Problém přeplněnosti věznic a obtíží při návratu vězněných lidí do společnosti je problémem celosvětovým. Výzkumné studie a zkušenosti z praxe dlouhodobě upozorňují na zásadní limit současného systému vězeňství, kterým je samotná architektura věznic, jejich velkokapacitní formát hromadného ubytování. Tyto faktory otevírají prostor pro negativní vliv prizonizace a znesnadňují integraci odsouzených lidí do společnosti. Z tohoto důvodu zesilují hlasy volající po omezení nadužívání trestu odnětí svobody a o fundamentální změně konceptu věznic.  Postupná transformace stávajících věznic v menší, komunitní věznice se v současné době, kdy ve vězeňství zoufale chybí peníze i personál, může zdát jako bláhová, jedná se však o investici, která se společnosti v budoucnu vyplatí. Komunitní věznice vytvářejí příznivější podmínky nejen pro integraci odsouzených, ale také pro větší spokojenost a motivaci zaměstnanců, a nabízejí udržitelnost a důstojné podmínky: jsou adekvátními zařízeními pro vězeňství 21. století.

 

Česká republika má jeden z nejvyšších indexů uvěznění v Evropě (na 100 tisíc obyvatel připadá 180 odsouzených, průměr je 106). To má za následek přeplněnost věznic i omezené možnosti s vězněnými i propuštěnými lidmi efektivně pracovat.

Na alarmující situaci upozornily i závěry Kulatého stolu „Budoucnost vězeňství“, který pořádala v srpnu 2024 Kancelář prezidenta republiky. Závěry mimo jiné upozorňují na potřebu stabilizace finanční a personální situace českých věznic, na nutnost snížení vězeňské populace a efektivnější využívání alternativních trestů a doprovodných programů i služeb, jež pomohou nastartovat pozitivní změny v životě lidí, kteří se dostávají do konfliktu se zákonem.

Změny by se neměly vyhnout ani vězeňským zařízením. Na potřebu odklonu od velkých vězeňských zařízení a podporu rozvoje tzv. vězeňských domů/komunitních věznic se zhruba před 10 lety začalo zaměřovat hnutí a později Evropská síť RESCALED. Na počátku všeho byly pozitivní výsledky existujících příkladů dobré praxe a snaha po změně v oblasti vězeňství – ty vyústily v navázáním spolupráce mezi organizacemi z Belgie, Francie, Nizozemska, Norska a Portugalska a vznik Evropské sítě RESCALED. V současné době má Evropská síť RESCALED téměř 20 členů ze 17 zemí Evropy.

„V květnu roku 2022 se stalo členem sítě RESCALED i RUBIKON Centrum. Od podzimu téhož roku pak začalo působit jako národní kancelář pro Českou republiku,“ přiblížila situaci v ČR Mgr. Lenka Ouředníčková, ředitelka pro inovace a rozvoj RUBIKON Centra. „Aktuálně má Evropská síť RESCALED organizace s národními kancelářemi v šesti zemích – v Belgii, Nizozemsku, Norsku, Německu, Portugalsku a u nás, v České republice. V každé z těchto zemi podporují vznik a provoz vězeňských domů/komunitních věznic různé partnerské organizace.“

 

Tak zvané vězeňské domy, nebo chcete-li komunitní věznice, jsou postaveny na třech základních principech:

 

• jsou malé (jejich kapacita se pohybuje kolem 30 osob)

Jak vyplývá z výzkumů, v zařízeních malého rozsahu zažívají vězněné osoby i zaměstnanci lepší kvalitu života. Ta je spojena s větší šancí na úspěšnou reintegraci. Odsouzení lidé žijí ve vězeňských domech komunitním životem, přebírají odpovědnost za každodenní úkoly a sami řeší problémy, jež jim život přináší. Pobyt v takovém zařízení jim umožňuje navazovat hodnotnější vztahy, a to jak s dalšími odsouzenými, tak se zaměstnanci věznice.

 

• jsou diferencované, tj. uzpůsobené různým cílovým skupinám (s ohledem na potřeby a nároky na zacházení a potřebnou míru zabezpečení)

Množství, kapacita a četnost vězeňských domů umožňuje zajistit správnou úroveň zabezpečení a nabídku služeb, aktivit a programů, které odpovídají potřebám klientů a klientek. Důraz je kladen především na individuální plán každé z vězněných osob a posilování jejich odpovědnosti ho dodržovat. Tím se výkon trestu přibližuje podmínkám běžného života na svobodě.

