Michal Bobek: Práce soudce NSS má blíže k lidem, na rozdíl od práce u SD EU

Rozhovor

 Do Brna na galavečer Právníka roku 2024 se z pracovních důvodů nemohl dostavit, a tak za něj cenu sv. Yva přebíral asistent soudce Šimon Chvojka. Ve vzkazu, který jeho kolega tlumočil, vyzdvihl vítěz kategorie Správní právo Michal Bobek, soudce Nejvyššího správního soudu, skutečnost, že cenu vnímá především jako ocenění Nejvyššího správního soudu, přeneseně pak i jako ocenění svých spolupracovníků.

 

Cenu za M. Bobka převzal asistent soudce NSS Šimon Chvojka.

Jako soudce Nejvyššího správního soudu si Michal Bobek vybudoval nezpochybnitelné renomé pro své rozsáhlé znalosti zejména práva Evropské unie, které získal mimo jiné v době svého působení na pozici generálního advokáta Soudního dvora EU v Lucemburku. Přes skvělou justiční kariéru se dlouhodobě úspěšně pohybuje i v akademické sféře. Jeho příspěvky na konferencích a univerzitách, kde přednáší, jsou legendární nejen vysokou odborností, ale i jeho pověstným humorem.

Rozhovor pro Advokátní deník vedený na dálku se dotkl nejen současných aktivit Michala Bobka, ale okrajově i jeho práce pro Soudní dvůr:

 

Dlouhé roky jste působil jako generální advokát Soudního dvora EU, od roku 2022 jste soudcem Nejvyššího správního soudu. Pokud byste měl srovnat obě tyto pozice, co byste na každé z nich vyzdvihl?

Obě pozice jsou velice zajímavé. Práce generálního advokáta je čisté právní konstruktérství, kde prostřednictvím jednotlivých kauz dotváříte obecná pravidla v komplexních případech. Práce soudce Nejvyššího správního soudu má zase blíže ke konkrétním lidem, jejich osudům, a rovněž kolegům a diskusím s nimi. Spravedlnost je tam více hmatatelná než při tvoření obecných testů a kritérií. V prvním případě tak koukáte na strom skrze les. Ve druhém pak řešíte konkrétní stromy, přičemž se ale snažíte nezapomenout, že jste v lese.

 

Michal Bobek, ještě jako generální advokát SD EU, společně s generální advokátkou Eleanor Sharpston.

V Lucemburku jste pro Soudní dvůr zpracoval přibližně dvě stovky stanovisek. Jaké je Vaše „skóre“ po dvou letech u NSS?

Nahlédnutím do interní databáze Nejvyššího správního soudu zjišťuji, že po více jak dva a půl letech na NSS jde o 365 věcí, kde jsem byl soudcem zpravodajem. Nemyslím však, že by tyto dva typy výstupů šlo takto číselně porovnávat. Co do rozsahu a hloubky uchopení a zpracování určité právní problematiky se jedná skutečně o nesrovnatelné.

 

Jste autorem nebo spoluautorem mnoha odborných knih, monografií, komentářů a sborníků, a více než stovky odborných článků a statí publikovaných v češtině, angličtině, francouzštině a němčině. Máte i nyní, při práci soudce NSS, čas na publikační činnost?

Méně, než bych chtěl. Pokud je psaní a editace textů vaším denních chlebem, což je v případě kasačního soudu s minimem ústních jednání pravidlem, pak donutit se si sednout k obdobné činnosti poté, co přijdete již nikoliv úplně svěží večer domů, není až tak lákavé. Navíc článek pracně sesmolený po večerech či víkendech je vždy na úkor času s rodinou, o v zásadě neexistujícím volném času ani nemluvě.

 

Za svou odbornou literární činnost jste získal četná vyznamenání a ocenění. Jste čerstvým držitelem ceny sv. Yva, co pro Vás – v kontextu jiných – toto ocenění znamená?

Vzhledem ke skutečnosti, že mé znalosti (českého) správního práva mají jisté rezervy, jak by jistě mohla potvrdit řada mých zkušenějších kolegů, pak cenu sv. Yva, které si velice vážím, si dovolím především vnímat jako vyjádření uznání instituci, tedy Nejvyššímu správnímu soudu, a pak týmu mých šikovných spolupracovníků, bez kterého bych byl ztracen.

Děkujeme za rozhovor!

 

Michal Bobek vystudoval Právnickou fakultu a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, stejně jako Diploma in English and EU Law (Univerzita v Cambridge) a Magister Juris (Univerzita v Oxfordu, St. Edmund Hall). Další dlouhodobé studijní pobyty zahrnují Université libre de Bruxelles (Belgie) a University of Queensland (Austrálie). Doktorát práv obhájil na Evropském univerzitním institutu ve Florencii.

V letech 2005 až 2009 pracoval jako asistent předsedy Nejvyššího správního soudu, mezi 2008 a 2009 byl rovněž vedoucím Oddělení dokumentace a analytiky. Mezi lety 2011 a 2015 bádal a vyučoval na Institutu evropského a srovnávacího práva Právnické fakulty Univerzity v Oxfordu. V letech 2013 až 2015 byl pak profesorem College of Europe v Brugách (Belgie).

V letech 2015 až 2021 pracoval jako generální advokát Soudního dvora Evropské unie v Lucemburku.

V současné době působí jako soudce Nejvyššího správního soudu, a také jako předseda senátu č. 1.

Jeho publikační činnost zanechala výraznou stopu především v právu Evropské unie, lidských právech, srovnávacím právu a v právní teorii. Průběžně učil na řadě dalších zajímavých míst v Evropě i zámoří. V současnosti je hostujícím profesorem na Institutu evropského, mezinárodního a srovnávacího práva Vídeňské univerzity.

 

Redakce AD
Foto: Václav Šálek/ČTK a archiv M. Bobka

Go to TOP