Dne 1. července 2025 vstoupil v účinnost zákon č. 168/2025 Sb., o regulaci lobování, jehož cílem je omezení možné korupce, střetu zájmů nebo klientelismu a který zavádí registr lobbistů a lobbovaných. Přijetí regulace lobbování do poloviny roku 2025 bylo jedním z předpokladů, aby Česká republika získala peníze z Národního plánu obnovy, který čerpá dotace z Evropské unie.

Lobbování označuje zákon za činnost, jejímž účelem je přímé ovlivnění postupu lobbovaného při přípravě, projednávání nebo schvalování právních předpisů, mezinárodních smluv, centrálních opatření obecné povahy nebo koncepčních dokumentů.

Lobbovanými mohou být například prezident republiky, poslanci a senátoři, členové vlády a jejich náměstci, vedoucí sněmovní, senátní a prezidentovy kanceláře, členové bankovní rady České národní banky a dalších centrálních institucí, jako jsou Nejvyšší kontrolní úřad, Český telekomunikační úřad, Energetický regulační úřad a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

Zákon vymezuje lobbované tak, aby mezi ně patřily na centrální úrovni jen osoby s rozhodovací pravomocí. Nebudou k nim patřit například asistenti poslanců a senátorů, stejně jako členové poradních orgánů vlády kromě Legislativní rady vlády.

Hlavní nástroj regulace spočívá v zavedení registru lobbování, který zřizuje Ministerstvo spravedlnosti na adrese relob.gov.cz. Lobbisté budou muset tuto činnost předem ohlásit. Budou muset v registru uvést, v čím zájmu lobbují. Vždy po půl roce budou lobbisté do evidence vkládat veřejně přístupná prohlášení o lobbování. Lidé budou moci ministerstvo upozornit na podezření, že v registru nejsou uvedeny pravdivé nebo úplné údaje nebo že lobbista jinak porušil zákonné povinnosti.

Lobbista nebude muset uvádět informace o lobbistickém kontaktu, který se týkal požadavku uplatněného v připomínkovém řízení prostřednictvím elektronické knihovny legislativního procesu. U státních společností se nebude pokládat za lobbování jejich komunikace s exekutivou, tedy zejména s ministerstvy. Lobbistickým kontaktem ale bude komunikace zástupců těchto společností se zákonodárci. Výjimky ze zákona dostaly kraje a obce, nikoliv však profesní komory zřizované zákonem, včetně České advokátní komory.

Předpis předpokládá i sankce za nesplnění zákonných podmínek. Ta nejvyšší bude moci dosáhnout milionu korun nebo tří procent hodnoty aktiv právnické osoby.

Zdroj: ČTK, redakce AD

Foto: Pexels.com