Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny dnes, tedy 27. května 2025, podpořil novelu zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, zpřísňující azylová a migrační pravidla. Úpravy předlohy přímo ve výboru nikdo z poslanců nenavrhoval, chystají je pro druhé čtení plánované na čtvrtek 29. května 2025.

Navržené změny mají podle předkladatelů z řad koalice zvýšit bezpečnost obyvatel a zlepšit přehled o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Mají také zrychlit řízení týkající se mezinárodní ochrany s omezením jeho zneužívání.

Poslanci na schůzi výboru představili úpravy, které chtějí uplatňovat. Skupina zákonodárců ANO v čele s Robertem Králíčkem prosazuje možnost zrušení či neprodloužení pobytu těch cizinců, kteří se třikrát za jeden rok dopustí přestupků zaznamenávaných v evidenci, tedy zejména proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku. Koten chce například zpřísnit trestní sazby za převaděčství a uzákonit až desetimilionovou pokutu pro leteckou společnost, která do Česka přepraví cizince bez platného dokladu. Další úpravy opozice míří k dalšímu zrychlení rozhodování o žalobě cizince, kterému Ministerstvo vnitra neumožnilo v Česku pobyt.

Ve hře budou i pozměňovací návrhy zástupců koalice. Zpravodaj Karel Krejza představil soubor technických úprav, z nichž jedna upřesňuje ustanovení, podle kterého bude stát platit zdravotní pojištění za všechny žadatele o azyl do 18 let. Ministr vnitra Vít Rakušan uvažuje o úpravě zákonů zvaných lex Ukrajina. S ohledem na verdikt Nejvyššího správního soudu by pozměňovací návrh stanovil, že stát by nadále odmítal žádosti Ukrajinců, kteří usilují o pobytové oprávnění, ale už mají dočasnou ochranu v jiné zemi Evropské unie. Rakušan uvedl, že by úpravu podal v případě, že na ní bude širší politická shoda.

Koaliční předloha reaguje na unijní migrační pakt. Předpokládá například to, že pokud bude cizinec vyhoštěn, nebude už moci žádat o azyl, čímž by se mělo zamezit podávání účelových žádostí o mezinárodní ochranu. V případě, že o vyhoštění rozhodne jiný členský stát, v Česku se znovu rozhodovat nebude. Do jednoho se spojí řízení o neudělení mezinárodní ochrany a o rozhodnutí o návratu cizince do země původu. Soudy budou muset zvážit, zda v případě, kdy bude cizinec odsouzen za trestnou činnost, je namístě uložit také trest vyhoštění.

Migranti by měli procházet i novým epidemiologickým vyšetřením. Policie a úřady budou moci u migrantů použít informace z jejich mobilních telefonů k jejich identifikaci. Žadatelům o azyl budou moci úřady podle Ministerstva vnitra také určit místo pobytu nebo nařídit povinnost pobývat v azylových zařízeních. Úřady budou moci omezit sociální standardy žadatelů o azyl na ubytování a stravu i omezit jejich přístup na pracovní trh. Ministerský Odbor azylové a migrační politiky má rozhodovat v kratších lhůtách. Rychleji budou muset postupovat v případě odvolání soudy.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: FREEPIK