Po roce se ve čtvrtek 3. října 2024 v Brně opět sešli čeští, slovenští a rakouští advokáti, aby zde diskutovali na téma umělé inteligence a bezplatné právní pomoci a dozvěděli se novinky z jednotlivých advokátních komor.

Účastníky druhého ročníku konference přivítala ředitelka brněnské pobočky Irena Schejbalová (na snímku) a vyslovila přání, aby se pořádání této konference stalo tradicí a aby se čeští, slovenští a rakouští advokáti v Brně setkali i v roce 2025.

Moderátor dopoledního panelu Ondřej Trubač, místopředseda ČAK, poté zahájil první panel konference zaměřený na umělou inteligenci a její využití v advokacii.

Jako první v panelu vystoupil český advokát a partner AK ARROWS Jakub Dohnal, a představil praktické využití AI v advokátním prostředí, zejména v kontextu advokátních kanceláří. AI nástroje, jako např. Google Workspace, Praetor a Signi a jiné, umožnily automatizaci různých úkolů a tým jeho kanceláře se zaměřil na implementaci těchto technologií s cílem snížit pracovní zátěž a vyřešit nedostatek kvalifikovaného personálu.

Miroslav Chlipala, slovenský advokát a člen představenstva SAK, se věnoval právním aspektům umělé inteligence (AI) a jejímu dopadu na advokátní profesi. Zaměřil se na ochranu lidských práv, využití AI v soudních procesech, její roli při vyšetřování a v trestním řízení, otázky odpovědnosti a vlivu na právní praxi. Bylo konstatováno, že AI přinesla do advokacie nástroje pro tvorbu dokumentů, analýzu právních textů a judikatury, převod řeči na text a chatboty. Miroslav Chlipala též v prezentaci upozornil na klíčová rizika, včetně technologických hrozeb a rizik vyplývajících z profesních povinností, jako je zachovávání důvěrnosti a odbornosti advokátů.

Erik Heinke, rakouský advokát a místopředseda Vídeňské advokátní komory, se pak ve své prezentaci zaměřil na otázku, zda AI advokátům může uškodit či zda jim pomůže anebo je snad nahradí. Upozorňoval na nutnost překonání předsudků a vědomostních mezer v této oblasti. Ve svém příspěvku kladl důraz na správné zacházení s AI v advokátní praxi, zejména v souvislosti s advokátní povinností mlčenlivosti při využívání cloudových služeb. Dále se diskutovalo o tom, jakým způsobem by mohla být AI integrována do praxe, aniž by ohrozila důvěrnost klientských informací.

Tématem druhého panelu byl systém a právní úprava bezplatné právní pomoci a vystoupili v něm za SAK advokátka Eva Priehodová, za ÖRAK rakouský advokát Stefan Lehner a za ČAK Irena Schejbalová, advokátka a ředitelka brněnské pobočky ČAK.

Bezplatná právní pomoc v Slovenské republice tak, jak ji popsala Eva Priehodová, je zakotvena v několika slovenských právních předpisech, včetně Ústavy SR, ale také v Evropské úmluvě o lidských právech a Chartě základních práv EU. Právní rámec zajišťuje, že každý občan má právo na právní pomoc, zejména ti, kteří se nacházejí v materiální nouzi. Klíčovou institucí v této oblasti je na Slovensku Centrum právní pomoci (CPP), které bylo založeno v roce 2006 a poskytuje právní služby osobám, které si nemohou dovolit hradit náklady na právní zastoupení. CPP sídlí v Bratislavě a provozuje řadu regionálních kanceláří po celé zemi. Nárok na právní pomoc má osoba, jejíž příjem nepřesahuje 1,6násobek životního minima a která nemá prostředky na úhradu právních služeb ze svého majetku. CPP také poskytuje právní pomoc v případech, kde by neposkytnutí právní pomoci mohlo mít vážné následky na život, zdraví nebo základní práva žadatele.

