Navrhované zvýšení peněžité pomoci obětem trestných činů sněmovna patrně schválí. Klára Kocmanová by mohla v novele prosadit zvýšení objemu peněz pro nevládní organizace, které poskytují obětem pomoc. Dolní komora asi přijme také úpravu Barbory Urbanové, jež zařazuje mezi zvlášť zranitelné také oběti trestných činů sexuální útok a sexuální nátlak. Vyplývá to z dnešních stanovisek ústavně-právního výboru k pozměňovacím návrhům a celé poslanecké předloze, která také zavádí individuální vzdělávací plány pro soudce. Plénum bude hlasovat o její podobě nejdřív koncem května.

Peněžitá pomoc obětem se má odvíjet podle novely od průměrné hrubé mzdy, což zajistí její valorizaci do budoucna. Nyní zákon stanovuje konkrétní částky, případně jejich horní hranici. Náklady státu se zvýší pravděpodobně o více než polovinu. Na pokrytí podle důvodové zprávy postačí úhrady od obviněných určené na pomoc obětem, které ale odvádějí do státního rozpočtu.

Částky peněžité pomoci obětem jsou stejné přes deset let. Reálná hodnota této pomoci proto klesla. Navrhovaný výpočet částek pomoci zachovává podle zdůvodnění jejich poměr k průměrné mzdě z roku 2013. Předloha také rozšiřuje okruh lidí, kteří by mohli žádat o pomoc v postavení pozůstalých, o osoby žijící v takzvaných faktických manželstvích, tedy o druhy a družky.

Předloha také zvyšuje příjmy Probační a mediační služby z peněžitých trestů uložených soudem o pět procentních bodů na deset procent. Pětiprocentní podíl by mělo nově mít ministerstvo spravedlnosti na zvýšení dotací organizacím poskytujícím pomoc obětem trestných činů. Výbor dal po debatě kladné stanovisko k návrhu Kocmanové, který podíl zvyšuje na deset procent. „Tohle je prostě tunelování státního rozpočtu v přímém přenosu,“ kritizoval úpravu Marek Benda. Naopak Jakub Michálek poukazoval na nepoměr mezi částkami vybranými z trestních sankcí a částkami na pomoc obětem, peníze se podle něho v rozpočtu rozplynou. Klára Kocmanová by mohla prosadit také rozšíření vymezení pro využívání těchto dotací, organizacím by mohly pokrývat i zastupování oběti v řízeních souvisejících s trestným činem.

Novela o soudech a soudcích nazývaná jako „lex Anička“ reaguje úpravou vzdělávání soudců zejména na kauzu muže, který dostal za dlouhodobé znásilňování nevlastní dcery podmíněný trest. Brněnský soud, jenž tento trest uložil, podle Nejvyššího soudu porušil zákon, sankce byla podle něj nepřiměřeně mírná. Trest dál platí, verdikt Nejvyššího soudu má sloužit pro budoucí rozhodování v obdobných případech.

Pravidla a obsah vzdělávání soudců měla podle novely stanovovat metodika Justiční akademie, která je většinově pod kontrolou výkonné moci. Část poslanců opakovaně upozorňovala na možnou neústavnost. Ústavně-právní výbor dnes znovu podpořil schválení úpravy, aby akademie poskytovala při tvorbě vzdělávacích plánů jen metodickou podporu. Plány by kvůli snížení administrativní zátěže navíc nepodléhaly schválení předsedů soudů. Soudci by jim tyto plány předkládali. Výbor také opět doporučil prodloužení promlčecí lhůty u kárných provinění soudců a státních zástupců o dva roky na pět let.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek by měl podle stanoviska výboru prosadit změny u dočasného přidělení soudce Nejvyššího správního soudu k Ministerstvu spravedlnosti a v postup dříve schváleného rušení přísedících u soudů. Sněmovna patrně schválí také Bendův návrh, který se týká ochrany osobních dat při zápisech do katastru nemovitostí na základě rozsudků soudů. Soudy by měly zasílat katastru jen výpisy z rozsudků s potřebnými údaji, nikoli celé rozsudky.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com