Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2025, 252 stran, 390 Kč.

Monografie Znalecké dokazování v trestním řízení od JUDr. Pavla Borčevského, Ph.D., představuje důkladně zpracované dílo věnované problematice využívání odborných znalostí v trestním řízení s důrazem na dokazování znaleckým posudkem. Autor, akademický pracovník Katedry trestního práva Policejní akademie České republiky v Praze, se tomuto tématu věnuje dlouhodobě a recenzovaná publikace tak představuje určitou syntézu jeho publikačních aktivit v této oblasti. Předmluvu ke knize napsala prof. JUDr. Dagmar Císařová, DrSc., jíž autor knihu též dedikoval.

Zvolené téma je velmi vhodné pro zpracování v odborné literatuře, neboť otázky spojené s využitím znaleckých posudků v trestním řízení nepřestávají být častým námětem odborných diskusí a v souvislosti s některými mediálně známými kauzami nezřídka i předmětem zájmu veřejnosti. Je třeba uvést, že jde o problematiku přesahující čistě trestněprávní oblast, neboť podmínky a možnosti využití znaleckého dokazování spoluurčují i organizační předpisy upravující legislativní rámec znalectví. S ohledem na poměrně nedávné nabytí účinnosti nového zák. č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, jde proto i o téma velmi aktuální. Autor nicméně hned v úvodu knihy deklaruje, že se soustředí především na využití znaleckých posudků v kontextu trestního řízení, zatímco analýzu vybraných institutů znaleckého zákona podává jen v oblastech, které doznaly v nové právní úpravě nejzásadnějších změn. Tento přístup je třeba hodnotit kladně, neboť text není zbytečně rozmělňován rozsáhlými výklady mimotrestních předpisů, jejichž znalost autor do značné míry presumuje. Autor se rovněž jen v omezeném rozsahu zabývá metodologií znalecké činnosti, neboť vychází ze správného názoru, že řešení otázek tohoto typu právníkům zpravidla nepřísluší.

Je třeba kladně hodnotit, že se kniha opírá o značné množství zdrojové literatury, na níž v textu též průběžně odkazuje. Autor problematiku neredukuje na platné znění zákona, ale zasazuje ji do hlubšího vývoje a širších souvislostí. Je tak možné konstatovat, že nebylo opomenuto žádné významné dílo, které bylo ke zkoumané problematice publikováno za posledních přibližně 60 let. Autor ostatně v úvodu rekapituluje díla významných osobností československé procesualistiky, které položily základy moderního poznání v oblasti znalectví a k jejichž literárnímu odkazu se hlásí. Dalším významným kladem recenzovaného díla je skutečně úctyhodné množství judikatury, s níž autor přiléhavě pracuje a dokumentuje jejím prostřednictvím někdy nekonzistentní přístup soudní praxe k určitým problematickým otázkám (zde stačí připomenout oblast hodnocení znaleckých posudků).

Jedním z největších přínosů knihy je její komplexnost a systematika. Text je rozdělen do osmnácti kapitol, které pokrývají široké spektrum témat od historického vývoje, přes výklad jednotlivých forem expertizy, až po procesní fáze dokazování v přípravném řízení, hlavním líčení i opravném řízení. Autor rovněž věnuje adekvátní pozornost i méně často diskutovaným otázkám, jako je například složitost posuzované otázky a z ní rezultující forma expertního zkoumání, problematika nestrannosti znalce či limity kompetence znalce v trestním řízení.

Z pohledu advokátní praxe lze vyzdvihnout především tři momenty:

• Výklad hranice mezi znaleckým posudkem a odborným vyjádřením (kap. 7), který je doplněn důslednou analýzou judikatury a přináší vodítka k určení, jaká forma využití expertních znalostí je s ohledem na míru složitosti posuzované otázky adekvátní.
• Zpracování institutu tzv. oponentních posudků (kap. 14), kde autor porovnává právo na obhajobu a riziko tzv. „vršení“ znaleckých posudků, což je otázka, která je v praxi častým předmětem diskusí.
• Hodnocení věcné správnosti znaleckého posudku soudem (kap. 17), kde autor srovnává odlišné přístupy k této otázce, které se někdy projevují i v rozhodovací praxi vrcholných soudních orgánů. Autor zde formuluje své stanovisko k problematice hodnocení věcné správnosti znaleckých posudků ze strany orgánů činných v trestním řízení.

Z formálního hlediska se jedná o čtivě napsané dílo, které kombinuje precizní pojmosloví s přístupným jazykem. Text je vhodný nejen pro akademiky a studenty právnických fakult, ale zejména pro praktiky pohybující se v oblasti trestního řízení, tedy i advokáty. Právě pro advokáty, kteří potřebují získat orientaci v otázkách přibrání znalce, polemiky s posudky protistrany nebo přípravě oponentního znaleckého posudku, představuje publikace cenný zdroj argumentačních opor i aktuálních judikatorních trendů.

Závěrem lze konstatovat, že posuzovaná publikace představuje odborně zralý a zároveň prakticky využitelný text, který významně obohacuje českou trestněprocesní literaturu. Publikace nabízí jak teoretické uchopení tématu, tak srozumitelný a aplikovatelný výklad – a to v rozsahu, který dalece přesahuje běžné učebnicové zpracování. S ohledem na stoupající význam znaleckých posudků v trestním procesu lze tuto knihu jednoznačně doporučit k přečtení každému advokátovi, který chce rozumět nejen formě, ale i podstatě tohoto specifického důkazního prostředku.

JUDr. Radek Šmerda, Ph.D., advokát vykonávající advokacii jako společník, Advokátní kancelář Gřivna & Šmerda, s. r. o.