Poslanecká sněmovna zřejmě schválí novelu o mechanismu prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí v souladu s EU. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit, jsou ekonomicky soběstační a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu. Novelu zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů, poslanci poslali do závěrečného kola projednávání. Koaliční poslanci navrhli předlohu doplnit o nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, za niž by měl hrozit jeden rok až 15 let vězení.

Sněmovní Výbor pro bezpečnost doporučil v pořadí sedmou úpravu zákona nazývaného lex Ukrajina doplnit o ustanovení, podle něhož by české občanství mělo být žadatelům z Ruska do budoucna z důvodu ochrany českých bezpečnostních a zahraničněpolitických zájmů, tedy kvůli omezení ruského vlivu v ČR, uděleno jen tehdy, pokud by se vzdali ruského a doložili to. Ruští občané v letech 2019 až 2022 představovali vždy přibližně pětinu z celkového počtu cizinců, jimž bylo uděleno české občanství. Loni jejich počet vzrostl přibližně na čtvrtinu. Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová navrhovala podmínku dokladu nahradit prohlášením žadatele.

Nový trestný čin má podle předkladatelů umožnit postih aktivit ve prospěch cizího státu nebo nadstátní organizace s úmyslem ohrozit nebo poškodit důležité zájmy českého státu, a to včetně vyzvídání informací nebo sledování osob za pomoci zpravodajských prostředků. Návrh vychází z novely, kterou v září poslalo Ministerstvo spravedlnosti teprve do připomínkového řízení. Předložilo ho osm poslanců včetně ministrů vnitra a spravedlnosti Víta Rakušana a Pavla Blažka.

V Česku zatím dočasná ochrana pro uprchlíky z Ukrajiny platí do března roku 2025, EU se v červnu dohodla na ročním prodloužení. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh.

Ke konci června pobývalo v ČR podle zprávy Ministerstva vnitra na 560 000 Ukrajinců, z nichž trvalý pobyt mělo více než 103 000. Dočasnou ochranu využívalo přes 360 000 uprchlíků, jejich počet se od března zhruba o 40 000 zvýšil. Ministr práce Marian Jurečka uvedl, že kolem 70 procent uprchlíků v produktivním věku se v Česku zapojilo do pracovního procesu.

Zvláštní dlouhodobý pobyt bude určen podle ministra Rakušana pouze těm ukrajinským uprchlíkům, kteří v Česku pobývají déle než dva roky. Vedle platného cestovního dokladu, bezúhonnosti a zajištěného bydlení jsou základními podmínkami rovněž ekonomická soběstačnost a nezávislost na dávkovém systému. V případě dětí je pak předpokladem plnění povinné školní docházky.

Zástupci opozice se pozastavovali nad navrhovaným zvýšením humanitární dávky pro zdravotně postižené uprchlíky na zhruba 12 000 korun, a to u dětí o 6600 korun a u dospělých o 4400 korun. Podle Rakušana je toto navýšení kompenzací za ztrátu možnosti bydlení zdarma od letošního září. Poslanci také zkritizovali Jurečkův obsáhlý návrh zavést pro ukrajinské uprchlíky podle německého modelu novou konstrukci zohlednění zdravotního postižení v pěti stupních, zatímco pro české občany platí čtyři stupně. Poslankyně Renata Zajíčková navrhovala umožnit ředitelům a zřizovatelům škol možnost vypsat pro děti cizinců dva termíny pro zápis do prvních tříd základních škol.

Poslanec Hubert Lang navrhoval zpřísnit podmínky trvání dočasné ochrany i azylového řízení, stejně jako vydávání cestovních průkazů totožnosti. Chce rovněž umožnit efektivně vyhošťovat i cizince, o jejichž návratu do země původu rozhodlo například Švýcarsko. Vyhoštěni by podle Langa měli být občané Ruska a Běloruska, kteří byli zapsáni na sankční seznam.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: FREEPIK.com