Podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci činí nejvýše 0,8násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Pro rok 2025 je to průměrná mzda za toto období v roce 2024. Pro účely zák. o zam. je podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí její výše 45 107 Kč.

 

Věk uchazeče a podpůrčí doba

Doba, po kterou se poskytuje podpora v nezaměstnanosti (podpůrčí doba), je závislá na věku uchazeče o zaměstnání. Novela zák. o zam. tento věk zvyšuje (§ 43 zák. o zam.). U uchazeče ve věku do 52 let (dříve 50 let) je tato doba 5 měsíců, u uchazeče ve věku od 52 do 57 let (dříve od 50 do 55 let) je to 8 měsíců a u uchazeče ve věku nad 57 let (dříve nad 55 let) je to 11 měsíců.

Příklad

Uchazeči o zaměstnání, který měl v posledním zaměstnání průměrný čistý měsíční výdělek 30 000 Kč, náleží podpora v nezaměstnanosti po dobu prvních třech měsíců ve výši 24 000 Kč měsíčně.
Další tři měsíce je to 15 000 Kč měsíčně.

 

Kdy není nárok na podporu

Nárok na podporu v nezaměstnanosti nevznikne tomu uchazeči, který je poživatelem starobního důchodu, neboť tento uchazeč je finančně zabezpečen z jiného systému. Podporu by však dostal v případě, kdy by měl nárok na starobní důchod, tuto dávku však nepobíral a stal by se uchazečem.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (dále jen „hrubé porušení pracovních povinností“) – § 39 odstavec 2 písm. a) zák. o zam.

Jedná se o případy, kdy zaměstnavatel vůči zaměstnanci:

– sice nezvolil okamžité zrušení pracovního poměru pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností, ačkoliv mohl, ale dal zaměstnanci výpověď z pracovního poměru z tohoto důvodu podle § 52 písm. g) zákoníku práce nebo

– okamžitě s ním zrušil pracovní poměr z tohoto důvodu [§ 55 odstavec 1 písm. b) zákoníku práce (dále zák. práce).

Vzhledem k tomu, že i pracovní zapojení podle dohody o pracovní činnosti zakládá při dosažení měsíční odměny minimálně 4 500 Kč účast na důchodovém pojištění a na odvodu příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti uchazeč, který pracoval jen podle dohody o pracovní činnosti (neměl pracovní smlouvu) a skončil tuto dohodu pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností.

Obdobně je tomu i při činnosti podle dohody o provedení práce, která zakládá účast na důchodovém pojištění, je-li odměna za měsíc vyšší než 11 500 Kč a je vyplacena v příslušném kalendářním měsíci.

 

Porušení jiné povinnosti uchazeče

Nárok na podporu v nezaměstnanosti nevznikne uchazeči, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce (dále zák. práce) zvlášť hrubým způsobem.

Zák. práce umožňuje zaměstnavatelům, aby skončili pracovní poměr výpovědí při zvlášť hrubém porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (zaměstnance). Umožňuje jim to znění § 52 písm. h) zák. práce. Výpověď z tohoto důvodu může zaměstnavatel dát, jestliže zaměstnanec poruší zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost stanovenou v § 301a zák. práce. V tomto ustanovení se uvádí, že zaměstnanci jsou povinni dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v této době v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění.

 

Kontrola zaměstnavatele

Zaměstnavatel může v období prvních 14 dnů kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje režim dočasně práce neschopného pojištěnce (dále „dočasný režim“). Působnost kontroly zaměstnavatele je vymezena povinnostmi zaměstnance. Zaměstnanec má povinnost zdržovat se v době pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat vycházky povolené lékařem. Místem pobytu zaměstnance je místo, které sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku pracovní neschopnosti, nebo místo, na které změnil pobyt v době pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel např. může zjišťovat, zda zaměstnanec se zdržuje v bytě, v místě svého pobytu. Nemůže však kontrolovat, zda se zaměstnanec ve svém bytě věnuje jiným činnostem, které nejsou v souladu s dočasným režimem. Právní předpis neumožňuje zástupci zaměstnavatele vstoupit do bytu zaměstnance, pokud s tím zaměstnanec, který je v pracovní neschopnosti, nevysloví souhlas. Zjistí-li však zaměstnavatel, že zaměstnanec je mimo místo pobytu a nemá povolené vycházky, jde o porušení dočasného režimu. Zaměstnanec je však povinen umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování dočasného režimu a musí zástupci zaměstnavatele při kontrole prokázat svou totožnost a předložit rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti.

