Před vánočními svátky vzrůstá pravidelně počet kyberpodvodů. E-šmejdi využívají hektického předvánočního shonu a spoléhají na to, že lidé ve spěchu často ztrácejí obezřetnost. Lidé by si měli dávat pozor na falešné e-shopy, nevěrohodné či údajně výhodné nabídky, a především pak na investiční podvody využívající deepfake videa a umělou inteligenci.

Počet kyberpodvodů před vánočními svátky každoročně roste až o třetinu, sdělila členka představenstva Komerční banky Jitka Haubová. V časovém úseku od letošního Black Friday do Cyber Monday, tedy od 29. listopadu do 2. prosince, zaznamenala Visa v ČR meziročně o 13 procent více transakcí a ve srovnání s loňskými nákupními akcemi zablokovala 2,5krát více karet kvůli podezření na podvod, doplnil manažer společnosti Visa pro Česko Petr Polák.

Takzvaní E-šmejdi podle nich využívají hektického předvánočního shonu a spoléhají na to, že lidé ve spěchu často ztrácejí obezřetnost. „Předvánoční čas plný shonu je pro podvodníky živnou půdou. Jejich metody se rok od roku stále zdokonalují a jsou obtížně rozeznatelné, dávno neplatí špatná čeština, na první pohled podvodné odkazy. Banky se snaží přiblížit se mezinárodním organizovaným skupinám i s pomocí umělé inteligence,“ uvedla Jitka Haubová.

Česko si podle Petra Poláka v boji proti podvodům vede dobře. „Díky inovativním technologiím a vysokému podílu tokenizovaných plateb si ČR udržuje velmi nízkou míru podvodů vůči celkovému objemu plateb v bezhotovostním prostředí, která je přibližně dvakrát nižší než evropský průměr,“ řekl.

Pozor na falešné e-shopy, „pozastavený balíček“ či „výhodné vánoční nabídky“

Mezi nejčastější podvody patří phishingové útoky, tedy podvodné e-maily a SMS zprávy, které oběti lákají na ‚pozastavený balíček na cestě‘ nebo na ‚výhodnou vánoční nabídku‘. „Podvodníci stále častěji využívají i falešné e-shopy, které slibují značkové zboží za nereálné ceny, nebo bazarové podvody, kdy se vydávají za zájemce o koupi a zasílají podvodné odkazy. Před Vánoci je aktivita těchto podvodníků obzvlášť vysoká,“ varoval manažer prevence podvodů Komerční banky Pavel Šašek.

Dalším rostoucím trendem jsou investiční podvody, které využívají deepfake videa a umělou inteligenci. Podvodníci vytvářejí falešné záznamy známých osobností, aby nalákali oběti k investicím do kryptoměn a dalších ‚zaručeně výnosných‘ produktů.

Před falešnými e-shopy a podvodnými SMS zprávami varuje ve své tiskové zprávě také Moneta. Nakupování vánočních dárků prostřednictvím e-shopů je mezi Čechy stále oblíbenější. Tento trend však nahrává také podvodníkům, jejichž aktivita se zvyšuje. Kromě falešných dopravců, kteří prostřednictvím podvodných SMS zpráv, telefonátů či e-mailů usilují o získání přístupu do bankovnictví svých obětí, se v posledních týdnech objevují například podvodné zprávy od orgánů státní správy či takzvaný SIM Swap.

Skuteční dopravci nepožadují informace, jakými jsou přihlašovací údaje k bankovnictví

Falešní dopravci informují své oběti prostřednictvím podvodných SMS zpráv, telefonátů nebo e-mailů o doručení balíčků. Využívají toho, že mnoho lidí před svátky očekává zásilky. Jejich cílem je ale získat přístup do bankovnictví či jiné citlivé údaje. „S podobnými podvody se můžeme setkat i na sociálních sítích a online bazarech, kde podvodníci kontaktují prodávajícího s tvrzením, že mají o zboží velký zájem a posílají pro něj kurýra. Zároveň však žádají vyplnění údajů o účtu nebo kartě, případně zasílají odkazy na falešné, přesto věrohodně vypadající internetové bankovnictví,“ popisuje způsob podvodu Jiří Poláček, senior manažer Risk Models & Fraud Managment Moneta Money Bank. Upozorňuje, že skuteční dopravci nikdy nepožadují informace, jakými jsou přihlašovací údaje k bankovnictví, předání ověřovacích zpráv zaslaných bankou či potvrzování příchozí platby. V takových případech se proto vždy vyplatí kontaktovat zákaznickou linku dané společnosti a ověřit pravost zaslané zprávy.

„Vidíme, že se podvodníkům daří i v rámci jiných typů podvodů. V posledních dnech se setkáváme například s podvodnými SMS zprávami od České správy sociálního zabezpečení či Ministerstva vnitra České republiky, což nesouvisí s předvánočním obdobím, ale i zde podvodníci opět využívají spěchu a nepozornosti klientů,“ dodává Jiří Poláček.

Smishing může napodobovat banku, úřad, doručovací společnost

Podvodné zprávy, známé jako smishing, lze často poznat dle několika charakteristických znaků. V textu bývají přítomny gramatické a stylistické chyby, odkazy v nich často obsahují zvláštní znaky, někdy mají velmi krátkou délku. „Nejlepší radou je tyto odkazy neotvírat. V každé zprávě by měla vždy existovat i jiná možnost, jak získat informace bez nutnosti otevření odkazu,“ upozorňuje Jiří Poláček.

Kromě předvánočních podvodů spojených s falešnými dopravci a e-shopy se nyní objevují i další typy podvodného jednání. „V poslední době evidujeme vysoký nárůst podvodů prováděných jménem telefonního operátora, takzvaný SIM Swap, při kterém se podvodník za asistence oběti zmocní jejího telefonního čísla. To pak využije k získání přístupu všude tam, kde se telefonní číslo používá při ověřování,“ popisuje Jiří Poláček. Podstata podvodů se dlouhodobě nemění, pravidelně se však mění způsob, jakým pachatelé vyvedou peníze klientů do své vlastní kapsy.

Počty registrovaných podvodů v kyberprostoru jsou letos podle statistik policie podobné jako v minulém roce. Policie jich registruje do konce října 15 579 a za celý rok odhaduje 19 500. Loni jich bylo 19 592 a předloni 18 554, řekl minulý týden na tiskové konferenci policejní prezident Martin Vondrášek. Téměř polovina kyberzločinů v ČR se podle něj odehrává v internetových bazarech. Přibližně pětinu tvoří investiční podvody, které způsobují největší finanční škody. K tomu se přidávají další hrozby jako podvodné telefonáty, falešné e-shopy, vydírání, romantické podvody a další.

Zdroj: ČTK, redakce AD
Foto: canva.com