Stefan Lehner vysvětlil systém bezplatné právní pomoci v Rakousku, kde je bezplatná právní pomoc poskytována v rámci systému Verfahrenshilfe. Systém je v jistém ohledu podobný tomu slovenskému, protože zahrnuje poskytování právních služeb, jako je právní zastupování, sepisování podání a právní poradenství. Právní pomoc se poskytuje především v občanskoprávních a trestněprávních věcech, a to za předpokladu, že žadatel nemá dostatečné finanční prostředky k uhrazení nákladů na právní služby. Rakouská právní úprava je zakotvena v Zivilprozessordnung (ZPO) a Strafprozessordnung (StPO), které stanoví pravidla pro poskytování právní pomoci osobám v materiální nouzi. Právní pomoc je rovněž zaručena prostřednictvím Bundesverfassungsgesetz a příslušných směrnic EU. Podmínky pro přiznání této pomoci zahrnují nejen příjem, ale i možnost využití ostatního majetku žadatele k úhradě právních nákladů. Důležitým prvkem rakouského systému je rovněž zajištění rovného přístupu k soudu, což je garantováno legislativou Evropské unie i rakouskými zákony.

Irena Schejbalová, ředitelka pobočky ČAK v Brně, která je pověřena agendou určování advokátů, následně detailně popsala systém bezplatné právní pomoci včetně jejího financování v České republice a přítomným zahraničním účastníkům vysvětlila, kdy bývá advokát ustanoven ex offo soudem a kdy je určení advokáta v režii České advokátní komory, a to dle právní úpravy zákona o advokacii.

Po přestávce na občerstvení převzal moderování konference brněnský advokát Michal Vávra a představil řečníky posledního panelu, a to Zuzanu Čížovou, advokátku a slovenskou členku představenstva SAK, dále Petru Černochovou, místopředsedkyni Rakouské národní advokátní komory a Ondřeje Trubače, moderátora předchozích dvou panelů a místopředsedu ČAK.

Výklad Zuzany Čížové se zaměřil např. na legislativní novinky z oblasti advokacie na Slovensku. Byla představena novela trestních kodexů a advokátního tarifu, která by měla přinést realističtější výši náhrad za ex offo obhajobu a právní pomoc. Další prezentovanou novinkou byly připravované změny slovenských stavovských předpisů a informace o povinném elektronickém doručování ze strany SAK či zpřesnění požadavků na zápis advokátů. Zuzana Čížová také informovala o plánované rekonstrukci sídla SAK v Bratislavě, která začala v prosinci 2023 s plánovaným dokončením v polovině roku 2025.

Ondřej Trubač pak informoval o legislativních změnách, včetně novely zákona o advokacii, která zahrnuje posílení povinnosti mlčenlivosti, zavedení elektronických voleb na sněmu či nový institut garančního fondu a rovněž o přijetí advokátního tarifu, jehož nová právní úprava bude účinná od 1. ledna 2025. Účastníci konference byli pozváni na akce s mezinárodním prvkem, která ČAK organizuje, např. na webinář s Kalifornskou asociací advokátů. Ondřej Trubač pozval usazené evropské advokáty v ČR také na sněm ČAK, jenž se uskuteční v říjnu v roce 2025.

Petra Černochová ve svém čase představila novinky z Rakouské národní advokátní komory (ÖRAK) a hovořila o třech řízeních před Soudním dvorem Evropské unie, které se týkají rakouské advokacie, včetně rozsudku týkajícího se volného pohybu pracovních sil a předčasného důchodu (odchodu do důchodu) pro advokáty, přičemž ilustrovala, jak evropské právo ovlivňuje – může do budoucna ovlivnit – národní právní úpravy.

Konference přinesla řadu zajímavých témat a novinek z oblasti advokacie, právní pomoci a využití umělé inteligence v právní praxi. Přednášky odborníků z jednotlivých zemí zdůraznily důležitost mezinárodní spolupráce a aktuální právní výzvy, kterým čelí advokátní komory. Konference se nesla ve velmi přátelském duchu. Po každém panelu následovaly zajímavé diskuse, které posunuly ukončení konference samotné o téměř celou hodinu, což značilo dobrý výběr témat a zanícenost publika. V závěru konference pak byli účastníci pozváni na drobné občerstvení a číši vína, kde diskuse neformálně pokračovaly a kde se organizátorům dostalo pochvaly za skvělou organizaci.

Na viděnou v Brně v roce 2025!

Lenka Vojířová, vedoucí Odboru mezinárodních vztahů ČAK
Foto: dtto