V pondělí 6. ledna 2025 předal nejvyšší státní zástupce Igor Stříž ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi svou rezignaci. Ve funkci skončí 31. března. Důvody svého odstoupení označil za ryze osobní a rodinné. Nejvyššího státního zástupce jmenuje podle zákona vláda. Nástupce Igora Stříže navrhne ministr Blažek vládě tak, aby mohl být ustanoven k 1. dubnu.

„Ve smyslu zákonné úpravy nyní běží Igoru Střížovi rezignační lhůta, která uplyne dnem 31. března 2025. Tímto dnem rovněž skončí jeho působení ve funkci nejvyššího státního zástupce,“ uvedlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Stříž řídí NSZ od července 2021, funkční období měl do léta 2028.

Šedesátiletý Stříž působí ve veřejné žalobě od roku 1986, nejprve jako právní čekatel, později vyšetřovatel a prokurátor u vojenské prokuratury. Od roku 1996 pracoval na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, v letech 1997 až 2007 byl náměstkem vrchního státního zástupce. Po nástupu Pavla Zemana do funkce nejvyššího státního zástupce v roce 2011 se stal jeho náměstkem. Nejvyšším státním zástupcem se stal v polovině července 2021 poté, kdy Zeman na svoji funkci rezignoval.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž po odchodu ze své funkce na konci března zamíří do advokacie. Plánuje působit v advokátní kanceláři v Olomouci, kde je společníkem jeho syn. Řekl to dne 7. ledna 2025 na tiskové konferenci v Brně. „Rád bych zkusil vykonávat pozici advokáta. Můj syn vede se svým kolegou Ondřejem Švárou advokátní kancelář v Olomouci Švára & Stříž, takže bych těmto klukům, které mám velmi rád a podporuji je, předal některé své zkušenosti,“ uvedl. Mezi osobními a rodinnými důvody pro odchod z funkce nejvyššího žalobce nebyl podle něj žádný převažující, byla to spíš mozaika drobností, podotkl také Igor Stříž. Dodal, že na zbývající období své funkce velké plány nemá. „Budeme pracovat na zprávě o činnosti tak, aby ji můj nástupce mohl do poloviny roku předložit vládě. Budeme se snažit dále vysvětlovat velkou novelu zákona jak trestního řádu, tak trestního zákoníku.“

Nejvyššího státního zástupce jmenuje podle zákona vláda na návrh ministra spravedlnosti. Předpokladem pro jmenování do funkce je právní praxe v délce nejméně deseti let, z toho minimálně šesti let ve funkci státního zástupce. Zákon dále po kandidátovi požaduje odborné znalosti, profesní zkušenosti, schopnosti řízení lidí a morální vlastnosti, které „dávají záruky řádného výkonu funkce“. Šéf žalobců se může své funkce vzdát písemným oznámením ministrovi.

Novela zároveň od loňského července zpřísnila podmínky, za jakých může vláda nejvyššího státního zástupce odvolat. Je to možné pouze tehdy, jestliže zaviněným závažným porušením povinností anebo svým zaviněným hrubě nevhodným jednáním zásadním způsobem ohrozí důvěru v řádnou činnost nejvyššího státního zástupce nebo soustavy státního zastupitelství, případně zásadním způsobem ohrozí vážnost a důstojnost funkce.

Igora Stříže by mohla nahradit Lenka Bradáčová, jejíž funkční období v čele pražského Vrchního státního zastupitelství končí na sklonku letošního roku. Do čela VSZ v Praze ji jmenoval v létě 2012 Pavel Blažek jako tehdejší ministr spravedlnosti ve vládě Petra Nečase.

Zdroj: ČTK, redakce AD
Ilustrační foto: archiv NSZ