Jednodušší rozvody i péče o děti. Sněmovna schválila novelu obč. zákoníku

Zjednodušení a zrychlení rozvodů i úpravy péče o děti z rozvedených manželství má od příštího roku přinést novela občanského zákoníku, kterou dnes, 28. května, schválila Sněmovna. Novela mimo jiné ruší povinnost zjišťovat příčiny rozvratu manželství a slučuje rozvodové a opatrovnické řízení. Zakotvuje také odpovědnost rodičů zajistit dětem výchovu bez tělesného trestání a duševního strádání. Navrhované tzv. notářské rozvody podporu poslanců nezískaly. Nyní předlohu posoudí Senát.

Po sloučení rozvodového a opatrovnického řízení bude podle vládní novely možné v případech shody manželů, kteří mají nezletilé dítě, rozvést manželství v jednom soudním řízení. Pokud se manželé na všem dohodnou, měl by být proces rozvodu manželství jednodušší i jinak. Předloha upouští například od jejich povinného výslechu.

Poslanci Helena Válková a Radek Vondráček neprosadili notářské rozvody bezdětných manželství a manželství s již dospělými dětmi, byť Helena Válková argumentovala úsporou času i peněz. Nadále by mělo platit, že pokud se manželé chtějí rozvést, bude muset o poměrech dítěte po rozvodu nejprve rozhodnout soud, a to rovněž v případě rozvodu smluveného. Zastoupení dítěte kolizním opatrovníkem by už ale nemělo být povinné, jestliže soud neshledá střet zájmů mezi rodičem a dítětem. Helena Válková a Aleš Juchelka neprosadili zachování povinného zastoupení orgánem sociálně-právní ochrany dětí ve všech případech.

Česká advokátní komora vítá, že nebyla přijata navrhovaná právní úprava, která by jako podmínku pro rozvod manželství zavedla povinnost sepsat dohodu rodičů notářem ve formě vykonatelného notářského zápisu. Návrh zákona se filozoficky opíral o skutečnost, že schválení dohody rodičů podle § 757 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku soudem je zbytečnou překážkou smluveného rozvodu, která negativně zasahuje do vůle rodičů smírně (tj. dohodou) vyřešit poměry nezletilého dítěte v době po rozvodu. Pro takováto tvrzení však předkladatel nepředložil žádné pádné důvody kromě výslovně nepřiznaného odbřemenění soudní moci. Česká advokátní komora nesouhlasila ani s tvrzením, že samotný úkon schválení dohody rodičů soudem podle stávající úpravy je něco, co odporuje konsenzuálním prvkům při řešení záležitostí nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a vede k prohlubování sporů mezi manžely. Ingerence soudní moci v oblasti rozhodování o poměrech nezletilého dítěte v době po rozvodu byla v roce 1998 zachována i pro případy tzv. smluvených rozvodů právě proto, aby na jedné straně podpořila odpovědnost a vůli rozvádějících se manželů upravit poměry dítěte dohodou tím, že tuto dohodu musí schválit soud, a na straně druhé zachovala dohled soudu za účelem ochrany zájmů dítěte deklarované ústavněprávním rámcem (viz např. Úmluva o právech dítěte, o které důvodová zpráva mlčí). Komora dále upozornila, že postavení notářů se proměnilo – jejich činnost je podnikáním se ziskovým motivem, nikoliv výkonem veřejné moci. Z toho důvodu neexistuje důvod, proč by právě notáři měli výlučně zajišťovat uzavírání takovýchto dohod, zvláště pokud by měly být pouze písemné s ověřenými podpisy, podobně jako u jiných právně významných smluv. Česká advokátní komora proto zastává názor, že by mělo být ponecháno na vůli manželů, zda si dohodu sepíší sami, nebo využijí služeb notáře či advokáta.

Předloha rovněž ruší rozlišování druhů péče o dítě na společnou, střídavou a péči jednoho rodiče. Už by se tak nerozlišoval takzvaný rezidentní rodič, tedy ten, který má dítě v péči, a nerezidentní rodič, který má pouze právo styku s dítětem. Jelikož rozvod manželství nemá podle ministerstva spravedlnosti žádný vliv na rodičovskou odpovědnost, měli by o dítě i nadále pečovat oba rodiče.

Novela umožní postoupení pohledávky na výživném. Zvýší se také úrok z prodlení u dlužného výživného. Dolní komora do předlohy vložila možnost soudu stanovit výživné také při společné péči o dítě, pokud se tak rodiče dohodnou.

K zakotvení nepřijatelnosti tělesného trestání dětí vedly podle vlády požadavky Evropského výboru pro sociální práva. Za tělesné tresty ale rodiče nemají čekat nové postihy. Poslankyně Nina Nováková neuspěla s návrhem na vypuštění této pasáže jako nadbytečné, když zákaz nepřiměřených fyzických trestů podle ní obsahuje už nynější právo.

Sněmovna nakonec novelu nedoplnila o reformu institutu dovolání k Nejvyššímu soudu, která by jej rozšířila i na rodinné právo. Nejvyšší soud měl podle návrhu nově rozhodovat o přípustnosti dovolání, přičemž dovolání mělo sloužit ke sjednocení rozhodovací praxe soudů.

 

Redakce AD a ČTK

Foto: Freepik.com

Go to TOP