Vstupní pracovnělékařská prohlídka by mohla v budoucnu být u málo rizikových prací dobrovolná, nikoliv vždy povinná jako dosud. Záleželo by to na rozhodnutí zaměstnavatele či na žádosti zaměstnance. Nutné také nebudou některé lékařské posudky, například pro studium či sport dětí. Počítá s tím novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, kterou ve středu 6. listopadu projedná vláda. Zákon řeší rovněž darování vajíček pro umělé oplodnění, podmínky ochranného léčení a další specifické zdravotní služby. Změny by měly podle návrhu platit od 1. července 2025.

Zákon o ochraně veřejného zdraví definuje málo riziková povolání jako kategorii první. „Cílem je snížení administrativní zátěže na straně zaměstnavatelů i na straně posuzujících lékařů,“ uvádí předkladatel, MZd. Zaměstnavatel nebude muset vstupní prohlídku vyžadovat, pokud ji ale chtít bude, musí se jí uchazeč o zaměstnání podrobit.

Prohlídku může budoucí zaměstnanec v současnosti podstoupit u svého praktického lékaře nebo lékaře, se kterým má firma uzavřenou smlouvu. Nově nebudou mít registrující lékaři povinnost tuto prohlídku provést, pokud půjde o práci s vyšším zdravotním rizikem, než je první kategorie, tedy typicky administrativa. Firmy tak musí mít pro ostatní případy smlouvu s lékařem zaměřujícím se na pracovní lékařství.

Novela ruší rovněž povinnost předložit posudek zdravotní způsobilosti u přihlášek na středoškolské studijní obory, kde to neurčuje jiný zákon, nebo povinné sportovní prohlídky u dětí, které se nevěnují sportu na vrcholové úrovni.

Novela upravuje i další specifické zdravotní služby, například umělé oplodnění. „Cílem novely zákona o specifických zdravotních službách je také omezení počtu darování zárodečných buněk v centrech asistované reprodukce u dárkyně vajíček,“ píše se v materiálu. Počet zákon proto omezuje na šest odběrů za život, zabránit má riziku, že se v budoucnu potkají příbuzní rodiče z buněk jedné dárkyně.

Úhrada „výdajů souvisejících s darováním“, kterou centra asistované reprodukce dárkyním platí, není dosud nijak omezená a v částkách jsou podle MZd velké rozdíly. Konkrétní částku, kterou může žena získat, stanoví MZd v budoucí prováděcí vyhlášce. Novela také stanoví, že není možné náhradu zmiňovat v reklamě. „Explicitní avizace nabízené kompenzace totiž může u některých jedinců vyvolat dojem možnosti rychlého výdělku a vyplácené náhrady pak mohou fakticky motivačně působit jako finanční odměna,“ uvádí Ministerstvo zdravotnictví.

Zákon také specifikuje, jaká vyšetření jsou genetickými vyšetřeními podle zákona o zdravotních službách. Jde například o vyšetření pro určení otcovství, které nemá žádný zdravotní účel. Vzniknout by měl podle zákona národní registr vzácných onemocnění.

Novela zmírňuje povinnost nemocnic aktualizovat každých pět let místní radiologické standardy pro vyšetřování přístroji způsobujícími záření. V ochranném léčení, které pachatelům může uložit soud, zákon upravuje, jak a kdy mají lékaři soudu hlásit, když se odsouzený na plánované vyšetření nedostaví. Zároveň se ruší povinnost státu vymáhat náklady ochranného léčení po lidech, kteří nemají zdravotní pojištění. Ročně jsou jich jednotky a úspěšnost vymáhání je podle MZd nulová, proto tuto povinnost ruší.

Zároveň je v novele podrobněji definovaný rozsah činností protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby. Novela také specifikuje, že s umístěním v takovém zařízení nemusí osoba dát souhlas.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Pexels.com