Praha byla ještě zahalená do tmy, ale na Národní třídě už panoval v neděli 17. listopadu čilý ruch. Kromě pořadatelů vzpomínkových akcí, kteří v centru města chystali pódia, ozvučení, ale i své stánky, sem již přicházeli jednotlivci, rodiny i skupinky občanů, aby položili květiny a zapálili svíčky u pomníku 17. listopadu 1989 umístěném na Kaňkově paláci, sídle České advokátní komory, a připomenuli si tak Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Mezi prvními, kdo ocenili statečnost studentů, kteří se nebáli postavit režimům, tomu nacistickém v roce 1939 i tomu komunistickému před 35 lety, byl také prezident České republiky Petr Pavel.

 

Pětatřicáté výročí sametové revoluce si ale lidé připomínali již v týdnu před 17. listopadem. S přibližujícím se víkendem rostl u pomníku počet květin a zapálených svíček. Česká advokátní komora, členové jejího představenstva v čele s jejím předsedou Robertem Němcem i zaměstnanci Komory, sem položili květiny v pátek 15. listopadu.

I letos Komora myslela na všechny kolegy a kolegyně, členy integrovaného záchranného systému, policisty, novináře, ale i významné osobnosti veřejného života, kteří a které v tento významný den přijdou do centra Prahy, a přichystala pro ně ve dvoraně Kaňkova paláce chill-out lounge. Všichni zmínění si zde mohli už od osmé hodiny ranní v klidu popovídat s přáteli či sdílet vzpomínky, ale také využít zázemí sídla ČAK pro svou práci. Mohli se tu také zahřát polévkou, kávou a čajem, nealkoholickým punčem či svařeným vínem.

Již krátce po sedmé hodině ranní začali k pomníku přicházet i politici, představitelé akademických institucí či vysocí vládní činitelé. Jako první zde i letos zapálil svíčku britský velvyslanec v České republice Matt Field. Plejádu významných osobností, které si přišly připomenout návrat svobody a demokracie, uvedl prezident republiky Petr Pavel. „Sedmnáctý listopad 1989 není abstraktním symbolem, ale připomínkou toho, že už 35 let máme příležitost budovat svou zemi i život podle svých představ,“ řekl Petr Pavel.  Ne vše se podle prezidenta podařilo a daří, důležité je zkusit něco změnit a vzájemně si naslouchat. Jeho odpůrci provázeli jeho příchod a následné vystoupení pískotem a výkřiky Hanba, jiní zase tleskali a volali „Děkujem“. „Mnohem lepší než křičet na Národní třídě je přijít a navrhnout, co je lepší,“ reagoval prezident.

Po něm pak následovali zástupci politických stran, členové vlády a Parlamentu ČR, či vysokých škol a církve – kromě jiných primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec USA v ČR Bijan Sabet, ministr vnitra Vít Rakušan či hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková či poslanec Marek Benda. Předseda Senátu Miloš Vystrčil v krátkém vyjádření pro média hovořil o svobodě slova, ke které patří i vyjádření nespokojenosti s vládou. „Jsem rád, že žiji ve společenství, kde si to dovolit můžeme.”

Nepřehlédnutelný a nepřeslechnutelný pak byl příchod předsedy vlády ČR Petra Fialy a ministra zemědělství Marka Výborného, doprovázených velkým zástupem podporovatelů.

   

S postupujícím časem proudily na Národní stále početnější davy lidí. Častěji než v minulých letech také přicházeli k pomníku 17. listopadu celé rodiny a mladí rodiče s malými dětmi. Krátce před polednem tak byl chodník před pomníkem takřka až k silnici zaplněn květinami i svíčkami. A další lidé stále přicházeli…

       

Ve 13 hodin se Národní třídou rozezněla česká hymna, kterou z balkonu Paláce Metro zazpívala Ráchel Skleničková. Lidé v ulici se spontánně přidávali, píseň v podání tisícihlavého sboru pak zakončil veliký a dlouhý potlesk.

 

Ve stánku nazvaném Blaničtí rytíři po celý den průběžně vystupovali ti, kteří zásah na Národní třídě v roce 1989 zažili na vlastní kůži. Vedle pamětníků a přímých účastníků přelomových událostí zde promluvila například také rektorka Akademie múzických umění Ingeborg Radok Žádná či předseda ČAK Robert Němec.

„Jsem rád, že jsem mohl přijít na toto místo mezi vás. Česká advokátní komora je hrdým správcem památníku 17. listopadu na průčelí budovy Kaňkova paláce. V roce 1989 zde měla sídlo česká advokacie, teprve díky listopadovým událostem však mohla následně vzniknout advokacie jako samostatný svobodný obor. Díky těmto událostem jsme všichni získali přinejmenším svobodu, svobodu projevu, svobodu vyjádřit vlastní názor, postoj. 

Jsem rád, že projekt Blaničtí rytíři vznikl, je třeba připomínat důležité milníky v české historii, protože národ, který nezná svou historii, je odsouzen k jejímu opakování. Každý má právo vědět, znát a svobodně žít. Proto moc děkuji za tento projekt,“ řekl Robert Němec.

 

Vzpomínky pamětníků událostí z listopadu 1989 na Národní třídě pak uzavřela minuta ticha.

 

V Galerii ČAK i chill-out lounge ve dvoraně Kaňkova paláce se po celý den vystřídalo mnoho lidí všech generací, kteří přišli oslavit svátek svobody a setkat se zde se svými přáteli a známými, navázat nové kontakty. Mnozí dorazili s celou rodinou a někteří pamětníci tak mohli svým dětem či vnoučatům ukázat místa, kudy procházela historie, vzpomínali a popisovali mladším generacím, jak se žilo dříve a co pro ně nově získaná svoboda znamenala.

 

V 17 hodin 11 minut pak tradičně zazněla z balkonu Paláce Metro Modlitba pro Martu, tentokrát v podání Anny Fialové. Slovům písně „Ať mír dál zůstává s touto krajinou. Zloba, závist, zášť, strach a svár, ty ať pominou, ať už pominou…“ naslouchal zcela tichý dav lidí, který tento zážitek na závěr ocenil neutuchajícím potleskem. Atmosféru na Národní třídě doplnil videomapping.

 

Mottem letošních oslav Dne boje za svobodu a demokracii je „Svoboda nás spojuje“. Přejme si, aby tomu tak skutečně bylo, abychom si vždy uvědomovali přednosti právního státu, kde každý může vyjádřit svůj názor, diskutovat, nahlédnout na věci z různých úhlů pohledu. Jen vlastní zodpovědnost a schopnost naslouchat si navzájem může vést k těm nejlepším rozhodnutím. Boj za svobodu a demokracii nikdy nekončí, a právě v této složité době je třeba o svobodu o to více pečovat, abychom ji uchránili i pro další generace.

 

 

Redakce AD
Foto: redakce AD