Dopad novely insolvenčního zákona na činnost insolvenčního správce
Třetí velká novela insolvenčního zákona přinesla další povinnosti insolvenčním správcům v oddlužení. Ty spočívají nejenom v rozšíření činnosti na počátku procesu oddlužení, ale i v širším rozsahu dohledu nad dlužníkem v průběhu splátkového kalendáře a také ve změnách po skončení splátkového kalendáře.
Zpráva pro oddlužení a osobní cíl dlužníka
Novela zavádí jako jeden z předpokladů pro osvobození dlužníka od placení pohledávek stanovení jeho osobního cíle plnění nezajištěným věřitelům. Upustila tak od všeobecné hranice splnění 30 %, resp. 60 % uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů. Aby mohl soud v usnesení o schválení oddlužení tento osobní cíl dlužníku určit [§ 406 odst. 3 písm. c) ins. zák.], má správce zjistit a prověřit potřebné schopnosti, možnosti a majetkové poměry dlužníka, ze kterých bude soud vycházet.
Insolvenční správce bude muset zjišťovat příjmový potenciál dlužníka. Bude vycházet zejména z jeho vzdělání a praxe, z jeho specifických dovedností (např. strojní průkaz, svářečský průkaz, průkaz vůdce malého plavidla, jazykové dovednosti apod.), ale také z jeho existujících a prokázaných zdravotních omezení a vlivů rodinných (zcela jistě bude správce jinak posuzovat možnosti svobodného muže a jinak možnosti samoživitelky s nezletilými dětmi). Dalším kritériem bude situace na trhu práce v místě bydliště dlužníka a v dojezdové vzdálenosti od jeho bydliště. Díky rozšíření práva na součinnost vůči plátci mzdy, orgánům sociálního zabezpečení a poskytovatelům úvěrů (§ 44 odst. 1 ins. zák.) může správce využít informace o skutečných příjmech dlužníka za posledních 36 měsíců, a vyhodnotit tak, zda dlužník nemá úmyslně nižší příjem, a pokud ano, vyhodnotit to při stanovení jeho osobního cíle.
Další pomůckou (nejenom) pro správce je informační nástroj Ministerstva spravedlnosti, který blíže popisují kolegové Michal Žižlavský a Adam Sigmund (viz str. 13-14 a 16 – pozn. red.). V případě, že dlužník vlastní majetek, který by měl být zpeněžován, stanoví správce předpokládaný výnos, který zahrne do celkového výpočtu osobního cíle dlužníka. Na základě těchto vstupních údajů pak správce ve zprávě pro oddlužení (§ 398a odst. 2 ins. zák.) navrhne stanovení osobního cíle dlužníka a svůj návrh podrobně odůvodní.
Změna nastala také ve formuláři Zpráva pro oddlužení, který počítá s nutností uveřejnit údaje, které správce zjistí, a nastavení osobního cíle dlužníka. Je nutné připomenout, že obdobné vstupní údaje o schopnostech, možnostech a majetkových poměrech dlužníka jsou součástí nového formuláře Návrh na povolení oddlužení.
Nelze nyní presumovat, jak soudy budou nastavovat osobní cíl dlužníka, zda přísně (prověřitelsky) nebo mírně (prodlužnicky), já osobně se přikláním k názoru, že by měl být nastaven tak, aby byl dlužníkem splnitelný, zejména u dlužníků, kteří mají stabilní příjem odpovídající výdělkům v okolí bydliště dlužníka; nutit dlužníka do změny zaměstnání by mělo být spíše výjimkou tam, kde jde o exces z průměru příjmů zjištěných správcem.
Dohled nad dlužníkem a zpráva o oddlužení
Dohledová činnost správce nad dlužníkem se rozšiřuje zejména ve vztahu ke kontrole plnění osobního cíle dlužníka. V případě, že dlužníku poklesne příjem oproti hodnotě vyplývající z rozhodnutí o schválení oddlužení o více než čtvrtinu, nebo při poklesu předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů oproti hodnotě určené v rozhodnutí o schválení oddlužení o více než čtvrtinu, je dlužník povinen informovat správce o svém úsilí, tedy vysvětlit, proč k poklesu došlo (§ 412 odst. 5 ins. zák.). K podstatným informacím sděleným dlužníkem se insolvenční správce vyjádří ve zprávě o oddlužení. Očekává se, že správce také povede dlužníka k tomu, aby vynaložil veškeré úsilí ke splnění (nejenom) osobního cíle [§ 412 odst. 1 písm. h) ins. zák.].
Nově se zpráva o oddlužení podává vždy za každých 12 měsíců plnění oddlužení (§ 36 odst. 4 ins. zák.), kde kromě vyhodnocení plnění povinnosti dlužníka, stanoviska k poklesu příjmů dlužníka může správce též navrhnout sankční prodloužení oddlužení (§ 412b odst. 6 ins. zák.). Soud může dobu oddlužení prodloužit o počet měsíců, ve kterých dlužník neplnil podstatné povinnosti vyplývající z oddlužení, typicky nehradil minimální splátky uložené mu v usnesení o schválení oddlužení. Sankčně lze oddlužení prodloužit o 12 měsíců, z důvodu hodného zvláštního zřetele lze nadto průběh oddlužení prodloužit v souhrnu až o dalších šest měsíců. Podstatné pro dlužníka je, že stejný důvod, pro který bylo oddlužení prodlouženo, nemůže být také důvodem pro zrušení schváleného oddlužení (§ 418 odst. 3 ins. zák.).
Osvobození dlužníka
Po skončení splátkového kalendáře správce podává zprávu pro osvobození, kde bude soudu navrhovat osvobození dlužníka v případě, že jsou splněny podmínky pro jeho osvobození dle § 412a ins. zák. Osvobození dlužníka nebrání zpeněžení majetku, který dosud nebyl zpeněžen (§ 414 odst. 3 ins. zák.), jinak řečeno, správce i po osvobození dlužníka bude zpeněžovat majetek a příp. také dokončí incidenční spory. Nově je insolvenční správce legitimován navrhnout odejmutí přiznaného osvobození ve lhůtě do tří let od pravomocného přiznání osvobození.
Mgr. Lukáš Stoček, LL.M., MBA, působí jako advokát a insolvenční správce, je členem insolvenční sekce ČAK.
Ilustrační foto: Pexels.com