Prezident republiky Petr Pavel podepsal 3. června šest zákonů, informoval na webu odbor komunikace prezidentské kanceláře. Zákony se týkají vojenské policie, ozbrojených sil ČR, regulace lobbování či podpory bydlení.

 

Zákon na pomoc lidem ohroženým bytovou nouzí

Lidem ohroženým bytovou nouzí bude od příštího roku pomáhat nový zákon o podpoře bydlení. Zákon počítá například se zřízením sítě kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení. Vzniknout má také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi. Ministerstvo pro místní rozvoj, které zákon předložilo, si od něj slibuje také to, že vlastníci bytů budou ochotnější díky garancím nabízet své byty do systému k pronájmu. Odpůrci zákona při debatách v Parlamentu naopak tvrdili, že více bytů do systému nepřinese.

Zákon má pomáhat domácnostem s příjmy do 1,43násobku životního minima. Odpůrci tohoto omezení namítají, že jde o nepřiměřené zúžení. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek již dříve řekl, že v Česku žije víc než 160 000 lidí v bytové nouzi. Desetinásobek lidí pak podle něj řeší takové problémy s bydlením, které by mohly vést až k jeho ztrátě.

Lidé ohrožení bytovou nouzí by mohli snáze získat bydlení v obecních, družstevních nebo soukromých bytech. Zákon by také podle něj do systému bydlení mohl dostat víc bytů, protože se jejich vlastníci nebudou bát je pronajmout. Kritici zákona s tím ale nesouhlasí.

V prvním roce má fungování zákona vyjít státní pokladnu na 600 milionů korun a po plném náběhu na 1,5 miliardy korun. Ministr Kulhánek však již dříve poukazoval na to, že už nyní bytová nouze stojí státní pokladnu 4,1 miliardy korun. Zákon podle něj představuje účinné nástroje, kterými se jinde podařilo bytovou nouzi zkrotit. Navíc podle něj obsahuje řadu pojistek proti takzvaným obchodníkům s chudobou, aby pro ně nebyl lukrativní, a měl by navíc vůči jejich segmentu vytvořit alternativu.

Kontaktních míst má vzniknout 115. Vznikat budou hlavně v lokalitách, kde je vyšší počet osob ohrožených ztrátou bydlení a kde jsou pracoviště úřadu práce. Ostatní obce se budou moci rozhodnout, zda si dobrovolně kontaktní místo zřídí. Na kontaktní místo budou dostávat příspěvek na výkon státní správy.

Zákon obsahuje i takzvanou překlenovací asistenci. Má fungovat po uplynutí dvouleté podpory, a pokud by se klient případně poté stěhoval do jiného bytu, bude mít ještě dva měsíce asistenci v novém bydlení. O tom, zda je žadatel v bytové nouzi, bude rozhodovat úřad práce. Bude vydávat závazné stanovisko kontaktnímu místu.

Schválení zákona podpořila již dříve i Česká komora architektů, která se na senátory obrátila s otevřeným dopisem. Je to podle ní první krok k systémovému řešení bytové nouze. Také díky zákonu se podle odborníků z iniciativy Za bydlení může Česko dočkat systémového ukotvení nástrojů prevence a řešení bytové nouze. Zákon přivítaly organizace Člověk v tísni, Armáda spásy či Česká asociace streetwork.

 

Penzijní fondy budou moci investovat do bydlení

Penzijní fondy budou moci investovat do bydlení, což by mělo podpořit bytovou výstavbu v Česku. Poplatníci si také budou moci snižovat daňový základ o úroky z úvěrů, které si vzalo bytové družstvo. Zákon, který to umožní, dnes podepsal prezident a navazuje na nový zákon o podpoře bydlení a mění související zákony. Zavádí také pravidlo, které umožní bytovým družstvům a společenstvím vlastníků odpojovat neplatiče od služeb. Podmínkou bude, že neplatící vlastník bude v prodlení s platbou po dobu tří měsíců.

Všechny investice penzijního fondu do bydlení nebudou smět přesáhnout 20 procent majetku fondu. Investovat by mohly například prostřednictvím fondu kvalifikovaných investorů nebo prostřednictvím jiné právnické osoby. Takováto právnická osoba, Special purpose vehicle (SPV), by mohla vydat dluhopisy, které by fond nakoupil. Do jednoho SPV nebo fondu kvalifikovaných investorů by penzijní fond směl vložit nejvýše deset procent svého majetku. „Podle penzijních společností může objem jejich investic dosáhnout do roka devět miliard, do pěti let až 20 miliard Kč. Díky tomu vyrostou vyšší tisíce nových bytů,“ uvedl začátkem března ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Novela dovolí penzijním společnostem investovat v určité míře například do nemovitostních fondů, což na jedné straně posílí v diverzifikaci portfolií účastníků penzijního připojištění, na druhé straně to pomůže v rozvoji tuzemského bytového trhu,“ řekl již dříve prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop.

