V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky se uskutečnil kulatý stůl věnovaný aktuálním problémům opatrovnického systému, s důrazem na dopady střídavé péče na malé děti a situace vysoce konfliktních rodičovských sporů. Odborníci varují, že těchto případů v posledních letech výrazně přibývá, a upozorňují na jejich potenciálně negativní vliv na psychický vývoj dítěte.

Diskuse se zúčastnili zástupci odborné veřejnosti – psychologové, právníci, zástupci rodičovských iniciativ i poslanci napříč politickým spektrem. Hlavním organizátorem akce byl lékař a poslanec Tom Philipp, který se této problematice dlouhodobě věnuje jak z odborného, tak legislativního hlediska. Záštitu nad setkáním převzaly tři významné političky: Marie Jílková, předsedkyně Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti, Martina Ochodnická, místopředsedkyně Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, a Barbora Urbanová, místopředsedkyně Zahraničního výboru.

Impulsem pro uspořádání diskuse se stala Petice „Za odpovědné rozhodování v opatrovnických sporech týkajících se dětí“, která upozorňuje na problémy v soudní praxi a volá po reformách ve prospěch nejzranitelnějších – dětí.

Cílem setkání bylo zejména upozornit na nevhodnou paušalizaci při soudních rozhodnutích o střídavé péči, která se v praxi uplatňuje už i u dětí v kojeneckém a batolecím věku.

Rozhodování je často vedeno formální rovností rodičů bez zohlednění kvality výchovného prostředí, a děti jsou tak někdy svěřovány i osobám, které se dopustily domácího násilí. Paradoxně totiž ani rozsáhlá nedávná novelizace nezakotvila domácí násilí jako relevantní faktor při rozhodování o péči.

V hlavním programu následně vystoupili přední odborníci z oblasti práva, psychologie i státní správy – mimo jiné Markéta Chudáčková (advokátka), Helena Petrová (psycholožka), Lenka Šulová (vývojová psycholožka) a Radan Šafařík z Úřadu vlády ČR. V diskusním panelu zasedli i zástupci justice a experti z praxe, jako např. Ilona Benešová (předsedkyně obvodního soudu pro Prahu 9), Daniela Holá a Veronika Němečková (advokátky), Dana Pokorná (terapeutka specializující se na domácí a vztahové násilí), Magdaléna Skřivánková z organizace Area Fausta (asistované styky), či Eva Petrová, předsedkyně Výboru pro práva dítěte Úřadu vlády ČR.

Jaká témata se u kulatého stolu projednávala?

Narušení vztahové vazby mezi dítětem a matkou – dítě do tří let z vývojového hlediska potřebuje především stálost hlavní pečující osoby, obvykle matky. Necitlivě nastavená rotační střídavá péče v tomto věku může vést k poruchám základní vztahové vazby (attachmentu), nejrůznějším psychickým poruchám a celoživotním vztahovým potížím.

Trauma pečujících matek – ženy, kterým je v útlému věku nuceně „odebráno“ dítě, často trpí úzkostmi, depresemi a silným pocitem bezmoci. Tento faktor má dopad i na jejich další rodičovství ale i na motivaci žen k zakládání rodiny obecně. Snižující se porodnost je totiž dána i vlivem strachu budoucích matek, zda nebudou v případě rozpadu vztahu institucionalizovaně připraveny o možnost pečovat o své dítě. Tento fenomén není reflektován v demografických datech, přesto výrazně přispívá k dramatickému poklesu porodnosti v ČR.

Neodbornost práce s konfliktem – systém neumí účinně pracovat s vysoce konfliktními rodiči, kterých je v populaci nezanedbatelné množství. Za vleklým konfliktem často stojí osobnostní patologie některého z rodičů, kterou systém neumí včas detekovat a ochránit tak společné děti a druhého rodiče v pozici oběti domácího násilí, ať již fyzického, nebo psychického. V těchto případech je také nevhodné nařizovat mediaci a tlačit na dohodu, protože se tím uschopňuje ten agresivnější z rodičů.

U kulatého stolu bylo také diskutováno nejasné procesní vymezení OSPODu jako kolizního opatrovníka dítěte. Jako systémové opatření je navrženo, aby na každém OSPODu byl alespoň jeden specialista vyškolený v odborném zvládání a vedení konfliktu a znalý problematiky domácího násilí.

Pokud soudy rozhodují mechanicky ve jménu „rovnosti rodičů“, místo aby zohlednily zájmy a potřeby dítěte, vede to k ztrátě důvěry veřejnosti ve spravedlnost. Rodiče jsou pak nuceni setrvávat v násilných vztazích, neboť postrádají porozchodové garance, jak ochránit své děti i sebe před vlivem násilného, či dysfunkčního rodiče.

Důležitým tématem se stala i v mezidobí schválená novela rodinného práva (tzv. rozvodová novela), která nyní míří do Senátu. Ta bohužel díky množství pozměňovacích návrhů konzervuje kritizovanou praxi v ohledech legislativního zakotvení paušalizace rozhodování ve prospěch střídavé péče bez ohledu na výchovné kvality jednotlivých rodičů, umožňuje, aby dítě svěřené do střídavé péče střídalo dvě školská zařízení a další problematické body, které jsou v současnosti předmětem kritických diskusí. Účastníci kulatého stolu tak apelují na Senátory, aby se novelou zabývali a prosadili její změny ve smyslu závěrů z dnešního setkání.

Pokud soudy nebudou mít žádná jasně stanovená kritéria pro rozhodování a zákon bude bez dalších hledisek upřednostňovat rovnoměrnou péči rodičů, vystavíme nemalé procento dětí vážnému ohrožení jejich zdravého vývoje.

Daniela Holá, Markéta Chudáčková a Helena Petrová

Foto: Kancelář Poslanecké sněmovny ČR/Lukáš Janičina