V Česku funguje nová bezplatná krizová linka pro ženy, které se staly obětí násilí. O pomoc či radu je možné volat na číslo 116 016, které platí pro celou Evropskou unii. Podpora funguje nonstop, může být anonymní. Vedle češtiny je možné ji dostat i v angličtině či ukrajinštině. Fungování linky představily zástupkyně organizace Rosa, která provoz zajišťuje. Za letošek eviduje 22 takzvaných femicid, tedy vražd žen, které zabil jejich bývalý či současný partner.

 

„Bohužel ve všech zemích unie jsou počty (obětí) podobné a jsou velmi vysoké. Každá třetí žena má během svého života zkušenost s nějakou formou násilí ze strany partnera. Situace je specifická a vyžaduje i specifickou pomoc,“ uvedla vedoucí krizové pomoci organizace Rosa Branislava Marvánová Vargová.

Připomněla, že unijní čísla s předčíslím 116 mají vždy linky pro lidi ve složitých situacích. Rada Evropy o přidělení jednotného kontaktu v EU pro ženy, které čelí násilí, rozhodla před dvěma lety. Vyzvala členské státy, aby linku zprovoznily, řekla Branislava Marvánová Vargová.

V Česku provoz zajišťuje krizové centrum Rosalin organizace Rosa. Fungování má na starosti zatím na pět let. Volajícím se věnuje šest vyškolených pracovnic. „Linka je bezplatná. Ženy mohou volat i anonymně. Řada žen se za násilí, které zažívají, stydí. Někdy jsou to vysoce postavené ženy, případně je veřejně známá osoba jejich partner,“ řekla Marvánová Vargová.

Číslo 116 016 by mělo fungovat ve všech unijních zemích. Podle vedoucí krizové pomoci ho tak budou moci ženy využít i na dovolené či při delším pobytu v cizině, pokud by se staly obětí násilí.

 

Dostupnost pomoci hraje důležitou roli v případech násilí, přibývá i úmrtí

Podle expertů a expertek na problematiku násilí podstatnou roli při řešení případů hraje dostupnost pomoci. Podle analýzy specializovaných služeb je pokrytí v Česku nedostatečné. „Podle doporučení bychom měli mít 1000 bezpečných rodinných míst. Jedno představuje tři lůžka pro ženu a děti. Máme jich 90 a jsou jen ve velkých městech,“ řekla šéfka služeb Rosa. Dodala, že daleko to mívají lidé i do poraden a ambulantních služeb, proto je podstatné dostat se rychle ke krizové podpoře telefonicky.

„Situace je vážná a některé případy končí i smrtí. Mluvíme o femicidě, o které se v Česku moc nehovoří,“ uvedla místopředsedkyně organizace Rosa Zdena Prokopová.

Rosa eviduje za letošek 22 femicid. Vychází ale jen ze zpráv z médií, policie statistiku nevede. Podle Prokopové se každoročně stanou víc než dvě desítky případů. Za 24 let jich organizace zaznamenala 282. „V poslední době jsou obětí i děti. Agresivní muž zabije ženu i děti a pak spáchá sebevraždu,“ popsala scénář Prokopová. Podotkla, že nejvíc násilných výpadů bývá v době, kdy žena oznámí partnerovi, že od něj chce odejít.

Financování linky s univerzálním evropským číslem je podle Marvánové Vargové nejisté. Organizace musí každý rok žádat ministerstvo práce o dotace. Není tak jasné, zda peníze získá a kolik to bude. Přidělenou sumu na daný rok dostane navíc až na jaře, přiblížily situaci zástupkyně organizace Rosa.

Organizace Rosa má ve svém krizovém centru i druhou linku pro oběti s bezplatným číslem 800 60 50 80. Od začátku provozu střediska od června 2022 pracovnice vyřídily po telefonu, v chatu či mailem přes 8800 dotazů a žádostí o pomoc.

 

Každá třetí žena v Evropské unii zažila násilí, uvádí statistika

Třetina žen v Evropské unii zažila násilí ať už doma, v práci nebo na veřejnosti. Násilí páchané na ženách však často zůstává neviditelné, neboť pouze jedna ze čtyř obětí nahlásí incident úřadům nebo příslušným podpůrným službám, uvádí zveřejněný výzkum Agentury EU pro základní práva (FRA). Se sexuálním obtěžováním a jinými formami násilí na pracovišti se setkávají zejména mladé ženy, uvádí zpráva FRA.

„Rozsah násilí na ženách je skutečně ohromující,“ uvedla ředitelka agentury Sirpa Rautiová u příležitosti světového dne proti násilí na ženách 25. listopadu. V Evropě žije přibližně 229 milionů žen, „z nichž třetina dostala facku, byla udeřena pěstí, zažila útok kopanci, byla znásilněna nebo jí tímto násilím bylo vyhrožováno,“ řekla Rautiová. Podle těchto údajů se čísla za posledních deset let nezlepšila. „Ve srovnání s rokem 2014 nevidíme velký pokrok,“ uvedla šéfka FRA. Bezpečnost žen v Evropě podle ní stále stále nelze zaručit.

Reprezentativního vzorku 114 000 žen napříč všemi členskými státy EU se výzkumníci dotazovali od září 2020 do března 2024. Každá pátá dotazovaná žena, uvedla, že se stala obětí domácího násilí. Sedmnáct procent dotázaných uvedlo, že v dospělosti zažilo sexuální násilí. Více než třetina z nich také má zkušenost se sexuálním obtěžováním na pracovišti, které ve 42 procentech případů zažily mladé ženy ve věku 18 do 29 let.

Podle Rautiové je také znepokojující počet případů, které spadají do takzvané šedé zóny. Jedná se podle jejího vyjádření o „neviditelnou epidemii násilí“, protože podle údajů vyplývajících z výzkumu jen každá osmá žena násilný trestný čin, jehož se stala obětí, nahlásila policii.

Na výzkumu spolupracoval s FRA také Evropský institut pro genderovou rovnost (EIGE) a evropský statistický úřad Eurostat.

OSN 25. listopadu u příležitosti světového dne boje proti násilí páchanému na ženách zveřejnila další statistiku, podle které zemřelo rukou partnera nebo člena rodiny loni ve světě 51 500 žen, v průměru jedna každých deset minut. Zabitých žen bylo o 2300 více než o rok dříve, uvedla ve své zprávě Organizace spojených národů (OSN). Nejčastěji se vraždy podle zprávy odehrávají právě doma.

 

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com