 

Záznam o výsledku kontroly

Zjistí-li zaměstnavatel při kontrole dodržování dočasného režimu jeho porušení, postupuje podle § 192 odstavce 6 zák. práce. Vyhotoví o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které – podle jeho názoru – znamenají porušení dočasného režimu. Stejnopis tohoto záznamu doručí zaměstnanci, který tento režim porušil, okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a ošetřujícímu lékaři. Tento záznam ovšem ještě není právním jednáním, které by zakládalo nebo měnilo práva a nároky zaměstnance. Podle zjištěných okolností, které svědčí o porušení dočasného režimu, může zaměstnavatel náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout. Může mu rovněž porušení dočasného režimu vytknout a upozornit ho na možnost sankce při dalším porušení. Toto rozhodnutí je plně v pravomoci zaměstnavatele. Nemůže však zaměstnance postihnout dvojím způsobem: krácením nebo odnětím náhrady mzdy nebo výpovědí z pracovního poměru. Musí se rozhodnut pro jeden postup.

 

Absence potvrzení o průměrném výdělku

Úřad práce vydá rovněž rozhodnutí, jestliže uchazeč o zaměstnání řádně nedoložil průměrný měsíční čistý výdělek nebo jsou o jeho výši důvodné pochybnosti. To jsou v personální praxi velmi časté případy, kdy zaměstnavatel „zapomene“ zaměstnanci vydat potvrzení o průměrném čistém měsíčním výdělku. Novelou zák. o zam. dochází ke změnám i v této oblasti.

Uchazeči, který nedoložil bez svého zavinění potvrzení o průměrném výdělku, poskytne úřad práce podporu v nezaměstnanosti ve výši odvozené od průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu. Za první 3 měsíce je to ve výši 0,4násobku (dříve 0,15násobku), další 3 měsíce ve výši 0,2násobku (dříve 0,12násobku ) uchazeči o zaměstnání nad 52 let věku a po zbývající podpůrčí dobu 0,15 (dříve 0,11) násobku této průměrné mzdy(§ 51 zák. o zam.).

 

Oddělené potvrzení

Požádá-li zaměstnanec, je zaměstnavatel povinen uvést v odděleném potvrzení údaje o výši jeho průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti (§ 313 odstavec 2 zák. práce). Tyto údaje nejsou součástí potvrzení o zaměstnání. Zpravidla je vypracovává mzdová účetní. Přichází to v úvahu zejména v případech, kdy zaměstnanec bude zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání a požádá o poskytování podpory v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci. Vzhledem k tomu, že podpora v nezaměstnanosti se zjišťuje z čistého průměrného výdělku, je zaměstnavatel povinen na žádost zaměstnance uvést v odděleném potvrzení tento údaj.

Dříve byly problémy s tím, zda úřady práce mohou kontrolovat výši průměrného měsíčního čistého výdělku. Toto oprávnění mají nyní úřady práce s tím, že výši čistého průměrného výdělku kontrolují v rozsahu potřebném pro stanovení výše podpory v nezaměstnanosti.

Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout, že tyto údaje budou součástí potvrzení podle § 313 odstavec 1 zák. práce, který však nevylučuje, aby součástí potvrzení byly i některé další skutečnosti. Podmínkou je však rovněž dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

 

JUDr. Ladislav Jouza, advokát, odborník na pracovní právo
Ilustrační foto: FREEPIK.com