ESLP k ochraně povinnosti mlčenlivosti a zajišťování advokátních dat
Evropský soud pro lidská práva jednomyslně rozhodl ve věci Nezerić proti Bosně a Hercegovině, že došlo k porušení čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (právo na respektování soukromého a rodinného života – právo na respektování korespondence). V dané věci bylo v roce 2018 proti stěžovateli, advokátovi Sanelu Nezirićovi, zahájeno trestní řízení pro podezření z účasti na trestné činnosti v rámci organizované skupiny a zneužití pravomoci. V rámci tohoto řízení soudce pro přípravné řízení při Kantonálním státním zastupitelství v Tuzle povolil konfiskaci a prohlídku mobilního telefonu stěžovatele za účelem získání důkazů. Toto rozhodnutí potvrdila odvolací komise Kantonálního soudu v Tuzle s tím, že orgány činné v trestním řízení nebudou mít přístup k datům, která nesouvisí s vyšetřováním.
Telefon stěžovatele byl zabaven v jeho kanceláři a jeho vnější znaky (model a barva, IMEI číslo, přítomnost SIM karty, viditelná poškození apod.) byly prozkoumány za přítomnosti člena Advokátní komory Sarajeva. Nicméně státní zástupce následně nařídil digitální forenzní zkoumání celého obsahu telefonu (komunikace mezi spoluobviněnými, odchozí a příchozí hovory, zmeškané hovory, zprávy, smazané hovory a zprávy, kontakty, SMS, zprávy z aplikací Viber a Messenger a „veškeré další důkazy, které by mohly souviset s vyšetřováním“). Tento rozbor provedl znalec, který kompletní obsah telefonu zkopíroval na DVD, přičemž stěžovatel ani zástupce Advokátní komory již nebyli přítomni při této kontrole. Navíc byl celý obsah telefonu (tj. všechna data) předložen jako důkaz u soudu a teprve na základě námitky stěžovatele soud rozhodl o filtrování důkazů a omezení na obsah relevantní pro trestní řízení.
Ani ESLP ani strany řízení nezpochybnily, že zabavení a prohlídka mobilního telefonu stěžovatele představovaly zásah do jeho práva na respektování „korespondence“. ESLP se však zaměřil na to, zda tento zásah, i když měl právní základ ve vnitrostátním právu, byl proveden s ohledem na požadované procesní záruky pro data chráněná advokátní povinností mlčenlivosti.
Vláda argumentovala, že prohlídka může být provedena, pokud existuje důvodné podezření, že na daném místě se nachází určitý objekt, přičemž příkaz k prohlídce musí obecně specifikovat hledaný objekt, místo a důvody prohlídky. Pokud se jedná o prohlídku advokátní kanceláře, musí být povolena soudním příkazem a provedena za přítomnosti člena advokátní komory. Přesto však musí být vždy respektována důvěrnost dokumentů.
Navzdory těmto zárukám ESLP zdůraznil absenci praktického rámce pro ochranu advokátní povinnosti mlčenlivosti v případech, jako je tento. Člen advokátní komory sice byl přítomen při zabavení telefonu a prohlídce jeho vnějších znaků, avšak nebyl přítomen při samotné kontrole obsahu, kdy byl celý obsah telefonu zkopírován a přenesen na DVD. A vnitrostátní právo Bosny a Hercegoviny s takovou možností ani nepočítá. ESLP proto konstatoval, že přítomnost člena advokátní komory během zabavení telefonu (při úvodní prohlídce) nemá v praxi žádný účinný ochranný význam.
ESLP dále poukázal na skutečnost, že při třídění chráněných dat, vnitrostátní orgány (soudce pro přípravné řízení, odvolací komise a státního zástupce) nepřijaly žádné zvláštní záruky k ochraně důvěrnosti komunikace mezi stěžovatelem jako advokátem a jeho klienty, přestože věděly, že je profesí advokát.
Vláda také tvrdila, že bylo nutné získat přístup k celému obsahu mobilního telefonu, protože státní zástupce mohl následně nařídit cílenější forenzní analýzu (např. vyhledávání telefonních čísel spoluobviněných). Ačkoli ESLP nepochyboval o tom, že vyšetřovatelé postupovali svědomitě a přistupovali k získaným datům jako k úřednímu tajemství, poznamenal, že vyhledávání nebylo dostatečně cílené a bylo prováděno bez jakéhokoliv soudního dohledu.
ESLP se zaměřil na několik zásadních nedostatků v postupu státních orgánů:
- Absence dohledového mechanismu: Prohlídka obsahu telefonu probíhala bez přítomnosti stěžovatele nebo člena advokátní komory, což je standardní záruka při zabavování a zjišťování dat u advokátů v mnoha jurisdikcích.
- Nedostatečné zaměření na relevantní data: Vnitrostátní legislativa nevyžadovala povinné cílené vyhledávání nebo filtrování dat. V tomto případě byla celá kopie obsahu telefonu předložena jako důkaz, a to i přes to, že některé informace mohly být zcela irelevantní nebo chráněné advokátní mlčenlivostí.
- Absence soudního dohledu: Data z telefonu byla analyzována pouze na základě pokynu státního zástupce, bez jakéhokoliv zapojení soudní moci, což bylo vnímáno jako zcela nedostatečný dohled nad procesním postupem.
ESLP dospěl k závěru, že vnitrostátní právní úprava postrádala potřebné procesní záruky k ochraně údajů podléhajících advokátní povinnosti mlčenlivosti. Tento postup vedl k nepřiměřenému zásahu do práva stěžovatele na respektování korespondence dle čl. 8 Úmluvy.
„Česká advokátní komora vítá rozsudek ESLP, který jasně uvádí, že je přítomnost stěžovatele nebo člena advokátní komory standardní zárukou při prohlídkách advokátních kanceláří v mnoha jurisdikcích. Nejinak je tomu i v České republice, kdy je zástupce České advokátní komory obligatorně přítomen prohlídek prostor sloužících k výkonu advokacie, ať už se jedná o obydlí či jiné prostory. Rozhodovací praxe evropských i českých soudů potvrzuje, že přítomnost na věci nezávislého zástupce stavovské organizace u konkrétních úkonů má své opodstatnění. Jeho úkolem je ochrana zájmů třetích osob, jichž se prohlídka netýká, tedy klientů advokáta. Jelikož prohlídku provádí orgány státu, je žádoucí, aby osoba, která chrání zájmy klientů, byla na státu nezávislá. Zástupce advokátní komory je pak osobou více něž povolanou, jelikož je znalý nejen práva, ale také předpisů upravujících poskytování právních služeb, a současně je ve věci nestranný. Nahrazením zástupce Komory soudcem či jiným zástupcem veřejné moci by pak znamenalo posílení státní moci na úkor individuálních práv jednotlivců, zejména práva na právní pomoc,“ uvedl Petr Svoboda, vedoucí oddělení matriky ČAK.
Celý rozsudek ESLP naleznete v anglickém jazyce zde: https://hudoc.echr.coe.int/eng?i=001-237816.
Lenka Vojířová, vedoucí odboru mezinárodních vztahů ČAK
Ilustrační foto: pixabay.com