Českou advokacií v současné době rezonuje vysoce aktuální téma, kterým je zřízení tzv. „garančního fondu“ tj. fondu určeného k částečnému odškodnění osob poškozených trestnou činností advokáta v souvislosti s úschovou peněžních prostředků. Předseda České advokátní komory Robert Němec proto v následujícím článku pro Advokátní deník vysvětluje, jak to s jeho legislativním zakotvením a zřízením je.

Zřízení garančního fondu nebylo součástí návrhu novely zákona o advokacii (sněmovní tisk č. 623), kterou Česká advokátní komora prosazuje již tři roky, tedy od roku 2021. Diskuse na téma zřízení garančního fondu ČAK vznikla v důsledku mediálně známé, velmi závažné zpronevěry advokátních úschov v době, kdy byl vládní návrh novely zákona o advokacii předložen Poslanecké sněmovně.

Hlavním cílem novely zákona o advokacii je posílení důvěrnosti vztahu mezi advokátem a klientem, odstranění některých bariér pro výkon praxe advokátního koncipienta a digitalizace sněmu.

Poprvé se otázka „garančního fondu“ otevřela v pozměňovacím návrhu, na kterém pracovala senátorka a advokátka JUDr. Hana Kordová Marvanová. Předmětem tohoto návrhu bylo zpřísnění regulace advokátních úschov, spočívající v omezení dispozičního práva advokáta v tom smyslu, že by banka neměla umožnit převod peněžních prostředků na jiné účty než ty, které byly nahlášeny advokátem bance před přijetím peněžních prostředků do úschovy. Společně s tím měla být zavedena „ochranná lhůta“ deseti dnů od příkazu advokáta k vypořádání prostředků z úschovy, během které by banka nesměla převod uskutečnit, což by mělo dát účastníkům smlouvy možnost soudní ochrany před převodem na jiný než dohodnutý účet. V tomto duchu předložily pozměňovací návrh poslankyně prof. Válková a Ing. Ožanová (https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=243113). Tato opatření měla být doprovázena zřízením garančního fondu.

Česká advokátní komora důrazně upozorňovala na kritická úskalí daného návrhu, který může vést až ke znemožnění poskytování této služby advokáty. Zejména u realitních obchodů, které jsou financovány z hypoték nebo kde se hypotéka splácí, by zavedení další desetidenní lhůty vedlo ke zdržení vypořádání obchodu, zvýšení úrokových nákladů a ve svém důsledku ke snížení konkurenceschopnosti služeb advokátů v porovnání s bankovními úschovami, úschovami realitních zprostředkovatelů nebo notářů.

Dalším závažným úskalím návrhu je skutečnost, že omezení dispozičního práva advokáta nakládat s peněžními prostředky v advokátní úschově není možné realizovat v současných informačních systémech většiny bank. To by ve svém důsledku vedlo ke znemožnění realizace transakcí v rámci online bankovnictví a k potřebě zásadních investic ze strany bank. Banky, které nabízejí advokátům bankovní služby při vedení advokátní úschovy, přitom nejsou v současné době připraveny takovou službu nabídnout ani určit cenu takové služby. V této souvislosti je nutné připomenout, že by se jednalo o produkt, který je konkurencí ke službám, jež pro vypořádání transakcí nabízejí banky. Komora jednala s mnoha bankami o různých možnostech posílení bezpečnosti advokátních úschov několik let a je tak dobře obeznámena s ekonomickými i právními úskalími možností omezení dispozičního oprávnění advokáta coby majitele účtu advokátní úschovy.

V této situaci je Česká advokátní komora připravena přistoupit na kompromisní řešení projednané s Ministerstvem spravedlnosti, které spočívá, zjednodušeně řečeno, v přenesení stavovské úpravy povinnosti advokátů přímo do zákona (což by mělo vyloučit jakékoliv pochybnosti o tom, zda porušení povinností advokáta je porušením zákona nebo jen kárným proviněním), zavedení povinné notifikační povinnosti o pohybech na účtu ve prospěch účastníků advokátní úschovy a dále prolomení bankovního tajemství ve prospěch Komory, respektive Kontrolní rady ČAK tak, aby při kontrole advokáta měla Komora k dispozici údaje o pohybu prostředků na účtu advokátní úschovy.

Současně s tímto řešením se jeví jako nevyhnutelné přistoupit na požadavek zřízení garančního fondu. Základní právní úprava garančního fondu by měla být obsažena v zákoně o advokacii, který by stanovil především limity náhrad částkou odpovídající pojištění bankovních vkladů (tj. 2,5, respektive 5 milionů korun), přičemž veškeré podrobnosti, zejména podmínky financování fondu a výplaty náhrad, by měly být upraveny stavovským předpisem, jehož schválení je v kompetenci advokátního sněmu.

Jak se bude garanční fond tvořit, tj. kdo a kolik bude do fondu přispívat a jaká bude jeho výše, tedy podle stávajícího návrhu rozhodne sněm. Záměr představenstva, které bude stavovský předpis navrhovat sněmu ke schválení, je, že by se fond financoval povinnými příspěvky z každé advokátní úschovy. Tento princip by zároveň měl advokátům umožnit, aby zohlednili, resp. přeúčtovali příspěvek do fondu v ceně za právní službu poskytnutou klientovi. Zavedení garančního fondu nepochybně povede ke zdražení služby advokátní úschovy, ale osobně jsem přesvědčen, že to bude vyváženo obnovením, resp. posílením důvěry klientů v advokátní úschovy, ale především, zachováním možnosti advokátů službu advokátní úschovy klientům vůbec nabízet.

JUDr. Robert Němec, LL.M., předseda ČAK

Foto: ilustrační