Zpřísnění azylových a migračních pravidel je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Opoziční poslanci navrhli v druhém čtení 29. května doplnění koaliční předlohy o možnost zrušení pobytu cizinců kvůli přestupkům, chtějí další zrychlení rozhodování o žalobě cizince, kterému by Ministerstvo vnitra pobyt v Česku neumožnilo. O podobě novely bude plénum hlasovat nejdříve za dva týdny.

Navržené změny azylových a migračních pravidel mají podle předkladatelů zvýšit bezpečnost obyvatel a zlepšit přehled o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Mají také zrychlit řízení týkající se mezinárodní ochrany s omezením jeho zneužívání. Novela vychází z migračního paktu EU, k němuž se dvojice opozičních hnutí staví odmítavě. Poslanec Robert Králíček ale novelu označil za podvod. „Tohle není zpřísnění, je to maskování toho, že tato vláda chce implementovat migrační pakt tiše a v přestrojení,“ řekl. Michal Zuna oponoval, že v předloze není o kvótách nebo relokacích migrantů ani slovo. Králíček reagoval, že obsahuje jen líbivá opatření. „Ta nelíbivá spočívající v přerozdělování migrantů mohou přijít,“ míní. Pavel Žáček podotkl, že nejhorší možností by nyní bylo nedělat vůbec nic. Podle Radka Kotena je ale řešení v ochraně vnější hranice EU, která musí být podle něho bráněna brutální silou.

Skupina zákonodárců prosazuje možnost zrušení či neprodloužení pobytu těch cizinců, kteří se třikrát za jeden rok dopustí přestupků zaznamenávaných v evidenci, tedy zejména proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a proti majetku. Další úprava poslanců míří k posílení povinností žadatele o azyl k Ministerstvu vnitra a policii, zejména v předkládání potřebných dokumentů. Koten chce například zpřísnit tresty za převaděčství a uzákonit až desetimilionovou pokutu pro leteckou společnost, která do Česka přepraví cizince bez platného dokladu.

Ve hře budou i pozměňovací návrhy zástupců koalice. Petr Letocha navrhl úpravu zákonů zvaných lex Ukrajina. Stát by mohl podle pozměňovacího návrhu nadále odmítat žádosti těch ukrajinských uprchlíků o dočasnou ochranu, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi Evropské unie. Úprava reaguje na verdikt Nejvyššího správního soudu, podle kterého Česko žádosti Ukrajinců paušálně z tohoto důvodu odmítat nemůže. Martin Major se přihlásil k souboru technických úprav, z nichž jedna kvůli pochybám jasně stanoví původní záměr, že stát bude platit zdravotní pojištění za všechny žadatele o azyl do 18 let. Opoziční Piráti navrhují, aby cizinci mohli podat žádost o azyl písemně nejen v případech, kdy jsou v zabezpečovací detenci, ve vazbě nebo ve vězení, ale také v případě hospitalizace.

Koaliční předloha předpokládá například to, že pokud bude cizinec vyhoštěn, nebude už moci žádat o azyl, čímž by se mělo zamezit podávání účelových žádostí o mezinárodní ochranu. V případě, že o vyhoštění rozhodne jiný členský stát, v Česku se znovu rozhodovat nebude. Do jednoho se spojí řízení o neudělení mezinárodní ochrany a o rozhodnutí o návratu cizince do země původu. Soudy budou muset zvážit, zda v případě, kdy bude cizinec odsouzen za trestnou činnost, je namístě uložit také trest vyhoštění.

Migranti by měli procházet i novým epidemiologickým vyšetřením. Policie a úřady budou moci u migrantů použít informace z jejich mobilních telefonů k jejich identifikaci. Žadatelům o azyl budou moci úřady podle Ministerstva vnitra také určit místo pobytu nebo nařídit povinnost pobývat v azylových zařízeních. Úřady budou moci omezit sociální standardy žadatelů o azyl na ubytování a stravu i omezit jejich přístup na pracovní trh. Ministerský odbor azylové a migrační politiky má rozhodovat v kratších lhůtách. Rychleji budou muset postupovat v případě odvolání soudy.

Skupina poslanců chce novelu využít ke změnám ve správním soudnictví. Jeden z předkladatelů úpravy Marek Benda uvedl, že nejde o typický přílepek, protože koaliční novela se týká i soudního řádu správního.

Zdroj: ČTK
Foto: pixabay.com