Zákon také umožní poplatníkům, aby si od základu daně z příjmů odečítali úroky nejen z vlastního úvěru na vlastní bydlení, ale i z úvěrů bytového družstva. Podmínkou bude, že poplatník je členem družstva a tyto úroky hradí a že družstvo rozpočítalo na družstevníky pouze ty úroky, které samo hradí. Tato novinka se do zákona dostala ve sněmovně na základě pozměňovacího návrhu ministra Stanjury a poslance Jiřího Havránka.

Související změnový zákon zavádí do občanského soudního řádu rozkaz k vyklizení bytu. Má to urychlit spory o vyklizení neoprávněně užívaných bytů. „Díky těmto změnám budou mít pronajímatelé rychlejší přístup k bytu či domu, odmítá-li se nájemce po skončení nájmu vystěhovat, což by je mělo též motivovat k pronajímání bytů na základě dlouhodobých nájemních smluv,“ uvedla k tomu vláda v důvodové zprávě.

 

Lobbování získá zákonná pravidla

Lobbování získá od července zákonná pravidla, vznikne zejména registr lobbistů a lobbovaných. Návrh zákona k omezení možné korupce, střetu zájmů nebo klientelismu podepsal prezident Petr Pavel, podpis připojila hlava státu také k doprovodné novele dalších zákonů, jež upravuje například zaznamenávání takzvané lobbistické stopy v důvodové zprávě návrhu právního předpisu. Přijetí regulace lobbování do poloviny letoška bylo jedním z předpokladů pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy, který čerpá dotace z EU.

Lobbování označuje zákon za činnost, jejímž účelem je přímé ovlivnění postupu lobbovaného při přípravě, projednávání nebo schvalování právních předpisů, mezinárodních smluv, centrálních opatření obecné povahy nebo koncepčních dokumentů.

Lobbovanými mohou být například prezident republiky, poslanci a senátoři, členové vlády a jejich náměstci, vedoucí sněmovní, senátní a prezidentovy kanceláře, členové bankovní rady České národní banky a dalších centrálních institucí, jako jsou Nejvyšší kontrolní úřad, Český telekomunikační úřad, Energetický regulační úřad a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

Předloha vymezuje po sněmovních úpravách lobbované tak, aby mezi ně patřily na centrální úrovni jen osoby s rozhodovací pravomocí. Z vládního návrhu zákona vyškrtla dolní komora asistenty poslanců a senátorů, stejně jako členy poradních orgánů vlády kromě Legislativní rady vlády.

Hlavním nástrojem regulace má být zavedení registru. Lobbisté budou muset tuto činnost předem ohlásit ministerstvu spravedlnosti. Budou muset v registru uvést, v čím zájmu lobbují. Mají do něj podle vládního návrhu navíc vždy po půl roce vkládat veřejně přístupná prohlášení o lobbování, což má umožnit kontrolu veřejnosti.

Sněmovna reportování o lobbování omezila. Lobbista nebude muset uvádět informace o lobbistickém kontaktu, který se týkal požadavku uplatněného v připomínkovém řízení prostřednictvím elektronické knihovny legislativního procesu. U státních společností se nebude pokládat za lobbování jejich komunikace s exekutivou, tedy zejména s ministerstvy. Lobbistickým kontaktem ale už bude komunikace zástupců těchto společností se zákonodárci. Výjimky ze zákona dostanou kraje a obce.

Předloha předpokládá i sankce za nesplnění zákonných podmínek. Nejvyšší bude moci dosáhnout až milionu korun nebo tří procent hodnoty aktiv právnické osoby.

O zavedení zákonných podmínek pro lobbování se v Česku diskutovalo dlouhodobě. V minulém volebním období Sněmovna návrh nestihla projednat.

 

Snazší zavádění bezpilotních letadel do armády

Usnadnit zavádění nových bezpilotních letadel do armády má novela o ozbrojených silách. Novela stanoví, že některé vojenské bezpilotní letouny budou podléhat jednoduššímu způsobu certifikace než pilotovaná letecká technika.

