Na 12. října bude připadat Den samizdatu, novelu o státních svátcích podepsal 16. září prezident Petr Pavel, informoval Hrad. Termín nového významného dne prosadila minulý týden sněmovna. Odmítla tehdy úpravy Senátu, který chtěl připomínat vydávání nezávislých tiskovin v totalitních režimech vlastním nákladem 27. dubna.

Přijatá verze novely má podle skupiny poslanců v čele s poslancem Josefem Bernardem připomínat 12. říjen 1988, kdy skupina 92 českých a slovenských vydavatelů samizdatů v otevřeném dopise tehdejšímu komunistickému prezidentu Gustávu Husákovi protestovala proti uvěznění jednoho z nich, křesťanského aktivisty Ivana Polanského z Dubnice nad Váhem.

Podle kritiků v čele s někdejší disidentkou, senátorkou Hanou Kordovou Marvanovou, Polanský vydal sborníky textů, jejichž autoři podle nich adorovali prezidenta klerofašistického Slovenského státu Jozefa Tisa. Zastánci sněmovní verze včetně poslance Marka Bendy zase poukazovali na to, že nový významný den má připomenout statečnost vydavatelů samizdatu, kteří se zastali svého kolegy navzdory hrozbě uvěznění. Bernard poukazoval na to, že Polanský byl souzen za vydání sedmi samizdatů a že historické zápisníky byly v jeho činnosti marginální.

Senát chtěl zvolit za Den samizdatu raději 27. duben, který by připadal mimo jiné na výročí vzniku Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných v roce 1978. Zároveň ve stejný den v roce 1981 komunistická tajná policie při akci Delta či Kamion přerušila pašování ilegálních tiskovin do Československa. Vydávání samizdatů se ale komunistickému režimu vymýtit nepodařilo. Senátní verzi podpořilo pouze 20 poslanců.

Významné dny nepatří na rozdíl od státem uznaných svátků mezi dny pracovního volna. V českém kalendáři je v současnosti 17 významných dnů. Novým se podle už přijaté novely stane od příštího roku Den vstupu ČR do EU, který připadá na 1. května a je zároveň státním svátkem.

Zdroj: ČTK
Foto: pixabay.com