Dramatický legislativní souboj se odehrál počátkem dubna na půdě Poslanecké sněmovny při projednávání novely trestního zákoníku a trestního řádu. Jablkem sváru byly parametry tzv. dětského certifikátu. Právnická veřejnost se k pozměňovacím návrhům nevyjadřovala. Pravděpodobně proto, že se v posledních letech z odborné diskuse o sexuálních trestných činech a jejich postihu stává velmi často hnojomet těch, kteří nesouhlasí s názorem druhé strany. V takovém prostředí se nechce nikomu diskutovat. Advokátní deník se proto zeptal advokáta a obhájce Petra Tomana, který se problematikou trestního práva dlouhodobě zabývá, jaká je podle něho situace, a to nejen v kontextu legislativního procesu, ale i z hlediska veřejné diskuse. 

 

Na stole ústavně-právního výboru ležely dva odlišné, dobře propracované pozměňovací návrhy k vládní předloze novelizace trestního řádu. První z návrhů předložila skupina jedenácti zákonodárců v čele s Barborou Urbanovou[1], druhý trio poslanců reprezentované Markem Bendou[2]. Po mimořádně vyhrocené mediální debatě, během níž zazněly nesmiřitelné argumenty obou stran, podpořil výbor návrh Barbory Urbanové. Pokud bude novelizace trestněprávních předpisů schválena do konce volebního období, je prakticky jisté, že se dětský certifikát v tomto znění stane součástí našeho právního řádu. Jedná se o nový institut trestního práva, který již nyní budí mnoho vášní. Nepochybně se dotkne mnoha osob, bývalých či budoucích pachatelů, i těch, kteří je budou žalovat, obhajovat či soudit. Proto stojí za to zaměřit se na něj již v době jeho přijímání.

 

Evidence skutečností důležitých pro práci s dětmi alias dětský certifikát

Pro práci s dětmi musí být již nyní člověk trestně bezúhonný, což prokazuje výpisem z rejstříku trestů. Problémem je, že po určité době je každý trest vykonán, posléze dochází k jeho zahlazení a tím i k výmazu jakékoliv informace z trestního rejstříku. Může se tak stát, že osoba odsouzená za násilí na dětech může po určité době v práci s dětmi opět pokračovat. Právě tomu má zabránit nově zřizovaná evidence skutečností důležitých pro práci s dětmi, v níž bude obsažena informace, že byla dotyčná osoba v minulosti odsouzena za některý z úmyslných trestných činů uvedených v novém § 9d odst. 1 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků.

 

Jaké trestné činy budou evidovány

Návrh obsahuje především taxativní výčet jedenácti úmyslných trestných činů, jejichž spáchání bude automaticky zaznamenáno v nově zřizované evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi[3]. Jedná se primárně o trestné činy sexuální povahy, avšak nikoliv výlučně. Obětí některých z nich dokonce nemusí být ani dítě, počínaje vraždou (např. mezi manželi), přes těžké ublížení na zdraví (např. mezi soky v lásce či soupeři v hospodě), týrání osoby žijící ve společné domácnosti (např. manželky, rodiče či prarodiče) apod. U těchto jedenácti trestných činů dojde po pravomocném odsouzení k záznamu v evidenci automaticky, nerozhodne-li soud v odůvodněných případech opačně[4].

Kromě zmíněných jedenácti trestných činů dává novelizace soudu dále možnost rozhodnout, že v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi bude mít záznam i pachatel jakéhokoliv dalšího úmyslného trestného činu, dojde-li soud k závěru, že vzhledem k okolnostem případu nebo osobě pachatele hrozí nebezpečí, že se dopustí vůči dítěti některého z výše vyjmenovaných jedenácti trestných činů. Bližší mantinely takového rozhodnutí zákon nestanoví.

