Ukrajinci mohou nově podávat žádosti o odškodnění související se zmizením nejbližších rodinných příslušníků v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. V tiskovém prohlášení to oznámil registr škod (Register of Damage for Ukraine, RD4U), který sídlí v nizozemském Haagu. Registr se v první fázi týkal pouze poškození či zničení domů či bytů, nyní se postupně rozšiřuje i na další škody.

Žádost mohou podat rodiče, děti a manželé, manželky či partneři osob, které se pohřešují v důsledku ruské války na Ukrajině. Ostatní příslušníci tak mohou učinit pouze v případě, že prokážou úzké vazby s pohřešovaným příbuzným.

Podle ředitele registru Markijana Ključkovského je otevření nové kategorie pro žádosti „zásadním krokem k uznání nesmírného utrpení, které prožívají rodiny těch, kteří zmizeli kvůli ruské agresi“. „Nejistota a úzkost související s tím, že neznáte osud milované osoby, je hlubokým utrpením,“ uvedl Ključkovskyj. „Tuto bolest žádná kompenzace neutiší, nicméně tento proces nabízí možnost, že bude utrpení lidí uznáno a zjednána náprava,“ dodal.

Žádosti je do rejstříku možné podávat prostřednictvím ukrajinské aplikace Diia či stejnojmenné internetové stránky. Vyplnit jednoduchý formulář trvá pouhých deset až 20 minut a lidé tam mohou nahrát jakékoli dokumenty, fotografie či důkazy, které mají k dispozici.

Cílem registru je získat podklady pro budoucí odškodnění za veškeré ztráty způsobené ruskou agresí. Pro mnoho Ukrajinců nicméně podle Ključkovského není kompenzace to nejdůležitější, chtějí hlavně, aby někdo vyslyšel jejich příběh.

Odpověď na otázku, kdo by měl za škody zaplatit, je podle ředitele registru jednoduchá a zároveň složitá. „Jednoduchá část odpovědi je, že to musí být peníze z Ruska, které je jako agresor podle mezinárodního práva zodpovědné za veškeré škody. Složitější část odpovědi je, že Rusko nyní nespolupracuje, takže těžko očekávat, že bude platit dobrovolně. Může se to do budoucna změnit, ale nyní to vypadá nepravděpodobně,“ uvedl Ključkovskyj.

Je proto podle něj potřeba hledat alternativy, kterými jsou například i použití zmrazených ruských aktiv v Evropě. „Nebude to snadné, nebude to rychlé, ale něco se kolem toho musí udělat, aby se tyto peníze daly použít jako odškodné pro Ukrajince za to, čím si museli projít a co vytrpěli,“ dodal v rozhovoru z loňského srpna.

Registr škod způsobených ruskou agresí na Ukrajině vznikl v květnu 2023 při příležitosti summitu Rady Evropy v Reykjavíku. Jde o orgán se 44 členy, jehož účastníky mají být nejen členové organizace, ale i pozorovatelské státy – Spojené státy, Kanada, Japonsko, Mexiko – a nečlenské země. ČR je jedním ze zakládajících států registru škod. Jeho zřízení doporučila rezoluce Valného shromáždění OSN, která vyzvala Rusko k přijetí odpovědnosti za invazi, a uznala, že Rusko je odpovědné za odškodnění na Ukrajině. Registr je financován právě z příspěvků jednotlivých zemí a Evropské unie. Sídlí v Haagu, který je považován za hlavní město mezinárodní spravedlnosti, protože v něm sídlí množství mezinárodních soudů a expertů na mezinárodní právo.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: FREEPIK.com