Na své schůzi ve středu 28. května vláda patrně nepodpoří novelu zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), dvojice poslanců ODS. Některé navrhované změny by vedly podle legislativců kabinetu pouze k růstu administrativní zátěže. Není podle nich zřejmé, zda by přispěly k vyšší míře úhrady pohledávek. Část předlohy, jež zamezuje opakovanému oddlužení, by mohla být podle nich v rozporu s evropskou směrnicí.

Novela upravuje například posuzování úsilí dlužníka k úhradě pohledávek věřitelů. Do insolvenčního zákona v podstatě vrací dřívější předpoklad, podle kterého dlužník své povinnosti splnil, pokud splatil aspoň 30 procent dluhů. Už nyní je jisté, že zákonodárci předlohu nestihnou do konce volebního období projednat.

Vláda prosadila loni zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Osvobození od zbývajících dluhů už není podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se posuzují individuálně. Nová pravidla platí zhruba osm měsíců. „Další dílčí změny insolvenčního zákona by proto měly být nejprve podrobeny hlubší věcné diskuzi, a to až s určitým časovým odstupem tak, aby v ní bylo možno zohlednit zkušenosti z praktické aplikace nedávno novelizované úpravy,“ stojí v předběžném stanovisku vlády.

Navrhovatelé tvrdí, že vládní novela podmínky pro oddlužení významně liberalizovala. Dlužníci mají podle nich minimální povinnosti při prokazování plnění svých závazků vůči věřitelům a zákon dost nezohledňuje jejich možnosti výdělku. Proto chtějí rozšířit informační povinnosti dlužníka vůči insolvenčnímu soudu a stanovit právní domněnky splnění oddlužení.

Dlužníci by museli podle novely opět předkládat čestné prohlášení o vzdělání, kvalifikaci a pracovních zkušenostech. Insolvenční správci by o nich zjišťovali informace od daňové správy, bank, z katastru nemovitostí či z živnostenského rejstříku. Předloha by uvolnila pravidla pro podávání návrhů na prodloužení nebo zrušení oddlužení, rozšířila by možnosti prodloužení oddlužení a umožnila by insolvenčnímu soudu zvýšit míru splacených dluhů, pokud by dlužník některé povinnosti neplnil.

K opětovnému zavedení hranice 30 procent splacených dluhů vládní legislativci podotkli, že vláda v minulosti obdobné řešení odmítla a naopak podpořila individuálně stanovenou míru úhrady pohledávek. „Nová právní úprava bude vést insolvenční správce k tomu, aby zejména přezkoumávali uspokojení pod 30 procent, a nebudou tak věnovat pozornost případům, kdy dlužník uhradil sice nad 30 procent z výše pohledávek, ale mohl by uhradit ještě více,“ míní.

Zkrácení doby oddlužení na tři roky vyvolávalo spory. Kritici poukazovali na zhoršení pozice věřitelů. Zastánci tvrdili, že předlužení lidé získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky.

Zdroj: ČTK
Foto: redakce AD