Do evidence se dostanou nejen ti, kteří budou odsouzeni po účinnosti novely (předpoklad 1. ledna 2027), nýbrž i ti, kteří byli za některý z jedenácti vyjmenovaných trestných činů pravomocně odsouzeni v předchozích dvaceti letech (od roku 2005)[5]. Mnozí z pachatelů, jejichž odsouzení tak již bylo dávno zahlazeno, budou po letech nemile překvapeni, že se historie, na kterou chtěli zapomenout, znovu vrací. Nemluvím o vrazích, násilnících či znásilňovacích, ovšem příběhů, kdy se čerstvě patnáctiletý chlapec vyspal se svojí čtrnáctiletou spolužačkou a byl za to odsouzen za spáchání provinění pohlavního zneužití, je bezpočet. A nepochybně jsou mezi nimi i takoví, kteří nyní pracují s dětmi.

I když by se o jednotlivých trestných činech a jejich zařazení do § 9d zákona o rejstříku trestů dalo diskutovat, nikdo nezpochybňuje oprávněný zájem chránit děti před sexuálními predátory, násilníky či vrahy. Je jisté, že se nám to dosud úplně nedaří. Případy, kdy pedofil po odpykání trestu opět pracuje s dětmi, nejsou bohužel ojedinělé[6], a přístup jejich zaměstnavatelů je ostudný. I tak jsem přesvědčen, že by to šlo řešit lépe, než je nyní navrhováno.

 

Délka záznamu v evidenci

Podstatou sporu mezi oběma skupinami předkladatelů je doba trvání záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi. Ta totiž podle výborem přijatého návrhu poslankyně Urbanové nebude záležet na rozhodnutí soudu, nýbrž je uvedena přímo v novelizovaném zákoně o rejstříku trestů. Rozhodně není krátká a už vůbec nezávisí, jak by se dalo předpokládat, na druhu a délce trestu, který byl pachateli uložen. Závisí výlučně na trestní sazbě, které byl pachatel během trestního řízení vystaven. Pokud spáchal trestný čin, jehož horní hranice trestní sazby odnětí svobody je nejméně pět let, pak záznam o jeho odsouzení zůstane v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi po dobu 100 let. Je-li horní hranice trestní sazby nižší, zůstane v evidenci po dobu 20 let. Týká se jak fyzické, tak právnické osoby. Ani o rok více, ani o rok méně.

Zůstanu u příkladu patnáctiletého studenta, který se vyspal se svojí čtrnáctiletou spolužačkou. Byl pravomocně odsouzen za pohlavní zneužití podle § 187 tr. z.[7] a bylo mu jako mladistvému uloženo trestní opatření. Na jeho druhu nezáleží, protože mu hrozil trest s horní hranicí 4 let[8]. Rozhodne-li soud o provedení záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, bude trvat 20 let. Pokud byl mladistvý odsouzen před 1. lednem 2027, tedy před účinností připravované novely, bude do evidence zapsán automaticky.

 

Trest delší než doživotí

Tak jsem nazval tento článek, i když vím, že se jedná o záznam v evidenci, nikoliv o trest v pravém slova smyslu. Není uveden v seznamu trestů obsaženém v § 52 odst. 1 tr. z. Je tam však již mnoho let uveden trest zákazu činnosti. Podle § 73 tr. z. jej může uložit soud, dopustil-li se pachatel trestného činu v souvislosti s určitou činností. Spočívá v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje výkon určitého zaměstnání, povolání nebo funkce nebo takové činnosti, ke které je třeba zvláštního povolení, nebo jejíž výkon upravuje jiný právní předpis.

Důsledkem záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi je rovněž nemožnost vykonávat určité zaměstnání, povolání nebo funkci nebo činnosti, ke kterým je třeba zvláštního povolení nebo jejíž výkon upravuje jiný právní předpis.

Je zcela zřejmé, že důsledky trestu zákazu činnosti i záznamu v evidenci jsou pro pachatele naprosto totožné, a přesto se o trest nejedná. Vzniká tak mnoho otázek, které si položí každý, kdo se zabývá principy právního státu, ukládáním trestů a přiměřeností trestních sankcí. Proč institut s drastičtějším dopadem do práv a povinností pachatele, včetně výkonu zaměstnání či povolání, nepodléhá standardním principům a pravidlům pro ukládání trestu uvedeným v § 39 tr. z.[9], zejména principu individualizace trestu? Proč nemá soud právo rozhodnout podle osoby pachatele a okolností případu o délce trvání záznamu v evidenci? To vše by bylo v souladu s principy právního státu, jak jsme na ně dosud zvyklí.

