Lobbování zřejmě získá zákonná pravidla, vznikne zejména registr lobbistů a lobbovaných. Návrh zákona k omezení možné korupce, střetu zájmů nebo klientelismu Senát na své dnešní schůzi, tedy 21. května 2025, schválil hlasy 53 ze 73 přítomných členů. Proti hlasovali tři senátoři. Horní komora pak schválila také doprovodnou novelu, jež upravuje například zaznamenávání takzvané lobbistické stopy v důvodové zprávě návrhu právního předpisu. Hlasovalo pro ni 45 senátorů, proti byli čtyři. Předlohy nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Pravidla mají platit od poloviny letošního roku.

Regulace lobbingu podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka neznamená jeho zákaz, ale naopak uznání jeho legitimní role. „Naším cílem není lobbing jakkoliv omezovat nebo dokonce postihovat, nýbrž nastavit pro něj jasná pravidla a přispět k jeho pozitivnímu vnímání ze strany veřejnosti,“ uvedl Blažek.

Návrhy zákona o regulaci lobbování a s ním související novelu dalších předpisů připravilo Ministerstvo spravedlnosti v návaznosti na vládní legislativní i protikorupční strategii a s ohledem na mezinárodní závazky ČR. Předloha vychází z uznání, že lobbing představuje legitimní součást tvorby veřejné politiky. Cílem nové úpravy není jeho omezení, ale zavedení transparentních pravidel. Klíčovým nástrojem má být veřejný registr lobbistů a lobbovaných, jehož správu bude zajišťovat Ministerstvo spravedlnosti. Lobbisté budou muset svůj záměr soustavně lobbovat předem oznámit, splnit podmínky svéprávnosti a bezúhonnosti a pravidelně podávat prohlášení o své činnosti. Lobbovaní budou evidovat kontakty ve vztahu ke konkrétním právním předpisům či jiným normám.

„Jedná se o návrhy, které vycházejí z četných diskusí a konzultací návrhů jak na politické, tak na odborné úrovni, a to se zástupci státu, municipalit, hospodářských a sociálních partnerů i rozličných zájmových skupin. Zákony byly opakovaně diskutovány v poradních orgánech vlády, jako je Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí, dále také na Meziresortní koordinační skupině pro boj s korupcí a na Pracovní komisi předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí k lobbingu,“ řekl v Senátu Pavel Blažek. „Mohu odhadnout, že celkově se uskutečnilo zhruba 25 jednání na odborné úrovni, nepočítaje v to vypořádání připomínek z meziresortního připomínkového řízení, a 10 jednání na úrovni politické včetně vrcholných koaličních orgánů,“ dodal.

Přijetí regulace lobbování do poloviny letošního roku je jedním z předpokladů pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy. Ministr spravedlnosti Blažek řekl, že Česko by v případě nesplnění podmínky mohlo přijít o zhruba 3,25 miliardy korun.

„Žádné peníze nemají být důvodem pro to, abychom schválili zbytečný zákon,“ prohlásila nezařazená senátorka Daniela Kovářová. Stejně jako později Michael Canov poukazovala na možnou neústavnost ohledně informační povinnosti poslanců a senátorů. „Rozpor je tu zcela evidentní, jednoznačný,“ tvrdil Canov. Ministr Blažek k tomu podotkl, že takovou výtku Legislativní rady vlády nezaznamenal. Podle předsedy Ústavně-právního výboru Tomáše Goláně jde o záměnu pojmů, nejde podle něho o ústavní právo poslance a senátora odepřít svědectví o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem mandátu.

Senátor David Smoljak poukazoval na to, že lobování je legitimní a diskuse je o tom, zda dát této činnosti pravidla. „Pokud jsme se k něčemu zavázali, měli bychom to udělat,“ řekl. Podle Kovářové zákon dopadne jen na slušné a neslušní, kteří budou chtít korumpovat, budou provozovat svou aktivitu bez ohlášení.

Lobbování označuje návrh zákona za činnost, jejímž účelem je přímé ovlivnění postupu lobbovaného při přípravě, projednávání nebo schvalování právních předpisů, mezinárodních smluv, centrálních opatření obecné povahy nebo koncepčních dokumentů. Lobbovanými mohou být například prezident republiky, poslanci a senátoři, členové vlády a jejich náměstci, vedoucí sněmovní, senátní a prezidentovy kanceláře, členové bankovní rady České národní banky a dalších centrálních institucí, jako jsou Nejvyšší kontrolní úřad, Český telekomunikační úřad, Energetický regulační úřad a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

Předloha vymezuje po sněmovních úpravách lobbované tak, aby mezi ně patřily na centrální úrovní jen osoby s rozhodovací pravomocí. Z vládního návrhu zákona vyškrtla dolní komora asistenty poslanců a senátorů, stejně jako členy poradních orgánů vlády kromě Legislativní rady vlády.

Hlavním nástrojem regulace má být zavedení registru. Lobbisté budou muset tuto činnost předem ohlásit ministerstvu spravedlnosti. Budou muset v registru uvést, v čím zájmu lobbují. Mají do něj podle vládního návrhu navíc vždy po půl roce vkládat veřejně přístupná prohlášení o lobbování, což má umožnit kontrolu veřejnosti. Sněmovna reportování o lobbování omezila. Lobbista nebude muset uvádět informace o lobbistickém kontaktu, který se týkal požadavku uplatněného v připomínkovém řízení prostřednictvím elektronické knihovny legislativního procesu. U státních společností se nebude pokládat za lobbování jejich komunikace s exekutivou, tedy zejména s ministerstvy. Lobbistickým kontaktem ale už bude komunikace zástupců těchto společností se zákonodárci. Výjimky ze zákona dostanou kraje a obce.

Předloha předpokládá i sankce za nesplnění zákonných podmínek. Nejvyšší bude moci dosáhnout až milionu korun nebo tří procent hodnoty aktiv právnické osoby.

Zdroj: MSp, ČTK
Foto: Senát PČR