Práce dětí je celosvětovým problémem. Není žádným tajemstvím, že i v České republice se setkáváme s prací dětí ve věku do 15 let, zejména o prázdninách. Většinou se jedná o „pracovní“ vztah podle občanského zákoníku (např. nepojmenovaná smlouva) na nejrůznější práce, např. při roznášce propagačních letáků, novin, různých tiskovin, práce u čerpacích stanic, občerstvovacích stánků apod. Pracovněprávní předpisy však dosud neumožňovaly, aby osoby ve věku do 15 let uzavřely pracovněprávní vztah.

 

Změny v novele zákoníku práce

Do oblasti dětské práce přinesla zásadní změnu flexibilní novela zákoníku práce, kterou 7. března 2025 schválila Poslanecká sněmovna.

Podle nového ustanovení § 244a zák. práce bude možnost pracovního zapojení mladistvého zaměstnance, který neukončil povinnou školní docházku ani v období hlavních prázdnin a je mladší 15 let. Podle novely by mohl o prázdninách vykonávat pouze lehké práce, které neškodí jeho zdraví, vzdělávání a morálnímu rozvoji. Lehkými pracemi jsou práce zařazené do první kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví (zákon č. 258/2000 Sb.) a vyhlášky č. 432/2003 Sb.(např. administrativní práce, roznáška letáků, pomocné práce u čerpacích stanic apod.) Práce nesmí ohrozit jejich zdravotní stav ani psychický a fyzický vývoj. Přitom by u tohoto zaměstnance nemohla být délka směny v jednotlivých dnech delší než 7 hodin a délka týdenní pracovní doby by nesměla překročit 35 hodin.

 

Vymezené oblasti dětské práce

Pracovněprávní způsobilost vzniká dokončením povinné školní docházky a dovršením 15 let věku. Jediná výjimka je dána právě novelou zák. práce v § 244a).

Druhá možnost pracovní činnosti dětí je v zákoně o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.- (dále zák o zaměst.), Zákon umožňuje, aby děti ve věku do 15 let mohly vykonávat další formu pracovní činnosti, ale ve vymezených oblastech a za určitých právních podmínek, i když nemají pracovněprávní způsobilost a nemohou uzavřít „klasický“ pracovněprávní vztah.

Děti ve věku do 15 let mohou vykonávat pouze umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti po předchozím povolení správního úřadu (úřadu práce) a za ochranných podmínek uvedených v zákoně a v povolení. O tomto povolení vydává úřad práce rozhodnutí, a to na základě písemné žádosti osoby odpovědné za výchovu dítěte. Povolení se nevyžaduje k činnosti zájmové v uvedených oblastech, pokud nepůjde o výkon činnosti za odměnu.

Po účinnosti novely zák. práce (předpokládá se od 1.června nebo 1. července 2025) budou tedy dvě oblasti pracovní činnosti dětí:

* ve věku od 14 do 15 let a za podmínek uvedených v zák. práce a

* pracovní činnost podle § 122 zák o zaměst.

 

Povolení k dětské činnosti

Pracovní činnost podle § 122 odst. 1 zák o zaměst. může dítě vykonávat jen po povolení úřadu práce a jen ve vymezených oblastech : umělecké, sportovní, reklamní a kulturní.

Žádost na úřad práce podává zákonný zástupce dítěte nebo jiná osoba zodpovědná za výchovu dítěte, do jejíž péče bylo dítě svěřeno rozhodnutím soudu (návrh na povolení může podat např. i ústav sociální péče), vč. všech údajů potřebných pro rozhodnutí o vydání povolení a posudku lékaře o vhodnosti činnosti pro dítě. Rozhodující je konkrétní a objektivní lékařský posudek o tom, zda dítě může ze zdravotnického hlediska vykonávat zvolené úkony při konkrétní činnosti.

Uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost může dítě vykonávat u právnické nebo fyzické osoby, která je v zák o zaměst. uváděna jako „provozovatel činnosti“ Ve většině případů se jedná o právnické nebo fyzické osoby, které tuto činnost provozují jako hlavní předmět své činnosti (např. reklamní agentura) nebo jako jeden z předmětů své činnosti (např. televize, rozhlas, tisk, film). Může se však jednat i o fyzické osoby, které tuto činnost vykonávají na základě živnostenského oprávnění. Povolení se nevyžaduje k činnosti zájmové v uvedených oblastech, pokud nepůjde o výkon činnosti za odměnu.

 

Ochrana zdraví dítěte

Vzhledem k tomu, že právní úprava se dotýká dětí nejnižšího věku, je třeba věnovat náležitou pozornost zajištění jejich bezpečnosti. Činnost dětí nesmí rovněž ohrozit jejich zdraví i psychický a fyzický vývoj. Tato činnost rovněž nesmí negativně ovlivnit docházku dětí do školy, jejich účast v teoretické i praktické přípravě na povolání a ve výcvikových programech. Všechny tyto okolnosti musí posoudit lékař, který ve svém vyjádření k možné činnosti dítěte musí uvést, zda budou v konkrétním případě splněny všechny podmínky týkající se bezpečnosti a zdraví dítěte a zda tato činnost bude přiměřená z hlediska zdravotního.

 

Zajištění bezpečnosti

Provozovatel, který zajišťuje činnost dítěte a pro něhož dítě tuto činnost vykonává, má řadu povinností k zajištění bezpečných podmínek při výkonu činnosti. Jde např. o zajištění bezpečnosti s ohledem na možná rizika, která mohou být zejména u malých dětí vysoká. Odpovědnost za dodržení těchto povinností mají všichni vedoucí zaměstnanci provozovatele činnosti v rozsahu svých funkcí, jako je tomu v pracovněprávním vztahu. Na výkon činnosti dítěte se dále přiměřeně použijí ustanovení zák. práce. Zejména se jedná o prevenci rizik, zajištění osobních ochranných pracovních prostředků, zajištění vhodného prostředí, v němž bude činnost probíhat, možnost kontroly odborových orgánů a inspektorátů práce apod.

 

Bez činnosti v noci

Mezi ochranné podmínky pro činnost je i její vymezení v časovém období v denní a noční době. V zák o zaměst. je stanovena horní týdenní hranice pro výkon činnosti na 35 hodin. Je však limitována denním výkonem v maximálním rozsahu 7 hodin v období školních prázdnin (§ 123 odst.1 písm. c) zák o zaměst.). Teoreticky by to znamenalo, že dítě může vykonávat tuto činnost 5 dnů v týdnu, maximálně po 7 hodinách denně. To je však maximální rozsah, který přichází v úvahu u dětí vyššího věku blížící se hranici pracovněprávní způsobilosti a s prokazatelnou fyzickou a duševní vyspělostí. Mimo období školních prázdnin jsou denní hodiny činnosti dítěte nižší ( § 123 odst.1 písm. a) a b) zák o zaměst. Tyto okolnosti hodnotí lékař ve svém posudku k rozsahu zamýšlené činnosti.

Činnost dítěte je zakázána v noční době, tedy od 22 do 6 hodin. Výjimka je pouze pro dny, po nichž následuje odpočinek dítěte a neexistuje v následující den povinnost dítěte ke školní docházce. Jedná se např. o dny, po nichž následuje sobota a neděle nebo svátky (případně školní prázdniny). To se většinou týká činnosti dětí v kulturních a uměleckých vystoupeních, např. v divadelních představeních.

 

JUDr. Ladislav Jouza, advokát, odborník na pracovní právo
Ilustrační foto: FREEPIK.com