Není-li záznam v evidenci trestem, jaký význam bude nadále mít při trestání pachatelů, kteří spáchají některý z jedenácti trestných činů uvedených v § 9d zákona o rejstříku trestů, uložení trestu zákazu činnosti? Vypadá to, že již nebude třeba, neboť jeho cíle bude dosaženo ex lege a na daleko delší dobu než dosavadní znění zákona umožňuje.

Jediným obsahovým rozdílem mezi záznamem v evidenci a trestem je tak délka jejich trvání. Zatímco trest zákazu činnosti může trvat maximálně 10 let, záznam v evidenci bude existovat 100, resp. 20 let. Průměrná délka života v ČR je u mužů 76,9 let a u žen 82,8 let. Je zřejmé, že tento nový trest  – a jinak záznam v evidenci skutečností důležitých pro trestní řízení nazvat nemohu – je delší než trest doživotní.

 

Rozhodování soudu

Byť je právní úprava dětského certifikátu obsažena převážně v zákoně o rejstříku trestů[10], dotýká se i trestního řádu. Mimo jiné doplňuje § 121 a násl. tr. ř. o povinnost soudu rozhodnout rozsudkem o tom, že se provede nebo naopak neprovede záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi[11]. Obdobná úprava je doplňována i do ustanovení týkajících se dohody o vině a trestu.

Může překvapit, že jedinou otázku, kterou je soud oprávněn v této souvislosti řešit, je samotný fakt záznamu. V případě jedenácti taxativně stanovených trestných činů, jejichž pachatelé budou evidováni automaticky, bude soud oprávněn výjimečně rozhodnout, že záznam v evidenci nebude proveden, neboť vzhledem k okolnostem případu nebo osobě pachatele nehrozí nebezpečí, že se pachatel v souvislosti s činností, která zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi, dopustí takového trestného činu nebo činu jinak trestného vůči dítěti.[12] V případě dalších úmyslných trestných činů bude naopak oprávněn ze stejných důvodů rozhodnout, že se záznam provede.[13]

V případě retroaktivně provedeného záznamu bude soud na návrh již evidované osoby rozhodovat o případném zrušení záznamu v evidenci.[14]

Soud nebude oprávněn rozhodovat o délce trvání záznamu ani o její případné korekci a nebude ani oprávněn kdykoliv v budoucnu rozhodnout o zkrácení lhůty záznamu v evidenci. Jediným případem, kdy bude soud rozhodovat o délce trvání záznamu v evidenci, je případ pachatele, který se dopustil činu jinak trestného, ale nebylo možné jej z rozličných důvodů (věk, příčetnost apod.) odsoudit.

Jinými slovy, jakmile bude jednou o záznamu rozhodnuto, bude tam již natrvalo na 100, resp. 20 let bez možnosti jakékoliv změny, zkrácení, prominutí, zahlazení apod.

 

Důsledky existence záznamu v evidenci

Název dětský certifikát, neboli výpis či opis z evidence skutečností důležitých pro práci s dětmi, je mimořádně zavádějící. Z připravované novelizace totiž vyplývá, že dětský certifikát budou muset předložit nejen učitelé, vychovatelé, lékaři, zdravotnický personál, trenéři a další profese pracující s dětmi, nýbrž i živnostníci a jejich spolupracovníci. Ustanovení § 7 živnostenského zákona[15] pojednávající o zvláštních podmínkách provozování živnosti má být doplněno ustanovením, podle něhož „podnikatel je povinen zajistit výkon činností, které jsou obsahem živností nebo oborů činností živnosti volné uvedených v příloze č. 7 k tomuto zákonu, pouze fyzickými osobami, které nemají záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi.“ Jinak nezíská živnostenské oprávnění a pokud jej má, bude mu zrušeno.

