Právní věty rozhodnutí schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 13. listopadu 2024:

 

Právo Evropské unie, Hospodářská soutěž, čl. 108 odst. 3 úmluvy 111/2009 Sb. m. s., čl. 1 pododst. b bod iv Nařízení () č. 1589/2015, čl. 17 Nařízení () č. 1589/2015

Uplynutí promlčecí lhůty stanovené v čl. 17 odst. 1 nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie, v jehož důsledku se státní podpora považuje za existující podporu podle čl. 1 písm. b) bodu iv) a čl. 17 odst. 3 tohoto nařízení, nemá vliv na povinnost příjemce vrátit tuto podporu, došlo-li k jejímu poskytnutí v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2024, sp. zn. 23 Cdo 1180/2021)

 

Pojištění, § 10 odst. 1 písm. c) předpisu č. 168/1999 Sb. ve znění od 23.09.2016

Pojistitel má podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném od 23. 9. 2016, proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, opustil-li pojištěný místo dopravní nehody bez zřetele hodného důvodu.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2024, sp. zn. 23 Cdo 2700/2023)

 

Omezení svéprávnosti (o. z.) [ Svéprávnost (o. z.) ], Dokazování, § 55 o. z., § 38 odst. 1 z. ř. s., § 38 odst. 2 z. ř. s.

Soud může za podmínek uvedených v ustanovení § 38 odst. 2 části věty první před středníkem z. ř. s. upustit od výslechu posuzovaného pouze tehdy, jestliže posuzovaný na svém výslechu netrvá (výslovně jej nepožaduje). Výslech na výslovnou žádost posuzovaného (§ 38 odst. 2 věta druhá z. ř. s.) musí soud provést vždy, i kdyby z dosavadního průběhu řízení i provedených důkazů (např. z vyjádření znalce či ošetřujícího lékaře) vyplývalo, že provedení výslechu bude problematické nebo že výslech pravděpodobně způsobí újmu na zdravotním stavu posuzovaného. Soud je v takovém případě povinen provést alespoň pokus o výslech a co nejvěrněji výsledek zaznamenat. Riziku újmy na zdraví posuzovaného soud přizpůsobí místo, dobu a okolnosti, za kterých bude pokus o výslech proveden. Vyžadují-li to konkrétní okolnosti daného případu, může soud posuzovaného vyslechnout i mimo jednání (§ 122 odst. 2 o. s. ř.). Výslech posuzovaného provede zásadně soudce.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2024, sp. zn. 24 Cdo 3777/2023)

 

Incidenční spory (žaloba odpůrčí), Neúčinnost právního úkonu (jednání), Neúčinnost právního jednání, Majetková podstata, Změna návrhu na zahájení řízení, Návrh na zahájení řízení, Lhůta prekluzivní [Lhůty], § 111 insol. zák., § 235 odst. 2 insol. zák., § 239 odst. 1 a 3 insol. zák., § 95 o. s. ř.

Jde-li o právní jednání, které dlužník učinil v rozporu s § 111 insolvenčního zákona až po účinnosti rozhodnutí o svém úpadku, insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu (v souladu s § 239 odst. 3 insolvenčního zákona) pouze ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy právní jednání dlužníka nabylo účinnosti (kdy nastaly jeho právní účinky).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2024, sen. zn. 29 ICdo 29/2022)

 

Neúčinnost právního jednání, Poučovací povinnost soudu, Dokazování, § 589 o. z.,§ 591 písm. d) o. z., § 118a o. s. ř., § 213 o. s. ř.

Vykonatelná pohledávka, pro kterou věřitel odporuje bezúplatnému právnímu jednání dlužníka podle § 591 o. z., může vzniknout i po účinnosti (provedení) právního jednání, jemuž se odporuje; podstatné je jen to, že jde o právní jednání, které není starší dvou let (k němuž došlo v posledních dvou letech).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2024, sp. zn. 29 Cdo 2329/2023)

 

Insolvenční řízení, Zajištění dluhu (o. z.), Pohledávka přednostní, § 5 písm. a) insol. zák., odst. 189 insol. zák., § 201 insol. zák., § 298 insol. zák.

Trvá-li konflikt založený zjištěním jedné pohledávky dvěma různým (konkurujícím si) věřitelům, z nichž jednomu náleží lepší pořadí (má právo na uspokojení zjištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zajištění), je insolvenční správce, který v upraveném seznamu pohledávek vede zjištěné pohledávky těchto věřitelů jako zdvojené (duplicitní), povinen v návrhu na vydání výtěžku zpeněžení zajištění konkurujícímu věřiteli s lepším pořadím vysvětlit, jakým způsobem (ne)bude na tomto základě uspokojena (následně při rozvrhu uspokojena) nezajištěná (nepřednostní) pohledávka druhého konkurujícího věřitele. Insolvenční soud je povinen se v takovém případě v rozhodnutí o návrhu na vydání výtěžku zpeněžení zajištění zajištěnému věřiteli ke konfliktu založenému zjištěním jedné pohledávky dvěma různým (konkurujícím si) věřitelům řádně vyjádřit [pojmenovat příčiny daného stavu i možnosti případného (jím zamýšleného) řešení].

Nenalezne-li insolvenční soud způsob, jak vyřešit konflikt založený zjištěním jedné pohledávky dvěma různým (konkurujícím si) věřitelům, z nichž jednomu náleží lepší pořadí (má právo na uspokojení zjištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zajištění), bude jeho úkolem tento konflikt vyřešit (až) v rozvrhovém usnesení; v takovém případě bude vyloučeno postupovat před rozvrhem podle § 298 insolvenčního zákona.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2024, sen. zn. 29 NSČR 67/2023)

 

Pracovní úraz, Náhrada za ztrátu na výdělku, Znalecký posudek, Odpovědnost objektivní, Náhrada škody zaměstnavatelem, § 366 a násl předpisu č. 262/2006 Sb. ve znění do 31.12.2010, § 380 odst. 1 předpisu č. 262/2006 Sb. ve znění do 31. 12. 2010

Posttraumatická stresová porucha, která se u poškozeného zaměstnance rozvinula v důsledku mimořádně intenzivního stresujícího zážitku vyvolaného událostí, jež se odehrála na pracovišti, které byl tento zaměstnanec jako její přímý účastník nebo pozorovatel (svědek) vystaven při plnění svých pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a která současně extrémně vybočovala z běžných podmínek každodenního výkonu jeho práce, je poškozením zdraví způsobeným pracovním úrazem, za které zaměstnavatel odpovídá podle ustanovení § 366 odst. 1 (nyní § 269 odst. 1) zák. práce. Naproti tomu vnímání pouhých vedlejších (sekundárních) projevů takové události, jehož emocionální zpracování vedlo k poškození psychického zdraví zaměstnance, zákonné znaky pracovního úrazu ve smyslu ustanovení § 380 odst. 1 (nyní § 271k odst. 1) zák. práce nenaplňuje.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2024, sp. zn. 21 Cdo 3408/2022)

 

Zdroj: Nejvyšší soud
Foto: canva.com