Vysoký stupeň zabezpečení, charakteristický pro velké věznice, je ve skutečnosti nutný jen u malého množství vězněných osob. Významná část z nich může vykonávat trest v zařízeních s nižším stupněm zabezpečení.

 

• jsou integrované v komunitě

  

Vězeňské domy nejsou izolované, spolupracují s místní komunitou, ale také s lokálními sociálními pracovníky, lékaři, učiteli a sportovními trenéry, stejně jako s místní samosprávou, obcemi a dobrovolníky. Odsouzení mohou využívat služby poskytované v komunitě, pro okolí a společnost jsou přínosem. Při nízkém stupni zabezpečení mohou vězněné osoby vycházet ven a setkávat se s poskytovateli služeb, se kterými budou spolupracovat i po propuštění. To usnadňuje jejich reintegraci.

 

Paleta komunitních věznic je pestrá. Principy RESCALED lze uplatňovat na širokou škálu vězněných osob, vždy s ohledem na danou cílovou skupinu a její potřeby pro integraci i zajištění bezpečnosti pro společnost. Oproti rozšířené představě se rozhodně nemusí jednat o tzv. otevřené věznice pro osoby v nízkém stupni zabezpečení. V Evropě funguje mnoho variant komunitních věznic v různých formách a pro různé cílové skupiny. Některé provozuje tamější vězeňská služba, některé nevládní organizace.

V některých evropských zemích je postupná přeměna části věznic v komunitní věznice součástí národní strategie – například v Belgii plánují otevřít v příštích několika letech celkem 15 vězeňských domů. K tomuto ambicióznímu plánu vedla odbornou a politickou reprezentaci právě dlouhodobě neutěšená situace ve vězeňství a krize, do které se celý systém integrace pachatelů do společnosti dostal.

Ve většině evropských zemí – nejen v těch skandinávských, jejichž příklady jsou mezi odbornou veřejností nejznámější – již nyní existují zařízení srovnatelná s konceptem vězeňského domu: malá, diferencovaná a integrovaná do komunity. Jejich přehled nabízí mapa dobré praxe (inspirational practices (rescaled.org), kterou zpracovalo RESCALED. „Za příklady dobré praxe v České republice můžeme uvézt čtyři zařízení: prvním z nich je otevřená věznice v Jiřicích (na snímku vlevo – pozn. red.), která funguje už od roku 2017. Dalšími jsou oddělení výkonu trestu žen v Řepích, které je součástí Vazební věznice Praha-Ruzyně, dále oddíl pro matky s dětmi ve Věznici Světlá nad Sázavou a Probační dům v Písku (na snímku vpravo – pozn. red.), jehož činnost byla zahájena v listopadu 2022,“ uvedla Mgr. Lenka Ouředníčková.

 

 

 

Vizi komunitních věznic v České republice pomáhá šířit Expertní skupina RESCALED sdružující odborníky z oblasti vězeňství, akademické obce a nestátních neziskových organizací, ale také osoby s žitou zkušeností z výkonu trestu a lidskoprávní experty. Toto sdružení expertů také vytváří zázemí pro činnost české kanceláře RESCALED (www.rescaled.cz)  – sdílí know-how, napomáhá spolupráci všech aktérů, usiluje o dobré změny a spolupracuje s veřejností.

Principy RESCALED a rozvoj komunitních věznic jsou podporovány i Radou EU, která to v červnu tohoto roku potvrdila svým prohlášením, v němž mimo jiné uvedla, že „členské státy mají ve vhodných případech zvážit využívání komunitních věznic, které by měly postupně nahrazovat velkokapacitní věznice s hromadným ubytováním, zejména pro výkon trestu nejvíce zranitelných skupin vězněných osob – žen, mladistvých či seniorů. Společným cílem je omezit negativní dopady uvěznění a zajistit lepší podmínky pro integraci lidí, vracejících se z vězení do společnosti.“

 

Redakce AD, RUBIKON Centrum
Ilustrační foto: archiv Vězeňské služby ČR (Otevřená věznice Jiřice a Probační dům v Písku) a Jan Jirkovský