Které živnosti bude možné provozovat pouze s čistým záznamem v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi? To je uvedeno v nové Příloze č. 7 k živnostenskému zákoníku[16]:

1. Živnost volná v oboru činnosti
2. a) poskytování tělovýchovných a sportovních služeb
3. b) péče o dítě do tří let věku v denním režimu
4. c) psychologické poradenství a diagnostika
5. d) masérské, rekondiční a regenerační služby
6. Živnost volná v oboru činnosti
7. a) návrhářská, designérská, aranžérská činnost a modeling
8. b) fotografické služby
9. c) mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti
10. d) provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí
11. e) provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti
12. f) poskytování služeb osobního charakteru a pro osobní hygienu
13. g) poskytování služeb pro rodinu a domácnost

Jsem přesvědčen, že mnoho návrhářů či designérů, mnoho fotografů či provozovatelů veletrhů, prodejních či sportovních akcí, bude velmi nemile překvapeno, že bude muset předložit dětský certifikát. Zejména u těchto živností mi to připadá přemrštěné, mimo jiné proto, že např. kadeřnictví, holičství mezi živnostmi uvedeno není. Přitom si troufám tvrdit, že holiči přijdou do kontaktu s dětmi častěji než návrháři či aranžéři.

Navrhované přechodné ustanovení živnostenského zákona stanoví, že osoba, která k 1. lednu 2027 provozuje živnostenskou činnost podle nové přílohy č. 7 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2027, musí tuto skutečnost nejpozději do 28. 2. 2027 nahlásit živnostenskému úřadu. Současně musí nejpozději do 31. března 2027 zajistit a na požádání příslušného živnostenského úřadu doložit, že činnosti, které jsou obsahem výše uvedených živností nebo oborů budou vykonávány pouze fyzickými osobami, které splňují podmínku neexistence záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi vedené Ministerstvem spravedlnosti.

 

Obsah dětského certifikátu

Dětský certifikát bude fungovat v zásadě stejně jako dosud známý opis či výpis z rejstříku trestů. Každý si bude moci požádat o vlastní výpis z evidence skutečností důležitých pro práci s dětmi a předložit jej zaměstnavateli či příslušnému orgánu. Výpis bude obsahovat[17] označení soudu a spisovou značku, pod kterou se řízení vedlo. Ostatní informace bude obsahovat až opis z evidence.

Zůstane-li tato část beze změny, pak z výpisu nebude možné zjistit, jaký trestný čin daná osoba v minulosti spáchala a na roveň tak budou postaveni jak pedofilové v pravém slova smyslu, tak násilníci, kteří nikdy neměli s dětmi žádný konflikt. Takovou úpravu považuji za nešťastnou a jsem přesvědčen, že kvůli ní vznikne nemálo problémů a soudních sporů.

 

Návrhy de lege ferenda

Obávám se, že na jakékoliv návrhy na změnu je již pozdě. Atmosféra, v níž diskuse o parametrech evidence skutečností důležitých pro práci s dětmi v současné době probíhá, je vybičovaná a nepochybně i já budu nařčen, že jsem ochráncem sexuálních predátorů.

Pokud by přece jen byla šance na jakoukoliv, byť jen drobnou úpravu, pak by měla spočívat v možnosti soudu rozhodnout o přiměřené délce trvání záznamu v evidenci na stejných principech, za nichž jsou ukládány tresty, popř. alespoň v možnosti soudu zkrátit po určité době onu drakonickou a svým trváním nesmyslnou stoletou lhůtu. Tím by se dopady nově zaváděného trestu (ano, vím, není to trest!) alespoň trochu individualizovaly a vrátily zpět k principům trestání, jak je známe v právním státě.

Rovněž by bylo vhodné odlišit ve výpisu z evidence skutečností důležitých pro práci s dětmi pachatele, kteří spáchali trestný čin přímo na dětech, od těch ostatních.

Novelizovat trest zákazu činnosti se všemi jeho standardními mechanismy je zjevně v tuto chvíli požadavek nesplnitelný.

