Novela insolvenčního zákona účinná od 1. října 2024 je výsledkem politického kompromisu, který vznikal na pozadí povinnosti transponovat část směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023. S určitou mírou nadsázky lze říci, že nelze předjímat, jaké budou reálné výsledky této novely, neboť její vyhodnocení ukáže teprve čas a bude nutné zohlednit, zda předpoklady novely byly naplněny. Současně bude nutné překonat určité interpretační obtíže, které novela přináší.

Dle mého názoru nelze novelu bez dalšího označit jako čistě prodlužnickou, a to i přesto, že došlo k obecnému zkrácení délky oddlužení z pěti let na tři roky. Lze zobecnit, že jsou zde dva zásadní předpoklady pro plnohodnotné fungování novely.

• Prvním z nich je naplnění principu „právo přeje bdělým“, který očekává profesionalizaci a aktivní účast věřitelů.

Novela umožňuje aktivním věřitelům prodloužit oddlužení až o 18 měsíců (srov. ust. § 412b odst. 6 ins. zák.). Nejprve lze i opakovaně oddlužení prodloužit např. pro nevykonávání přiměřené výdělečné činnosti [srov. ust. § 412 odst. 1 písm. a) ins. zák.] nebo pro nevynaložení veškerého úsilí, které lze po dlužníkovi spravedlivě požadovat [srov. ust. § 412 odst. 1 písm. h) ins. zák.]; celkovým limitem je však 12 měsíců v souhrnu. Nad tento limit lze oddlužení prodloužit z důvodů hodných zvláštního zřetele, a to až o dalších 6 měsíců. Jinak řečeno, v insolvenčních řízeních, kde budou věřitelé aktivní, tak mohou po novele získat vyšší plnění, než pokud budou pasivní a obdrží plnění za „pouhé“ tři roky neprodlouženého oddlužení.

Profesionalizace na straně věřitelů v podobě využití advokátů je namístě, neboť novela zavádí i časové limity, ve kterých lze uplatňovat práva v podobě návrhu na prodloužení oddlužení nebo zrušení schváleného oddlužení (srov. ust. § 36 ins. zák.). Tyto limity jsou poměrně přísné, neboť zákon např. hovoří o lhůtě dvou měsíců od předložení písemné zprávy insolvenčního správce pro osvobození (srov. ust. § 36 odst. 4 ins. zák.). Je otázkou, jak soudní praxe vyloží tuto lhůtu, resp. počátek běhu této lhůty, neboť je podstatný rozdíl mezi předložením zprávy insolvenčního správce a zveřejněním této zprávy v insolvenčním rejstříku – tedy okamžikem, kdy se věřitelé o této zprávě dozvědí.

• Druhým předpokladem je pak individualizace oddlužení pro kaž­dého dlužníka. Již z podstaty věci lze očekávat polémos, neboť bude nutné hledat, kde v každém jednotlivém případě bude spravedlivé nastavení individuální míry uspokojení věřitelů, založené požadavkem, aby dlužník plně využíval svůj vlastní příjmový potenciál při současném zohlednění situace dlužníka (např. region, handicap, věk, vzdělání etc.). Individualizace splátek při požadavku na využití maximálního příjmového potenciálu dlužníka může vést taktéž k vyšší míře uspokojení věřitelů než doposud.

Sepisovatel insolvenčního návrhu by na základě ust. § 361 ins. zák. měl důsledně uvést a doložit údaje o schopnostech a možnostech dlužníka vykonávat výdělečnou činnost a údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 12 měsících (srov. § 361 ins. zák.). Tedy udělat vlastní návrh svého výdělečného potenciálu. Následně insolvenční správce při zohlednění údajů poskytnutých dlužníkem a na základě vlastního šetření bude provádět ve zprávě pro oddlužení propočet předpokládaného uspokojení nezajištěných věřitelů určeného s ohledem na schopnosti, možnosti a majetkové poměry dlužníka (srov. § 398a odst. 2 ins. zák.).

Již nyní lze předjímat, že insolvenční správce bude individua­lizovat míru uspokojení věřitelů při zohlednění i) údajů z informačního nástroje Ministerstva spravedlnosti (další nikoliv nevýznamná novinka); ii) dosavadních příjmů; iii) nejvyššího příjmu za poslední tři roky; iv) nabídek práce v okolí; v) specifických dovedností a vi) omezení dlužníka. Následně insolven­ční soud v usnesení o schválení oddlužení určí tuto individuálně stanovenou míru uspokojení věřitelů [§ 406 odst. 3 písm. c) ins. zák.].

Novela dále posiluje práva věřitelů v tom směru, že věřitelé budou mít k dispozici zostřený dohled, neboť došlo k zintenzivnění předkládání zpráv o stavu insolvenčního řízení.

Závěrem lze tedy říci, že novela podporuje profesionalizaci problematiky řešení dluhů. V současné době insolvenční věci rozhodují soudci se specializací na insolvenční právo. Dalším procesním subjektem insolvenčního řízení jsou insolvenční správci; tedy specialisti na tuto problematiku. K profesionalizaci přispěla i úprava sepisovatelů insolvenčních návrhů. Novela nyní zavádí nové instrumenty, a lze očekávat také posílení role advokátů v insolvenčním procesu, a to na straně věřitelů i dlužníků.

Pokud se tyto předpoklady naplní, tak při kooperaci všech aktérů může dojít k naplnění cíle směrnice, a to rychlejšího a spravedlivého oddlužení dlužníků s maximálním možným uspokojením věřitelů.

JUDr. Jaroslav Brož MJur, působí jako advokát a insolvenční správce se zvláštním povolením, je členem insolvenční sekce ČAK.

Ilustrační foto: Pexels.com