Optimistické vize, poukaz na rizika, přehled dosavadních úspěchů digitalizace i stávajících palčivých nedostatků, údiv nad tím, co už dnes umělá inteligence umí, i obavy nad tím, kam až bude pokračovat její vývoj, to vše zaznělo ve dnech 14. a 15. května 2025 v pražském Karolinu na Druhém sjezdu českých právníků nazvaném „Bude digitální věk prospívat spravedlnosti?“

 

Letošní kongres navázal na První novodobý sjezd českých právníků, který se konal po mnoha desetiletích trvajícím historickém přeryvu dne 5. května 2022 v pražském Karolinu na téma „Právníci – odpovědnost nejenom profesní, ale i společenská, a institucionální pojistky jejich nezávislosti“. A rovněž jako před třemi lety, i na organizaci druhého sjezdu se podílely všechny české právnické komory a profesní spolky, tedy Česká advokátní komora, Notářská komora ČR, Exekutorská komora ČR, Soudcovská unie ČR, Unie podnikových právníků a Unie státních zástupců ČR v čele s Jednotou českých právníků, k nimž letos navíc přibyla také Asociace právnických fakult.

 

Slavnostní část sjezdu ve Velké aule Karolina, jehož moderace se ujal Martin Foukal, zahájila ve čtvrtek 14. května česká státní hymna a vystoupení předsedy Jednoty českých právníků a emeritního předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského. Ten úvodem připomněl, že stejně jako před třemi lety, kdy byla obnovena tradice českých právnických sjezdů, jež sahá až do začátku minulého století, se i Druhý sjezd českých právníků koná ve stínu války na Ukrajině. Digitalizaci a umělou inteligenci označil za velkou výzvu naší doby a popřál všem účastníkům sjezdu úspěch při hledání a nalézání spravedlnosti.

Všechny přítomné následně na univerzitní půdě přivítal prorektor Univerzity Karlovy a vedoucí Katedry právních dějin Právnické fakulty UK Jan Kuklík. Jak zdůraznil, právnické sjezdy byly v historii reflexí středoevropské právní vědy a zároveň hledáním odpovědi na významné právně-politické otázky pro praxi, a volbou svého tématu druhý sjezd českých právníků v této tradici pokračuje.

Jménem ministra spravedlnosti Pavla Blažka pak účastníky sjezdu pozdravil jeho náměstek Vilém Anzenbacher a popřál jejich jednání mnoho zdaru.

Dopolední slavnostní jednání sjezdu pak uzavřel úvodní obsáhlý referát předního odborníka v oboru práva informačních technologií, prorektora Masarykovy univerzity v Brně a dlouholetého vedoucího Ústavu práva a technologií brněnské právnické fakulty Radima Polčáka. Ten se v něm dotkl řady témat spojených si digitalizací a nástupem umělé inteligence – například vztahu obsahu a formy právního jednání, přičemž podle Polčáka změna formy použitím informačních technologií zásadně neznamená změnu obsahu, vztahu jedinečnosti (originality) a kreativity (tvůrčí činnosti), charakteru virtualizace, zprostředkovanosti lidského jednání v prostředí informačních technologií či postavení poskytovatelů technologické služby. Jak zdůraznil, autoři sjezdových příspěvků z řad členů všech právnických profesí se zabývají různými aspekty zadaného tématu, ale žádný v něm nezpochybňuje smysl a existenci svého právnického stavu. „Člověk není nahraditelný strojem, ale lidská práce je nahraditelná. Otázka, kterou bychom si měli klást, je, jaká lidská práce je nahraditelná. Pokud ale nepřestaneme přemýšlet a zachováme si základní orientaci na člověka jako základu našeho právního systému, nemusíme se obávat budoucnosti,“ uvedl profesor Polčák.

