Anketa Zákon roku je společným projektem firem, asociací a dalších subjektů, které se angažují v oblasti kvality regulace českého podnikání. Již šestnáctým rokem ji pořádá společnost Deloitte Legal. Záštitu anketě již tradičně poskytuje i Česká advokátní komora. Advokátní deník požádal v souvislosti s probíhajícím ročníkem Jiřinu Procházkovou, která je partnerkou a vedoucí oddělení daňových sporů v Deloitte Legal, a současně „šéfkou“ ankety o krátký rozhovor.

 

Jak vznikla myšlenka uspořádat anketu o nejlepší zákon roku a co touto anketou podněcujete, jaký je její smysl a cíl?

Projekt Zákon roku si klade za cíl vyvolávat diskusi ohledně kvality regulace podnikání v ČR. Každoročně proto pořádáme anketu o právní předpis, který měl největší věcný přínos pro podnikatelské prostředí, a zároveň hledáme příklady dobré praxe v rámci legislativního procesu. Může jít například o počin konkrétního jednotlivce či o přijetí právního předpisu, kdy se podaří zapojit odborná veřejnost či odstranit administrativní překážka. Mimo již tradiční ankety pořádáme i diskusní kulaté stoly a průzkumy k oblastem, které trápí český byznys. Zákon roku je společným projektem naší advokátní kanceláře a mnoha významných zájmových sdružení angažujících se v oblasti regulace podnikání. Jsme moc rádi, že záštitu nad akcí dlouhodobě přebírá kromě Hospodářské komory a Komory daňových poradců i Česká advokátní komora. Pro nás jako advokáty je přirozené, že v nových regulacích vidíme pozitiva, a naopak odhalujeme otázky, které se nepodařilo dotáhnout. Zároveň jako poradci byznysu vnímáme, jaké jsou potřeby podnikatelů z hlediska regulace podnikání v ČR. Myšlenka stojící za Zákonem roku je právě využít tohoto postavení a přispět ke zlepšení regulace podnikání u nás.

 

Jaký zákon za ty roky měl napříč celou odbornou porotou největší podporu?

Z posledních ročníků Zákona roku bych jmenovala zákon o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, který získal zvláštní uznání od výkonného výboru projektu Zákon roku za rok 2022. Na tomto zákoně panovala jednoznačná shoda, protože se jednalo o pružnou reakci na agresi Ruska na Ukrajině a s tím spojenou obrovskou vlnu solidarity, která se u nás tehdy zvedla. Zákon v daňové oblasti zjednodušoval pomoc Ukrajině a uprchlíkům utíkajícím z Ukrajiny před válkou a zamezoval jejímu nelogickému zdanění či jiné administrativě. Jako pozitivní jsem vnímala i to, že vznik této normy iniciovala odborná veřejnost, která se navzdory omezenému času podílela na jeho přípravě, připomínkování a zavádění do praxe. Ukázalo se tedy, že zapojení odborné veřejnosti je možné, a to i v krátkém čase, který na přípravu a schválení zákona byl. To je za mě velmi pozitivní příslib i do budoucna.

 

A naopak, který naprosto propadl?

Příklad konkrétního zákona, který by nějak výrazně propadl, si neuvědomuji. Věřím, že je to dáno tím, že výkonný výbor projektu každoročně velmi pečlivě vybírá jednotlivé nominované předpisy, o kterých následně hlasuje odborná veřejnost, a probíhají k tomu dlouhé diskuse. Co mě osobně překvapilo, že se v anketě Zákon roku výrazněji neumisťují právní předpisy, které nějakým způsobem podporují vývoj a inovace v podnikatelské sféře. V daňové oblasti, které se věnuji, vnímám právě nedostatečnou podporu podnikatelů v oblasti výzkumu a vývoje jako velké téma. V daňovém právu sice máme daňový odpočet na podporu výzkumu a vývoje, kdy si podnikatelé mohou od základu daně dvakrát odečíst náklady na vývojové aktivity. Formální pravidla pro uplatňování tohoto daňového odpočtu jsou ale stále dost nejasná a terčem častých daňových kontrol a soudních sporů. Tento benefit tedy ztrácí mezi podnikateli na atraktivitě, což je obrovská škoda. Nastavení jasných a transparentních pravidel by tedy za mě byl jednoznačně „zákon roku“.

 

Když už jsme u těch nešvarů regulace podnikání, jaká další témata v této oblasti vidíte?

Těch témat k diskusi je více. Velkým problémem je pro podnikatele nepředvídatelnost regulatorního prostředí a dost často i zcela nerealistické lhůty mezi tím, kdy jsou na poslední chvíli schválené zákony zveřejněny ve Sbírce zákonů a od kdy platí. Podnikatelé pak nemají v praxi vůbec prostor se na danou změnu připravit, počítat dopředu s náklady, které to pro ně bude znamenat, a připravit na to své IT systémy a další procesy. Věřím, že kolegové z advokacie toto dost často řeší u svých klientů. S tím pak souvisí i částečně opačný trend, kdy je účinnost některých předpisů opakovaně odkládána a podnikatelé pak ani nevědí, zda má smysl do implementace nové regulace vůbec investovat, v jaké podobě a v jakém časovém horizontu. Takovým příkladem jsou různé regulace v oblasti udržitelnosti a ochrany životního prostředí, nebo dlouhá léta diskutovaný nový zákon o účetnictví. Jako advokáti pak samozřejmě hodně řešíme i nejasnost některých právních předpisů a nedostatečné posouzení dopadů nové regulace předtím, než je přijata.

