V Lucemburku jednali ministři spravedlnosti zemí Evropské unie

Dne 14. června se v Lucemburku sešli ministři spravedlnosti a vnitra členských států EU na posledním řádném zasedání během belgického předsednictví v Radě EU. Jedním z bodů programu jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci byl bod zaměřený na Istanbulskou úmluvu – jeho cílem bylo informovat ministry spravedlnosti o praktických dopadech především v systému hlasování na Výboru smluvních stran a finančním příspěvku, který bude EU platit poté, co EU přistoupila k této Úmluvě.

 

Rada ministrů dále schválila několik závěrů zaměřujících se na různé oblasti:

  • závěry o posílení a ochraně svobodné, otevřené a informované demokratické diskuse, které mají upozornit na význam svobody slova a rizika zejména v podobě nenávistných projevů, stejně jako na kroky EU jim čelící;
  • závěry Rady o budoucnosti trestního práva, jež představují první krok v diskusi o budoucnosti unijního trestního práva hmotného a apelují zejména na koherenci, přiměřenost a řádné odůvodňování unijní regulace;
  • závěry Rady o malokapacitních detenčních zařízeních pro výkon trestu zdůrazňující přínosy užívání vězeňských zařízení malého rozsahu pro sociální rehabilitaci odsouzených a jejich úspěšný návrat do společnosti.

 

Součástí jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci bylo také formální přijetí obecného přístupu Rady k návrhu revize směrnice o právech obětí trestných činů z roku 2012. Cílem revize směrnice, kterou Evropská komise představila v červenci 2023, je posílení postavení obětí trestných činů, a ještě hlubší harmonizace přístupu k nim napříč evropskými státy. Česká republika podpořila znění obecného přístupu a je připravena na zahájení trialogů poté, co bude ustanoven nový Evropský parlament.

Na konci jednání představil ministr spravedlnosti Maďarska p. Bence Tuzson priority nastupujícího předsednictví v oblasti spravedlnosti.

Na programu jednání bylo několik zásadních politických diskusí, v první řadě o návrhu směrnice o pohlavním zneužívání a vykořisťování dětí. Ministři diskutovali otázku promlčecích dob a trestní postih dětské pornografie generované umělou inteligencí. K druhé otázce Karel Dvořák zdůraznil, že směrnice by materiály vytvořené umělou inteligencí pokrývat mělaPokud jde o postih syntetické dětské pornografie, má ČR za to, že i takové jednání je třeba postihovat stejně jako jednání zobrazující skutečné děti, jsou-li realistická“.

Předsednictví dále vyzvalo ministry, aby poskytli vodítka týkající se dalšího směřování návrhu o určení a uznávání rodičovství v přeshraničních situacích ve vztahu k rodičovství vzniklému v souvislosti s náhradním mateřstvím. Aktuálně jsou projednávána tři možná legislativně technická řešení umožňující od takových situací odhlédnout. Náměstek Karel Dvořák ocenil snahu předsednictví o dosažení kompromisu, který členským státům umožní určitou flexibilitu. „Česká republika má za to, že je vhodné v rámci vyjednávání hledat co nejobecnější řešení, která jsou akceptovatelná pro většinu členských států. Z tohoto důvodu považuje ČR za nejpřiléhavější variantu řešení založeného na výhradě veřejného pořádku, která odpovídá daným potřebám, je dostatečně obecná a zároveň je již nyní běžně používaná v praxi.“

Během neformální části programu diskutovali ministři boj proti beztrestnosti v souvislosti s válečnou agresí Ruska proti Ukrajině. Ministři se shodli na plné podpoře Ukrajiny v jejím boji proti ruskému agresorovi a na pokračujícím společném úsilí k zajištění řádného vyšetřování a stíhání válečných zločinů. Jak zdůraznil Karel Dvořák, Česká republika jednoznačně podporuje společné úsilí EU a kroky, které byly přijaty na evropské i vnitrostátní úrovni v souvislosti s vojenskou agresí rozpoutanou Ruskou federací na Ukrajině.

Ministři na jednání dále přijali obecný přístup ke směrnici o boji proti korupci a vyzvali nastupující maďarské předsednictví k zahájení trialogů s nově ustaveným Evropským parlamentem a vyslechli si zprávu o pokroku ve vyjednávání směrnice, kterou se harmonizují některé aspekty insolvenčního práva. Vyslechli si také pravidelnou zprávu o fungování Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), přehled stavu projednávání ostatních legislativních návrhů a také informace Komise o vypracování letošního srovnávacího přehledu EU o soudnictví za r. 2024 (EU Justice Scoreboard) a pokroku v jednání s USA o dohodě o předávání elektronických důkazů.

 

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti
Ilustrační foto: archiv MSp

 

Go to TOP