Centra duševního zdraví či Linku bezpečí podpoří program Bezpečné dětství
Nepřetržitý provoz Linky bezpečí nebo zřízení center duševního zdraví pro děti a adolescenty patří mezi opatření, která má zavést nový program Bezpečné dětství. Soubor opatření, která ve středu projedná vláda, na tiskové konferenci 2. června představil ministr vnitra Vít Rakušan spolu s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou a zástupci dalších ministerstev. Cílem programu je pokles kriminality a počtu sebevražd u dětí, ale také snížení násilných projevů ve společnosti.
Česko má podle Rakušana v prevenci násilí ve společnosti dlouhodobý deficit. Každé dítě má podle ministra právo na život bez násilí, strategickým cílem programu je posílení schopnosti státu všem dětem bezpečné dětství zajistit. Rakušan řekl, že od roku 2019 stoupl počet dětí stíhaných za násilné trestné činy o více než čtvrtinu. Například počet vražd stoupl z devíti na 17 ročně, počet dětských vrahů ze čtyř na 14. Sebevraždy jsou podle něj druhou nejčastější příčinou úmrtí mladých do 24 let. „Víme i o alarmujícím nárůstu pokusů o sebevraždu,“ řekl Vít Rakušan.
S fyzickým nebo slovním násilím ve školách se podle ministra setkalo přes 80 procent žáků. „Policie několikrát týdně vyjíždí k násilným projevům ve školách nebo k nějakému vyhrožování,“ řekl také Rakušan. Program vznikl právě na základě znepokojivých statistik a jako reakce na předloňskou tragickou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. I u pachatelů podobných činů se podle Rakušana často ukáže, že se v minulosti setkali s násilím.
Prevence se vyplatí více než řešení následků
Balíky plánovaných opatření kopírují vývoj dítěte. V nejranějším věku tak zahrnují například programy rozvoje rodičovských dovedností nebo posílení role praktických lékařů tak, aby mohli lépe rozpoznávat psychosociální rizika při preventivních prohlídkách. Pro děti v předškolním věku by se měly upravit vzdělávací programy.
U dětí ve školním věku program zahrnuje systematickou podporu duševního zdraví ve školách, mobilní týmy s psychology a sociálními pracovníky, vzdělávání pedagogů o kyberšikaně a projevech násilí v on-line prostoru a také tzv. kartu KID. Ta bude obsahovat jednotlivé postupy pro rozpoznání ohroženého dítěte.
Kromě vzniku 14 center duševního zdraví by také mělo vzniknout 14 dětských advokačních center, která budou sloužit k pomoci dětským obětem násilí. Vznikne také celorepubliková síť programů pro lidi, kteří se násilí dopouštějí. Program podpoří i Linku bezpečí. Podle Šimáčkové Laurenčíkové se totiž nyní každé druhé dítě na linku napoprvé nedovolá. Vzniknout by měla také pozice koordinátora, který bude program řídit mezi jednotlivými ministerstvy, úřady, kraji a státem.
Náklady programu na následující tři roky činí podle Rakušana 600 milionů korun. Ministr však podotkl, že prevence se vyplatí víc než řešení následků. Ministerstvo navíc v budoucnu očekává úspory ve zdravotních a sociálních službách nebo díky nižšímu zatížení vězeňského systému a justice. Na dokumentu se podílela ministerstva vnitra, školství, zdravotnictví a práce, spolupracovalo na něm i Ministerstvo spravedlnosti, policie a Úřad vlády. Ministerstvo zdravotnictví spolu s Ministerstvem školství například počítají i s navýšením počtu studentů na oborech studujících psychologii. Ministerstvo školství také chystá uzákonění některých pozic doplňkových pracovníků na školách a jejich systémové financování.
Ministerstvo vnitra ve zprávě o extremismu za loňský rok uvedlo, že bezpečnostní složky v loňském roce více než tradiční extremisté zaměstnávaly případy individuální radikalizace nezletilých a mladistvých, které často vznikají bez vazby na konkrétní ideologii.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com