 

Jaké trendy v legislativě a judikatuře sledujete? Je nominovaných předpisů vždy dostatek?

Musím otevřeně přiznat, že najít nový právní předpis či ucelenou novelu, která má jednoznačně pozitivní dopad na byznys v ČR, je každý rok těžší a těžší. O to více je podle mě důležité věnovat se projektům, jako je Zákon roku, který upozorňuje na ty pozitivní případy, a tím pádem věřím, že posouvá regulaci podnikání tím správným směrem. Jeden příklad za všechny, v minulém ročníku jsme upozorňovali na administrativní a odvodovou zátěž zavedenou konsolidačním balíčkem přijatým v roce 2023 pro dohody o provedení práce. V roce 2024 byly tyto změny odstraněny a odvodům nakonec nebude podléhat žádná dohoda s nižším plněním než 11 500 Kč a tento limit bude průběžně valorizován ve výši 25 % průměrné mzdy. Vyžadováno je také pouze povinné oznamování údajů týkajících se uzavřených dohod o provedení práce, takže i administrativní zátěž se snížila. Jde proto o názorný příklad toho, jak by měla vypadat přiměřená reakce na nedostatky při tvorbě právních předpisů v návaznosti na konstruktivní kritiku od podnikatelské i odborné veřejnosti. Z tohoto důvodu jsme v letošním ročníku Zákona roku nominovali nápravu u dohod o provedení práce v kategorii Legislativní počin roku. Tak uvidíme, jak si tento předpis v anketě povede.

 

Jaká další témata se probojovala letos?

Velkým tématem letošního ročníku je regulace umělé inteligence. Na jednu stranu je legitimní se ptát, jestli je vůbec potřeba tyto věci regulovat a neponechat využití umělé inteligence pouze na potřebách byznysu. Na stranu druhou, když vidíme vývoj ve světě, je dobře, že evropský akt o umělé inteligenci má ambici reagovat na základní etické problémy spojené s využíváním umělé inteligence. Zároveň umožňuje firmám experimentovat s umělou inteligencí v bezpečném prostředí bez obav z možného porušení regulace. Těšíme se proto, jaké budou reakce odborné a podnikatelské veřejnosti na tuto nominaci.

Specifikem letošního ročníku je také to, že v rámci nominací upozorňujeme i na případy právních předpisů, které se sice v minulosti nepodařily, ale na nedostatky bylo reagováno a nastalé chyby odstraněny. Na některé případy přešlapů jsme upozorňovali i v rámci minulých ročníků Zákona roku. Letos pak nominujeme na legislativní počin kromě již zmiňované nápravy kritizovaných změn u dohod o provedení práce i částečný bypass nepovedené digitalizace stavebního řízení.

 

A kdy budeme znát výsledky?

Výsledky letošního ročníku zveřejníme v rámci slavnostního vyhlášení Zákona roku dne 15. května 2025. Zatím je tedy stále možné hlasovat na webu projektu Zákon roku – Zákon roku | Deloitte Česká republika a podpořit svého favorita.

 

Vedle samotného výboru jsou vyhledávanými platformami k odborné diskusi i kulaté stoly. Jak se vám osvědčily a jaká témata letos připravujete?

Je to tak. Kromě diskuse ohledně nominovaných předpisů se nám osvědčily i diskuse u kulatého stolu se zástupci ministerstev, státní správy a soudnictví o tématech, která budou mít do budoucna zásadní dopad na podnikatele v ČR. Tímto způsobem jsme v minulosti organizovali diskusi k již zmiňované daňové podpoře výzkumu a vývoje, teď nedávno proběhla akce k tzv. flexinovela v oblasti pracovního práva, a ještě letos chystáme kulatý stůl k regulaci umělé inteligence a také k již uváděnému tématu nedostatečných legisvakančních lhůt. Takže témat je více než dost.

 

Pokud by se chtěl někdo jakkoli zapojit, má tu možnost a případně co musí udělat?

Za zapojení kolegů advokátů budeme moc rádi, ať již formou hlasování o letošním zákoně roku, nebo formou nominací do dalších ročníků. Jsem totiž přesvědčena, že jako poradci pro podnikatele máme praktický vhled do potřeb českého byznysu. V dnešním prostředí plném výzev je přitom více než kdykoliv jindy nutné formulovat požadavky podnikatelů na předvídatelné, praktické a podporující právní prostředí. Takže budu ráda, když mě kolegové kontaktují.

Děkuji za rozhovor!

 

Hana Rýdlová, šéfredaktorka BA a AD
Foto: archiv Jiřiny Procházkové