Právní úprava oddlužení splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty do 30. září 2024 spočívala v tom, že dlužník byl povinen vyvinout veškeré spravedlivě požadovatelné úsilí ke splacení svých dluhů, a když to vydržel činit pět let, soud jej od zbytku dluhů osvobodil. U toho, kdo zaplatil alespoň 30 % dluhů, vznikala domněnka, že povinnost splnil. Nadto dlužníci, kteří splatili dluhy kdykoliv v průběhu oddlužení v plné výši nebo splatili v době tří let od schválení oddlužení nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek, splnili oddlužení bez dalšího.

Co se mění

Především se v novelizovaném ust. § 412a ins. zák. doba oddlužení, po kterou se dlužníkům sráží z jejich příjmů až na nezabavitelnou částku, zkracuje ze současných pěti let na tři roky. Předpoklady pro osvobození jsou splněny, jestliže:

1. dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši (shodně jako podle předchozí právní úpravy), nebo

2. po dobu tří let od schválení oddlužení nebylo dlužníku oddlužení zrušeno a dlužník plnil po tuto dobu všechny podstatné povinnosti; přičemž se má za to, že tyto povinnosti plnil, jestliže dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení (tato nová domněnka nahrazuje předchozí domněnku plnění alespoň 30 %).

Dřívější vágní a těžko uchopitelný koncept veškerého spravedlivě požadovatelného úsilí je nově nahrazen konceptem předpokládané míry uspokojení, který je novelou lépe definován a bude snadněji kvantifikovatelný za pomoci nástrojů novelu doprovázejících. Ve smyslu novelizovaného ust. § 406 ins. zák. totiž soud v rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, určí a) předpokládanou míru uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů s ohledem na schopnosti, možnosti a majetkové poměry dlužníka a b) průměrnou výši měsíční splátky nutnou pro dosažení této míry.

Při stanovení předpokládané míry uspokojení, jako klíčového parametru nového konceptu oddlužení, bude soud vycházet především ze zprávy pro oddlužení, kterou vyhotovuje insolven­ční správce. Ve smyslu novelizovaného ust. § 398a ins. zák. se insolvenční správce zaměří především na zhodnocení předpokládaného plnění věřitelům, a navrhuje-li provést oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, připojí rovněž propočet předpokládaného uspokojení věřitelů určeného s ohledem na schopnosti, možnosti a majetkové poměry dlužníka a návrh distribučního schématu splátkového kalendáře.

Vlastní vyhodnocení schopností, možností a majetkových poměrů dlužníka tedy leží na bedrech insolvenčního správce, který čerpá informace z návrhu na povolení oddlužení, z jeho příloh, dalších podkladů, které si vyžádá, a ze svého vlastního šetření. Při podání dlužnického návrhu na povolení oddlužení je zákonná povinnost zastoupení advokátem, popř. jiným certifikovaným subjektem. Z praxe víme, že více než 75 % všech návrhů na oddlužení podávají advokáti. Jsou to osoby odborně zdatné, tudíž jim nebude činit problém uvést nově i údaje o schopnostech a možnostech dlužníka vykonávat výdělečnou činnost.

Slabinou předchozí právní úpravy byla nedostatečná definice klíčových parametrů řízení. Mezi soudci a insolvenčními správci se vedly rozsáhlé debaty o tom, co je veškeré spravedlivě požadovatelné úsilí dlužníka. Šlo např. o to, zda a kdy je důvodné požadovat změnu profese dlužníka z důvodu vyššího výdělku. Novela to napravuje, byť nikoliv legislativně technicky zcela důsledně. Regulátor, kterým je Ministerstvo spravedlnosti, připravil tzv. informační nástroj, který bude pomůckou pro hodnocení schopností a možností dlužníka vykonávat výdělečnou činnost.

Informační nástroj Ministerstva spravedlnosti 

Nástroj reflektuje nové ust. § 412 odst. 4 ins. zák., které ukládá Ministerstvu spravedlnosti uveřejnit informace týkající se hodnocení schopností a možností dlužníka vykonávat výdělečnou činnost způsobem umožňujícím dálkový přístup. Nejde tedy o prováděcí předpis, ale o určitou metodiku, která je již v insolvenční praxi regulátora částečně zažitá (viz zveřejňování tzv. benchmarků).

Data obsažená v nástroji představují výstup z informačního systému o průměrném výdělku, přičemž hlavním sledovaným ukazatelem je hrubý měsíční příjem fyzických osob v České republice. Na základě vyhodnocení příjmového potenciálu bude každému dlužníku určen tzv. osobní cíl, kterým je očekávaná míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů a z ní vycházející průměrná výše měsíční splátky.

Při hodnocení potenciálu dlužníka se bude zkoumat strana nabídková – jakou výdělečnou činnost může dlužník nabídnout trhu, a strana poptávková – co trh aktuálně žádá. Výše dosavadních příjmů se bude poměřovat s odhadem výše budoucích příjmů při plném využití individuálního příjmového potenciálu. Nástroj umožňuje v rámci kritérií vybrat z nadefinovaných skupin: 

1. pohlaví,
2. věk,
3. vzdělání,
4. obor činnosti,
5. region a
6. úvazek.

Systém umožňuje vytvoření až 18 792 podskupin, což je statisticky optimální. Dlužník, který chce začít znovu, má tedy od října naději na rychlejší osvobození od dluhů, což je v souladu s evropským trendem, avšak jeho potenciál bude podroben drobnohledu, což je zase v souladu se zájmem na ochraně věřitelů.

JUDr. Adam Sigmund, působí jako advokát a insolvenční správce se zvláštním povolením, je členem insolvenční sekce ČAK.

Ilustrační foto: Pexels.com