Zpřísnění zákazu uvádění jmen stíhaných sněmovna zřejmě odmítne
Navrhované zpřísnění zákazu zveřejňování totožnosti podezřelých a stíhaných lidí sněmovna zřejmě odmítne. Ústavně-právní výbor zaujal ke svému dřívějšímu návrhu na doplnění vládní reformy trestního práva neutrální stanovisko. Pro kladný postoj nehlasoval nikdo z přítomných členů. Výsledek znamená, že na plénu se pro schválení pozměňovacího návrhu pravděpodobně nenajde dostatečný počet hlasů.
Proti úpravě, kterou původně předložil předseda výboru Radek Vondráček, se stavěly profesní organizace novinářů a vydavatelů. Poukazovaly na možné ohrožení svobody tisku.
V trestním řádu by tedy mělo zůstat nynější ustanovení, podle kterého orgány činné v trestním řízení nesmějí v přípravném řízení zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka. Vondráčkova úprava, kterou začátkem dubna podpořil výbor hlasy všech přítomných členů kromě Jakuba Michálka, měla stanovit, že by takové informace nesměly být zveřejněny nikým, tedy ani médii.
Piráti možné zpřísnění označovali za nový náhubkový zákon. Vondráček s takovou interpretací nesouhlasil. Poukazoval na to, že by se netýkalo jmen politiků a dalších veřejně známých osob a posílilo by osobní práva běžných lidí. Nadále totiž mělo platit ustanovení, podle kterého informace je možné zveřejnit z důvodu veřejného zájmu, pokud převažuje nad právem na ochranu soukromí. Piráti oproti tomu tvrdili, že jde o snahu utajit před veřejností, kdo figuruje v korupčních případech.
Česká unie vydavatelů, Sdružení pro internetový rozvoj, Asociace online vydavatelů, Český výbor International Press Institute a Syndikát novinářů označily ve společném prohlášení zpřísnění za nástroj, jak bránit novinářům a dalším osobám informovat o jednotlivých trestních kauzách. Podle mediálních asociací hrozilo, že by návrh vedl k autocenzuře a omezení práce novinářů i dalších lidí.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com