C. H. Beck, Praha 2024, 228 stran, 590 Kč.

Autorem recenzované monografie – Nečinnost v řízení před správními orgány – je JUDr. Ing. Martin Adamec, Ph.D., LL.M., který působí jako odborný asistent na Katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy a jako advokát.

Úvodem je nutné předeslat, že autor se nečinností správních orgánů v této publikaci zabývá výhradně ve vztahu k tzv. formálnímu správnímu řízení, jehož účelem je vydání správního aktu. Předmětem jeho zájmu tedy není nečinnost správních orgánů ve správním řízení v širším pojetí (například nečinnost při vydávání vyjádření, osvědčení, sdělení nebo při vydávání opatření obecné povahy atd.) ani nečinnost ostatních subjektů, například účastníků řízení, jejich zástupců, znalců nebo tlumočníků, která se vyznačuje odlišnými znaky, příčinami a zejména důsledky tak, jak autor vysvětluje v předmluvě své monografie.

Nečinnost správních orgánů lze považovat za jeden z vůbec nejzávažnějších negativních jevů v oblasti veřejné správy a jejího výkonu. Velmi úzce zaměřená monografie čítající dohromady 228 stran přitom poskytuje komplexní a současně velmi dobře systematizovaný výklad k předmětné problematice.

Po již zmíněné předmluvě autora je monografie strukturována do čtrnácti kapitol: 1. Obecně k pojmu nečinnosti – lingvistické a právní aspekty, 2. Nezákonná nečinnost správních orgánů – teoretické souvislosti a terminologické vymezení, 3. Vybraná ústavněprávní, mezinárodní a správněprávní východiska nezákonné nečinnosti správních orgánů, 4. Vývoj právní úpravy problematiky nezákonné nečinnosti správních orgánů, 5. Příčiny nezákonné nečinnosti správních orgánů, 6. Formy a projevy nezákonné nečinnosti správních orgánů, 7. Systém ochrany před nezákonnou nečinností správních orgánů, 8. Ochrana před nečinností na úrovni správního řízení, 9. Soudní ochrana před nečinností – správní soudnictví, 10. Soudní ochrana před nečinností – Ústavní soud a Evropský soud pro lidská práva, 11. Ostatní instituty sloužící k ochraně před nezákonnou nečinností správních orgánů, 12. Některé specifické a omezené způsoby řešení nezákonné nečinnosti, 13. Důsledky nezákonné nečinnosti a odpovědnost dle zák. č. 82/1998 Sb., 14. Vybrané procesní instituty sloužící k ochraně před nezákonnou nečinností z hlediska úvah de  lege ferenda. Uvedené kapitoly jsou dále přehledně členěny na jednotlivé podkapitoly. Po závěru autora knihu zakončuje seznam použitých odborných pramenů.

Monografie reflektuje a zpracovává dlouhou řadu nejaktuálnější odborné literatury a judikatury. Co je na této monografii třeba zejména ocenit, je skutečnost, že nejde jen o čistě teoretický výklad; monografie je současně prakticky orientována, resp. obsahuje i ilustrativní příklady z praxe – srov. např. „za učebnicový příklad subjektivní motivace, která vedla k nezákonné nečinnosti, lze označit nečinnost prezidenta republiky M. Zemana, který vystupoval v procesním postavení správního orgánu, a za zájmu médií i veřejnosti odmítal vydat rozhodnutí ve věci jmenování vysokoškolských profesorů (…)“, anebo prezentuje vlastní názory autora.

Ačkoli se může zdát, že je publikace určena především akademikům, popř. vysokoškolským studentům, využít ji jednoznačně mohou rovněž zástupci praxe, když nečinnost správních orgánů je v bohužel poměrně častým nežádoucím postupem správních orgánů.

Autor v monografii závěrem uvádí rozumné a často i snadno uskutečnitelné náměty de lege ferenda, například dozorčí stížnost, ohrazení nebo automatizované upozornění na nezákonnou nečinnost, čímž pak z této monografie činí publikaci vysoce přínosnou nikoliv pouze pro nauku správního práva anebo zástupce aplikační praxe, nýbrž také pro zákonodárce.

Monografii lze hodnotit jako jednoznačně mimořádně zdařile zpracovanou. Tuto knihu považuji za povedené osvěžení v české správní nauce a na trhu odborných knih ji jednoznačně vítám.^[1]

JUDr. ALENA TIBITANZLOVÁ, Ph.D., advokátka, současně působí na Katedře trestního práva Fakulty Bezpečnostně právní Policejní akademie České republiky v Praze jako akademický pracovník.

^[1] Tato recenze je výstupem Rozvojového programu Policejní akademie České republiky v Praze do roku 2026.