 

JUDr. Petr Toman, LL.M., advokát
Foto: Jan Kolman

 

---

[1]     Pozměňovací návrh poslanců Barbory Urbanové, Taťány Malé, Kláry Kocmanové, Michala Zuny, Marie Jílkové, Radima Fialy, Lucie Potůčkové, Jakuba Michálka, Martiny Ochodnické, Radka Vondráčka a Ivety Štefanové, sněmovní tisk 861

 

[2]   Pozměňovací návrh poslanců Marka Bendy, Karla Haase a Pavla Staňka

[3]   trestný čin vraždy (§ 140 trestního zákoníku), těžkého ublížení na zdraví (§ 145 trestního zákoníku), ublížení na zdraví (§ 146 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku), obchodování s lidmi (§ 168 odst. 1 písm. a) nebo § 168 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku), znásilnění (§ 185 trestního zákoníku), sexuálního útoku (§ 185a trestního zákoníku), sexuálního nátlaku (§ 186 trestního zákoníku), pohlavního zneužití (§ 187 trestního zákoníku), zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193 trestního zákoníku), týrání svěřené osoby (§ 198 odst. 2 nebo 3 trestního zákoníku), týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 odst. 2 nebo 3 trestního zákoníku)

[4]    § 9d odst. 1 písm. a) zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů: „… pokud soud nerozhodne, že záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi nemá být proveden, neboť vzhledem k okolnostem případu nebo osobě pachatele nehrozí nebezpečí, že se pachatel v souvislosti s činností, která zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi, dopustí takového trestného činu nebo činu jinak trestného vůči dítěti“

[5]    Přechodná ustanovení k zákonu o rejstříku trestů: „V evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi podle § 9d zákona č. 269/1994 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2027, se k 1. lednu 2027 zaznamenají také údaje o osobě, která byla pravomocně odsouzena do 31. prosince 2026 za trestný čin, jehož znaky odpovídají všem znakům některého z trestných činů uvedených v § 9d odst. 1 písm. a) zákona č. 269/1994 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2027, pokud k pravomocnému odsouzení za takový trestný čin došlo nejdříve v roce 2005 a dosud neuplynula doba, po kterou má být záznam v takové evidenci veden podle § 9d odst. 3 písm. a) nebo b) zákona č. 269/1994 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2027“.

[6] ^{https://www.paprstein.cz/}

[7]    do 31. 12. 2009 pohlavního zneužívání podle § 242 zákona č. 40/1960 Sb., trestní zákon

[8]    Není zřejmé, zda bude pro posouzení délky trvání záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi rozhodující horní hranice trestní sazby uvedená u jednotlivých trestných činů (v případě pohlavního zneužití podle § 187 tr. z. činí 8 let), nebo v případě mladistvých snížená horní hranice uvedená v § 31 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., zákona o soudnictví ve věcech mládeže (v případě pohlavního zneužití podle § 187 tr. z. činí 4 roky)

[9]   § 39 odst. 1 tr.z. „Při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud přihlédne k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele a k jeho dosavadnímu způsobu života a k možnosti jeho nápravy; dále přihlédne k chování pachatele po činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu; přihlédne též k jeho postoji k trestnému činu v trestním řízení, zda sjednal dohodu o vině a trestu, prohlásil svou vinu nebo označil rozhodné skutečnosti za nesporné, a pokud byl označen jako spolupracující obviněný, též k tomu, jak významným způsobem přispěl k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny. Přihlédne také k účinkům a důsledkům, které lze očekávat od trestu pro budoucí život pachatele.“

[10] Zákon č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků

[11] § 122 odst. 2 tr.ř. „Součástí odsuzujícího rozsudku je také výrok o tom, že se provede nebo že nemá být proveden záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, pokud jsou pro to splněny zákonné podmínky.“

[12] § 9d odst. 1 písm. a) zákona o rejstříku trestů

[13]  § 9d odst. 1 písm. b) zákona o rejstříku trestů

[14] Čl. VIII Přechodná ustanovení zákona o rejstříku trestů

[15] Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)

[16] Příloha č. 7 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2027

[17] § 14a zákona o rejstříku trestů: „Výpis nebo opis vydávaný pro práci dětmi je výpis nebo opis vydávaný s přílohou obsahující údaje z evidence skutečností důležitých pro práci s dětmi, kterými jsou označení soudu a spisová značka, pod kterou se řízení vedlo.“