Česká národní banka zřejmě získá víc pravomocí při dohledu nad bankovním trhem. Banky jí například budou muset předem hlásit plánované změny ve statutárních orgánech nebo v dozorčí radě. Počítá s tím vládní předloha, která mění některé zákony v oblasti finančního trhu v souvislosti s úpravou činnosti poboček zahraničních bank z nečlenských států EU. Poslanecká sněmovna ji v úterý 27. května schválila zrychleně již v prvním čtení a odeslala ji do Senátu. Zákon rovněž harmonizuje podmínky pro působení poboček bank z mimoevropských zemí na unijním trhu.

Banky podle předlohy budou muset předem hlásit ČNB plánované změny ve statutárních orgánech či v dozorčí radě. Zároveň budou muset poskytnout ČNB i nezbytné informace pro posouzení, zda dotyčná osoba splňuje zákonné podmínky pro výkon funkce a je pro ni odborně způsobilá. ČNB následně rozhodne, zda tato osoba může podle zákona do funkce nastoupit. Pokud bude mít pochybnosti, zahájí patřičné řízení.

Zákon rovněž zpřesňuje podmínky, na základě kterých mohou v Česku působit pobočky bank ze zemí mimo EU. Pravidla pro kapitálové vybavení těchto poboček se přitom rozlišují podle toho, jaká je hodnota aktiv těchto poboček, a podle toho, zda mateřská banka sídlí ve státu, který má srovnatelné regulatorní podmínky s EU.

V návaznosti na požadavek evropské směrnice CRD VI požaduje zákon po dotyčných finančních institucích, aby do svých strategií a postupů zahrnuly také environmentální a sociální rizika a rizika správy a řízení, takzvaná ESG rizika. Finanční instituce také budou muset víc dbát při výběru osob do řídících orgánů na rovnost pohlaví. Banky by měly například stanovit cílový podíl mužů a žen ve vedoucích orgánech. Nesouhlas s těmito navrhovanými změnami vyslovil místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř. Navrhl předlohu zamítnout, ale neuspěl.

Předpis také stanovuje požadavek na část zaměstnanců centrální banky, aby předkládali přehled toho, jaké vlastní cenné papíry. Opatření by se mělo týkat lidí, kteří vykonávají dohled nad úvěrovými institucemi, a mělo by snížit riziko, že se tito lidé dostanou do střetu zájmů.

Podle Ministerstva financí, které návrh zákona předložilo, by úpravy měly posílit odolnost finančního sektoru v EU a zajistit lepší ochranu finanční stability. Účinnost zákona ministerstvo navrhuje od ledna 2026.

Sněmovna také schválila větší kontrolu České národní banky na trhu s komoditními deriváty. V případě mimořádných situací s prudkým pohybem cen se na něm bude muset zastavit obchodování. Počítá s tím vládní novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, kterou sněmovna také schválila ve zrychleném režimu a odeslala do Senátu. Zákon převádí do českého práva předpisy Evropské unie. Podle Ministerstva financí, které normu předložilo, jsou úpravy převážně technického rázu.

Zpřísnění pravidel pro komoditní deriváty, mezi které zákon řadí i deriváty odvozené od emisních povolenek, je reakcí na energetickou krizi z roku 2022. Tehdy se podle důvodové zprávy k zákonu ukázalo, že současná pravidla nebyla využívána efektivně. Novela proto ukládá organizátorům příslušných finančních trhů povinnost zastavit obchodování v případě mimořádné situace, kdy se výrazně mění ceny. V případě nečinnosti těchto organizátorů by měla mít právo zastavit obchodování ČNB.

Provozovatelé obchodních systémů s komoditními deriváty také budou muset pravidelně informovat ČNB o dodržování pozic všech obchodníků v systému. Informace by měly umožnit ČNB dostatečný dohled nad trhem a dát jí možnost včas zasáhnout, pokud bude nutné obchodování pozastavit.

Zákon rovněž ruší povinnost zveřejňovat předobchodní informace u dluhopisů a derivátů. Podle důvodové zprávy k zákonu se tyto informace ukázaly jako nevyužívané, zrušení povinnosti proto sníží administrativní zátěž. Návrh dále vypouští ze zákona ustanovení o synchronizaci obchodních hodin.

Navržená účinnost zákona je od 29. září 2025, aby česká právní úprava začala platit současně s novými evropskými pravidly.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: archiv ČNB