Zákaz uvádění jmen stíhaných by se ani po zpřísnění netýkal politiků
Zákaz zveřejňování totožnosti podezřelých a stíhaných lidí by se ani po navrhovaném zpřísnění netýkal jmen politiků a dalších veřejně známých osob. Řekl to předkladatel úpravy, předseda sněmovního Ústavně-právního výboru (ÚPV) Radek Vondráček, podle kterého jde o posílení osobních práv běžných lidí. Pozměňovací návrh doporučil ÚPV doplnit do vládní reformy trestního práva. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek s tím souhlasil.
V současnosti trestní řád uvádí, že orgány činné v trestním řízení nesmějí v přípravném řízení zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka. Vondráčkova úprava stanoví, že by takové informace nesměly být zveřejněny nikým, tedy ani médii.
„Vždycky bude existovat judikatura česká i evropská, že je ve veřejném zájmu informovat o veřejně činných nebo známých osobách,“ zdůraznil Vondráček, podle kterého nejde o velkou změnu. Nadále podle něho zůstane v platnosti ustanovení trestního řádu, podle kterého informace je možné zveřejnit z důvodu veřejného zájmu, pokud převažuje nad právem na ochranu soukromí. Například na stíhané politiky se proto podle Vondráčka zákaz vztahovat nebude. „Tam existuje veřejný zájem o informovanosti,“ podotkl.
Piráti oproti tomu tvrdí, že jde o snahu utajit před veřejností, kdo figuruje v korupčních případech. „Pokud zákon projde ve sněmovně, novináři budou muset v závažných kauzách celé roky mlčet o tom, kdo je v kauze trestně stíhaný. Jinak budou čelit žalobám,“ uvedl v tiskové zprávě Pirátů poslanec Jakub Michálek. Stíhaní by podle něho mohli v případě zveřejnění svých jmen vymáhat smazání článků o případech, v nichž figurují, a žádat odškodné. „Je to zjevná snaha stran, které trpí korupčními kauzami, jako je Stoka, Dozimetr, Nagyová nebo teď Motol, chránit mafiánské podhoubí, které odsává veřejné peníze,“ dodal Michálek.
„Nebudou se zveřejňovat informace lidí, u kterých platí presumpce neviny, u kterých není veřejný zájem na zveřejnění a není ani důvod pro zveřejnění,“ poznamenal Radek Vondráček. Jde podle něho spíše o takzvané měkké právo, které by mělo vést v jednotlivých případech k zamyšlení, zda totožnost zveřejnit, nebo ne. Česko by se podle Vondráčka touto změnou trestního řádu přiblížilo úpravám v západní Evropě.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com