Beze změn by mohla Poslanecká sněmovna schválit navrhovanou vládní novelu zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, a s tím i zmírnění podmínek pro činnost soudních znalců. Doporučil jí to její Ústavně-právní výbor. Úpravy vládní novely žádný ze členů výboru nenavrhoval. Cílem předlohy je podle vlády stabilizace situace a zabránění odchodu znalců poté, co se podmínky před několika lety naopak zpřísnily.

Znalci budou moci podle novely pokračovat v práci i bez nové licence, kterou dřívější zákon zavedl od ledna 2021 jako podmínku pro pokračování ve znalecké činnosti i po roce 2025. Zažádalo o ni podle zdůvodnění jen minimum znalců. Počet zapsaných znalců navíc od účinnosti nového zákona klesl zhruba o pětinu. Snížil se i počet znaleckých ústavů a znaleckých kanceláří. Novela by podle Ministerstva spravedlnosti měla přispět k opětovnému zvýšení zájmu o profesi znalce.

Jednou z příčin současného stavu je podle expertní skupiny zřízené ministerstvem vysoký věk znalců – předloni činil v průměru 63 let. Znalce ale podle odborníků odrazuje i řada povinností, které nový zákon zakotvil. Patří k nim povinné pojištění, zřízení datových schránek, zvýšení nároků na formální náležitosti posudků, pětidenní lhůta pro zápis údajů do elektronické evidence posudků i vyšší přestupková odpovědnost.

Novela stanoví, že znalci budou moci pokračovat v činnosti bez nové licence i po roce 2025. Znaleckým kancelářím a ústavům pak prodlužuje lhůtu k registraci do konce roku 2028. U znalců z řad fyzických osob ruší povinné pojištění, které museli uzavírat pro případ újmy způsobené v souvislosti s výkonem znalectví. Lhůtu pro zápis údajů do elektronické evidence posudků prodlužuje z pěti na 30 dní a u údajů o vyúčtovaném znalečném na 90 dní.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Pexels.com