 

♦♦♦

 

Odpolední, již pracovní jednání prvního dne sjezdu, moderované Karlem Šimkou, předsedou NSS a lídrem expertní skupiny Druhého sjezdu českých právníků, pokračovalo v Karolinu v Modré posluchárně dvěma bloky, z nichž prvního se ujali experti České advokátní komory a Unie podnikových právníků a druhý měli ve své gesci odborníci Notářské komory a Exekutorské komory.

Úvodem přítomné na dálku pozdravil předseda ČAK Robert Němec, podle jehož slov téma sjezdu není jen akademické, ale výsostně praktické, neboť digitalizace a nástup umělé inteligence zásadně promění podobu právních služeb, výkon spravedlnosti i očekávání veřejnosti. Osobně pak za pozvání na sjezd poděkoval předseda Slovenské advokátní komory Martin Puchalla, který zdůraznil, že právnické komunity v obou zemích řeší stejné problémy, a stručně přitom shrnul závěry únorového setkání vrcholných představitelů všech slovenských právnických profesí na téma umělé inteligence, které se konalo letos v únoru. Krátce pak přivítala účastníky pracovního jednání i prezidentka Unie podnikových právníků Marie Brejchová.

Revoluce v justici? Je čas

Vizi budoucnosti, ve které umělá inteligence umožní překonat omezení lidského rozhodování a poskytne možnost vytvořit systém, který bude spravedlivější, konzistentnější a transparentnější, nastínil ve svém vystoupení nazvaném „Lidský faktor versus umělá inteligence. Je čas na revoluci v justici“ společný tým advokátů a podnikových právníků, jehož členy byli Jiří Novák ml. (advokát, autor projektu Online obhajoby), Jan Petrov (advokát, bývalý ředitel Justiční akademie), Ondřej Kramoliš (viceprezident Unie podnikových právníků) a Lukáš Krejčí (člen Rady Unie podnikových právníků).

Ti poukázali mj. na exponenciální vývoj kvality a nástrojů umělé inteligence v posledních dvou či tří letech, její rychlost a efektivitu i na stále velmi omezený stav poznání fungování lidského mozku, který je tak stejnou „černou skříňkou“, o které nevíme, jak došla ke svému rozhodnutí, jakou je pro nás umělá inteligence. Jak řekl Ondřej Kramoliš, klíčové pro použití umělé inteligence v justici je získat si důvěru veřejnosti i právníků a nutná změna legislativy.

O tom, že přednášejícímu týmu se minimálně to první docela zdařilo, doložilo závěrečné hlasování přítomných prostřednictvím QR kódu, ve kterém třináct procent z nich změnilo názor vyjádřený v úvodní anketě a dalo by uměle inteligenci při rozhodování v justici větší úlohu.

S úvahou o potřebě změn ve vzdělávání a výchově právníků v moderní době pak na závěr prvního pracovního bloku konference vystoupil uznávaný advokát se specializací na IT a vysokoškolský pedagog, místopředseda ČAK Martin Maisner. Jak uvedl, digitalizace a nástup AI nutně vyvolá změny ve všech třech stupních vzdělávání právníků: tedy vysokoškolského právnického studia na právnických fakultách, profesního výcviku budoucích členů jednotlivých právnických profesí a celoživotního odborného vzdělávání právníků – profesionálů.

Notáři a exekutoři jako lídři digitalizace

Ve druhém odpoledním bloku pak představili dosavadní výsledky digitalizace svých agend experti ze dvou sice nejméně početných, ale v tomto směru pravděpodobně nejúspěšnějších právnických stavů – tedy notáři a exekutoři.

 

Reálné fungování nejvýznamnější novinky v notářské agendě –notářský zápis na dálku, předvedli účastníkům sjezdu Richard Brázda (brněnský notář, člen legislativní komise Notářské komory a komorový IT specialista) a Martin Hakl (rovněž člen legislativní komise Notářské komory a IT specialista, který působí ve Španělsku).

Za Exekutorskou komoru úvodem vystoupil její prezident Jan Mlynarčík, podle jehož slov právě soudní exekutoři změnili pohled na výkon spravedlnosti, neboť díky nutnosti zvládnout obrovský nárůst agendy stanuli v čele snah o digitalizaci justice.

