Lidé, které komunistický režim v někdejším Československu nutil k opuštění země nebo je šikanoval formou takzvaného ochranného dohledu, by mohli získat jednorázové odškodnění. Vláda pro každého z nich navrhla odškodné ve výši 100 000 korun, což by stát mohlo podle odhadů vyjít na 17 milionů až 283 milionů korun. Sněmovna to 3. června ve zrychleném řízení odhlasovala v trojici zákonů, které nyní dostane k projednání Senát. Rozšířit by se měl také okruh žadatelů o odškodnění obětí násilí při demonstracích k výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy ze srpna 1969.

Ochranný dohled z politických důvodů se stal nástrojem perzekuce a legální možností, jak znepříjemnit život odpůrcům komunistického režimu. Čelili nejen policejní šikaně, ale i hrozbě uvěznění. Návrh je výrazem snahy napravit některé z nespravedlností, kterým čelily oběti minulého režimu. Předpis má být způsobem, jak obětem perzekuce projevit uznání a solidaritu.

Další norma má odškodnit občany, na něž se Státní bezpečnost jako komunistická tajná policie zaměřila v akci Asanace nebo podobných akcí. Pro přiznání částky nemá být rozhodující, zda nátlaku podlehli a skutečně emigrovali z Československa. Vyrovnání s komunistickou minulostí sice začalo hned po listopadu 1989, stále jsou ale oblasti, kde nebylo důsledné. Lidé, kteří museli snášet komunistickou perzekuci a nátlak k vystěhování, si za prožité příkoří odškodnění zaslouží, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan.

Žadatelé, mezi něž by mohli patřit spisovatel Pavel Kohout nebo písničkář Jaroslav Hutka, se podle návrhů budou moci písemně obrátit do konce roku 2026 na příslušné ministerstvo, které bude o žádostech rozhodovat ve správním řízení a jeho rozhodnutí bude přezkoumatelné soudem. Přiznaná částka by nepodléhala dani z příjmu, exekuci a nezapočítávala by se ani do příjmu rozhodného pro stanovení sociálních dávek.

Ministerstvo vnitra předpokládá, že v souvislosti s nucením k vystěhování z ČSSR obdrží 100 až 400 žádostí, což by tedy znamenalo náklady deset až 40 milionů korun. Vnitro chtělo částku hradit z vládní rozpočtové rezervy pro příští rok, s čímž ale nesouhlasilo Ministerstvo financí a trvalo na tom, aby si Ministerstvo vnitra zajistilo financování samo.

Ministerstvo spravedlnosti předeslalo, že je složité odhadovat, kolika žijících lidí se politický ochranný dohled týkal. Ústav pro studium totalitních režimů eviduje 588 takových oponentů režimu a míní, že jich nyní žijí desítky nebo stovky. Advokáti se domnívají, že ze soudně rehabilitovaných lidí by zákon mohl dopadat na 2000 až 3000 jedinců. Stát uložil ochranných dohledů celkem 50 034, často však za apolitickou obecnou kriminalitu. Ministerstvo tak možné náklady uvedlo v širokém rozpětí sedmi až 243 milionů korun.

O odškodnění by mohli žádat nově i sourozenci obětí demonstrací ze srpna 1969

Okruh žadatelů o odškodnění obětí násilí při demonstracích k výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy ze srpna 1969 se zřejmě rozšíří. Jednorázové odškodnění dostávají kromě lidí, kteří byli při protestech kvůli zásahu ozbrojených složek státu zraněni, také přímí příbuzní těch, kteří zemřeli. Nově by k nim měli přibýt sourozenci poškozených. Sněmovna to 3. června schválila v novele, kterou nyní dostane k posouzení Senát.

Oficiální statistiky podle předkladatelů uvádějí, že při demonstracích v srpnu 1969 přišlo o život pět lidí, pět bylo zraněno těžce a 26 lehce. Historikové ovšem předpokládají vyšší počty.

Nyní mají děti, manžel či rodiče lidí, které příslušníci Sboru národní bezpečnosti, Veřejné bezpečnosti nebo Lidových milic při potlačování demonstrací zabili, nárok na odškodnění 200 000 korun. Lidé, kteří utrpěli zranění s trvalými následky, mohou dostat 90 000 korun, ostatní zranění pak 40 000 korun. Nárok je možné prokázat lékařskou zprávou, úmrtním listem, výpovědí nejméně dvou svědků nebo jiným způsobem. Rozhodování náleží Ministerstvu vnitra.

Oběťmi zabitými v roce 1969 byli, jak se ukázalo, i mladí lidé, kteří tehdy neměli manžela či manželku ani děti, a jejich rodiče dnes už nežijí. Proto má novela umožnit, aby odškodné získali jejich sourozenci. Další změny v novele mají zákon z roku 2021 terminologicky přizpůsobit právní úpravě registrovaného partnerství.

Vláda požadovala zrychlené schválení zákona kvůli tomu, že nárok oprávněných osob na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zákona lze prostřednictvím žádosti uplatnit u ministerstva vnitra pouze do konce letošního roku. Ze stejného důvodu by měla být úprava také co nejdříve účinná, ideálně den po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Původní návrh zákona připravila skupina poslanců v čele s nynějším ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem. Získala podporu všech tehdejších poslaneckých klubů s výjimkou KSČM.

Návrh zákona počítal s náklady na odškodnění 2,5 milionu až 4,5 milionu korun. Ministerstvo financí v připomínkovém řízení k novele trvalo na tom, že dodatečné náklady pokryje Ministerstvo vnitra bez toho, aby žádalo o přidání peněz.

Zdroj: ČTK
Foto: pixabay.com