Bezpilotní letouny pro armádu budou podle novely roztříděny podle míry rizika souvisejícího s druhem provozu daného typu stroje. V současnosti musí být podle ministerstva obrany bezpilotní prostředky certifikovány stejným způsobem jako pilotovaná letecká technika. Vzhledem k váhové rozmanitosti bezpilotních prostředků bude zjednodušení certifikace odpovídat míře rizika spojeného s jejich provozem.

Hodnocení rizik nebude podle ministerstva záviset pouze na typu vojenského bezpilotního letadla, ale i na typu úkolu, který bude plnit, nebo na prostředí, kde bude provozován. Rizika se budou posuzovat také například podle toho, zda je součástí letounu zbraňový systém nebo zda by mohl přepravovat osoby či nebezpečný materiál.

Způsob posuzování a schvalování bezpilotních letadel vychází podle ministerstva ze způsobu posuzování bezpilotních systémů v Evropské unii. Ve značné míře je s nezbytnými vojenskými specifiky uplatňován i ve vojenském letectví jednotlivých členských států NATO.

Novela celkově upravuje proces schvalování způsobilosti vojenské letecké techniky. Upřesnění podmínek je podle důvodové zprávy nezbytné pro zachování bezpečnosti letového provozu i pro hladké zavádění techniky nové, a to včetně letounů páté generace. Patří k nim americké stroje F-35, kterých Česko pořídí 24 za 150 miliard korun i se servisem.

 

V Česku bude opět platit zákaz fotografování označených vojenských objektů

V Česku bude od července opět platit zákaz fotografování, filmování nebo zakreslování vojenských objektů, pokud budou viditelně označeny tabulkou s nápisem a piktogramem. Za překročení zákazu bude hrozit pokuta až 100 000 korun. Přestupek vrátí do legislativy novela, kterou podepsal prezident. Předloha zejména rozšiřuje pravomoci Vojenské policie. Zpřísňuje také postihy za neoprávněné používání vojenského stejnokroje.

Zákaz fotografování vojenských objektů v minulosti upravoval podle zdůvodnění zákon o ochraně státního tajemství z roku 1971, který byl zrušen v roce 1998. Ministerstvo obrany upozornilo na to, že pořizování snímků, a to i za využití dronů, může sloužit ke shromažďování citlivých informací.

„Z pořízených fotografií je například možné plně nebo částečně určit způsob ochrany těchto objektů, identifikovat osoby a zaznamenávat počty vojenské techniky, které do těchto objektů vstupují a vjíždějí. Vzhledem k vývoji bezpečnostního prostředí v Evropě, představuje fotografování vojenských objektů pro naši společnost bezpečnostní riziko,“ stojí v důvodové zprávě. Obdobné zákazy uplatňují podle zdůvodnění i další státy Severoatlantické aliance včetně sousedního Slovenska a Polska.

Výjimky ze zákazu fotografování by povolovalo na základě individuální žádosti Ministerstvo obrany. Zákaz se nebude podle novely vztahovat na činnosti, které mají oporu v jiných právních předpisech, například v zákonu o zeměměřičství.

Vojenští policisté budou moci podle novely například využívat drony a zároveň zamezovat jejich provozu. K jejich pravomocím přibude zadržení řidičského průkazu nebo vstup na pozemek, pokud by to bylo nezbytné pro ochranu života nebo zdraví lidí.

Vojenská policie zajišťuje bezpečnost českých i aliančních vojáků, chrání muniční sklady a další vojenské objekty. Změny zákona reagují podle Ministerstva obrany na zhoršující se bezpečnostní situaci i na nová rizika, například v elektronickém boji.

Zasáhnout proti dronu, který by představoval hrozbu pro chráněný objekt nebo osobu, nyní vojenští policisté na rozdíl od státní policie nemohou. Vojenští policisté budou podle novely moci zajistit, odstranit nebo zničit věci při zjištění bezprostředního ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí či v případě závažné bezpečnostní hrozby rušit provoz elektronických komunikací.

Zpřísnění čeká sankce za neoprávněné používání vojenského stejnokroje lidmi, kteří nejsou vojáky či policisty. Horní hranice pokuty vzroste na 50 000 korun. Úprava podle ministerstva ale nebude znamenat automatický postih lidí, kteří nosí například oblečení s maskovacím vzorem do přírody.

Novela zákona také umožní přímé povolání vojenských policistů k plnění úkolů státní policie, nyní je možné povolat ty v činné službě, což je organizačně složitější. Podle novely budou moci vojenští policisté používat pro výcvik i nevojenské objekty. Úprava umožní zaměstnávat ve Vojenské policii občanské zaměstnance.

 

Zdroj: ČTK
Foto: pixabay.com