Ne jeho slova pak navázal Tomáš Tunkl, exekutor v Českém Krumlově a předseda IT komise Exekutorské komory, který shrnul dosavadní vývoj digitalizace od roku 2000 (elektronický podpis, E-podatelna, elektronický platební rozkaz, datové schránky, autorizovaná konverze dokumentů, digitalizace obchodního rejstříku, insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, bankovní identita), aby závěrem zdůraznil nutnost udělat revoluční krok směrem ke standardizaci elektronických úkonů v celé justici, samozřejmě při zachování oprávněných zájmů společnosti i zranitelných osob.

Na závěr pracovní části prvního dne konference pak vystoupil se svojí vizí „práva v digitalizaci a digitalizace v právu“ prezident Hospodářské komory (a také advokát) Zdeněk Zajíček. Jak řekl, pokud má stát nějaké informace, nesmí je chtít po lidech. Do budoucna je podle něj nezbytný vznik elektronického soudního spisu a elektronického správního spisu, e-formuláře s funkcí „vyplň a zkontroluj“, propojeného datového fondu veřejné správy, virtuálního úředníka s právem rozhodovat v prvním stupni ve vybraných agendách, digitální plné moci s registrem zastoupení či doplnění všech právních předpisů do elektronické Sbírky zákonů. Potřebná je také tabulka veřejnoprávních povinností pro každý právní předpis a uložení povinnosti soudům a dalším orgánům pořizovat strukturovaná data, metadata.

Slavnostní večer se křtem

Na odpolední pracovní jednání navázal slavnostní večer v pražském Obecním domě, na kterém odborná i přátelská debata pokračovala. Úvodem večera Pavel Rychetský, Martin Foukal a Vladimír Jirousek – zakladatelé a lídři současné podoby právnických sjezdů slavnostně pokřtili odbornou publikaci Historie právnických sjezdů v českých zemích a na Slovensku Jana Kabáta, právního historika z Katedry dějin státu a práva brněnské Právnické fakulty, mapující bohatou tradici celostátních právnických setkání v českých zemích a na Slovensku, kterou pak její autor ochotně podepisoval zájemcům. Jan Kabát je i autorem výstavy o historii právnických sjezdů, kterou mohli účastníci během jednání sjezdu shlédnout v Karolinu a která byla předtím instalována v Galerii 17. listopadu v sídle ČAK na Národní třídě.

 

♦♦♦

 

Ve čtvrtek 15. května pokračoval sjezd pracovním jednáním v Modré posluchárně Karolina ve dvou blocích, z nichž první připravili experti Unie státních zástupců a brněnské právnické fakulty a druhý blok pak experti Soudcovské unie a pražské právnické fakulty. Ti předestřeli současný, nepříliš radostný stav úrovně digitalizace jejich profesních agend a nastínili potřebné úkoly do budoucnosti.

Hlavní je jednotný systém

První blok zahájili svým společným vystoupením nazvaným Digitalizace státního zastupitelství – příběh s otevřeným koncem? náměstek nejvyššího státního zástupce Jiří Pavlík a vedoucí Krajského státního zastupitelství v Brně Jan Sladký.

Jak úvodem zdůraznil Jiří Pavlík, digitalizaci nelze realizovat jen jako prostý převod stávající analogové agendy do elektronické, je třeba vytvořit efektivní a rychlý systém, který bude v interakci s dalšími orgány.

Jan Sladký pak krátce shrnul zásadní problémy, kterými trpí stávající informační systém státních zastupitelství ISYZ, který funguje od roku 1997. Jedná se totiž o 97 celkem decentralizovaných a uzavřených malých systémů, které nekomunikují ani mezi sebou navzájem, ani s dalšími orgány státu, přičemž se do nich všechny informace manuálně přepisují.

