„Bezpečné dětství“ k ochraně před útoky chce posílit prevenci a snížit riziko
Vláda by mohla do konce roku dostat a projednávat chystaný plán Bezpečné dětství. Soubor opatření je reakcí na loňskou střelbu na pražské filozofické fakultě, nedávný útok nožem ve škole v Domažlicích, zhoršování psychického zdraví dětí i růst počtu případů domácího násilí. Vládní materiál obsahuje kroky v policii, justici, zdravotnictví, školách či sociální pomoci i s vyčíslením nákladů. Na přípravě se podílí několik resortů. Obsahovat by měl i vyčíslení nákladů, řekla 19. září vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
„Stála bych velmi o to, aby program do konce roku – symbolicky rok po střelbě na filozofické fakultě – schvalovala vláda. Program by měl reagovat na tragické události a obsahovat opatření v bezpečnosti, justici, zdravotnictví, sociální podpoře i školství. Cílem je výrazně posílit prevenci a snížit riziko, že se podobné věci budou opakovat,“ uvedla zmocněnkyně.
Na přípravě opatření se podílí několik resortů. Opatření zahrnují mimo jiné sít dětských center duševního zdraví, posílení sociálních služeb v terénu či ambulantní i lůžkové péče, vznik dětských stacionářů i speciálních týmů ve školách pro práci s ohroženými školáky. Počítá se vzděláváním učitelů, policistů i dalších profesí, které s dětmi pracují.
„Komunikovali jsme s kolegy z Dánska, Norska, Spojených států a dalších zemí, kteří tragickými událostmi prošli. Všichni sdělili, že řešením nejsou bezpečnostní rámy, ale včasné odhalení traumat dětí a dětí s traumatickou zkušeností, vzdělávání učitelů a dalších profesionálů či speciální týmy ve školách, které by dokázaly děti od záměru odklonit. Je potřeba se zaměřit na příčiny a jejich řešení, nikoliv trestat první známky projevů,“ uvedla Šimáčková Laurenčíková.
Podle ní by preventivní práce a pomoc měla být provázaná. Spolupracovat by měli experti více oborů. Sociální, zdravotní či školní podpora by měla být provázaná. „Nemělo by to být tak, že rodiny budou obíhat různá místa v systému,“ popsala zmocněnkyně.
Třetina lidí se zkušeností s domácím násilím v dospělosti ho zažívala už v dětství
Ministr vnitra Vít Rakušan už dřív zmínil, že podle zjištění čtyři pětiny pachatelů podobných činů jako loni na filozofické fakultě trpěly šikanou, domácím násilím či brutální výchovou. Podle českých průzkumů jsou děti u víc než poloviny případů domácího násilí.
Ve výzkumu o přenosu násilného chování mezi generacemi pro Asociaci pracovníků intervenčních center ČR agentura Sociofaktor zjistila, že zhruba třetina lidí se zkušeností s domácím násilím v dospělosti ho zažívala už v dětství. Téměř tři pětiny z nich uvedly, že u domácího násilí jsou teď i jejich děti.
Podle dětské krizové Linky bezpečí od roku 2017 výrazně přibývá volání či chatů dětí kvůli psychickým obtížím. Zatímco před sedmi lety jich nebyly ani 4000, loni přes 16 000. Téměř v 4800 případech se loni děti a mladí obrátili na linku s tématem sebevraždy, ve 4000 kvůli sebepoškozování.
Na pražské filozofické fakultě přišlo loni před Vánoci o život 14 lidí a dalších 25 bylo zraněno. Student fakulty, který ve škole střílel, spáchal po útoku sebevraždu.
Zdroj: ČTK
Foto: archiv AD, canva.com