Náměstek Pavlík pak nastínil účastníkům sjezdu model elektronického trestního řízení a elektronického trestního spisu, který by měl být jednotný napříč resorty, s centrálním úložištěm ve státním cloudu, s bezpečným přístupem pro všechny orgány činné v trestním řízení, se sjednocenými číselníky a označením dokumentů. Umělou inteligenci je pak podle jeho slov třeba využít k automatizaci administrativy, analýze důkazů, tvorbě konceptů právních dokumentů, či pomoci při analýze dokumentů nebo judikatury.

Ředitel krajského ředitelství policie Středočeského kraje Václav Kučera pak následně představil dva pilotní projekty – první, ETŘ LITE, je elektronický systém umožňující soudům a státním zastupitelstvím přístup do trestních spisů policie v digitální podobě. Druhý, který měli možnost účastníci sjezdu vidět opravdu „naživo“, tzv. POL POINT, je asistovaná digitální služba, která umožnuje občanům komunikaci s policií, a to zejména prostřednictvím videokonferencí, takže občané mohou např. podat trestní oznámení bez osobní návštěvy na policejní služebně. Služba existuje jednak v podobě bezobslužných terminálů přímo na policejních služebnách, nebo v podobě poloobslužných terminálů na obecních úřadech, nebo je to možné přes zabezpečenou síť VPN přímo z vlastního počítače či mobilu. Dosud bylo podle Kučerových slov přijato již 1604 takovýchto digitálních podání.

Úsměvy, ale i zděšení v mnohých přítomných pak vyvolal odborný asistent Ústavu inteligentních systémů Fakulty informačních technologií vysokého učení technického v Brně Kamil Malinka, který předvedl na jednoduchých příkladech možnost tvorby falešných důkazů za použití generativních technologií.

Odpovědnost vždy nese člověk

Druhý blok druhého dne a zároveň poslední blok celého sjezdu zahájil jménem Asociace právnických fakult děkan pražské právnické fakulty Radim Boháč (na snímku u řečnického pultu), který připomněl, že právě První sjezd českých právníků před třemi lety byl impulsem pro vznik asociace a poděkoval proto všem, který u myšlenky znovuobnovení právnických sjezdů stáli.

 

Slovo pak převzali předseda Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou Stanislav Findejs a vedoucí Centra práva, technologii a digitalizace PF UK (a též advokát) Zdeněk Kučera, kteří se ve svém společném vystoupení věnovali možnostem využití moderních technologií v justici s tím, že jejich zásadní podmínkou je elektronický soudní spis (např. vyhledávání, prediktivní a tematická analýza textů, překladače právních dokumentů, extrakce právních argumentů, konfrontace podání advokáta a spisu či strojová příprava rozhodnutí u formulářových, případně hromadných žalob, vyhotovování jednoduchých výzev a procesních rozhodnutí).

V následné debatě se její účastníci věnovali mj. otázce ochrany osobních údajů při předávání spisových materiálů, možnostem otevření videokonferencí advokátům i celé veřejnosti či hodnocení hodnověrnosti digitálních důkazů, potřebě vzdělávání i tomu, jak v digitální éře zajistit dodržování lidských práv a jak narovnávat postavení té slabší strany či právu na lidského soudce. Jak ale zdůraznil Stanislav Findejs, jedině člověk může být zdrojem informací a rozhodnutí. „Umělá inteligence nám může jen pomáhat, odpovědnost nese vždy člověk,“ řekl.

Na závěr sjezdu poděkovali všem přednášejícím i účastníkům jak předseda Jednoty českých právníků Pavel Rychetský, tak předseda jejího Pražského sdružení a emeritní prezident Notářské komory Martin Foukal.

Všechny odborné referáty budou publikovány ve sjezdovém sborníku, který bude k dispozici odborné veřejnosti. Tématu sjezdu se budou také dále věnovat kulaté stoly.

Záznam celého sjezdu, který měli všichni zájemci možnost sledovat online, najdete ZDE.

 

Ivana Cihlářová, Hana Rýdlová

Foto: Jakub Stadler