Právní věty občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu
Právní věty rozhodnutí schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 12. června 2024:
Popření otcovství, § 793 o. z., § 792 o. z., § 927 o. z., § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř.
Zřejmý zájem dítěte na popření otcovství matrikového otce (§ 793 o. z.) je dán i tehdy, jestliže souhlasné prohlášení o otcovství muže, který nemůže být biologickým otcem dítěte, a matky účelově sledovalo vyloučení biologického otce z rodinného života s nezletilým.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2023, sp. zn. 24 Cdo 2328/2023)
Správce pozůstalosti (o. z.), Nepominutelný dědic (o. z.), Pozůstalost (o. z.), § 157 odst. 1 písm. c) z. ř. s., § 113 z. ř. s., § 172 z. ř. s., § 180 z. ř. s.
Z účastenství v pozůstalostním řízení dle ustanovení § 113 z. ř. s. nepominutelnému dědici nevyplývá oprávnění zpochybňovat zjištěná aktiva pozůstalosti po zůstaviteli, nýbrž nepominutelný dědic může vznášet námitky a podávat opravné prostředky pouze stran ocenění majetku, který byl do aktiv pozůstalosti již zahrnut.
Má-li nepominutelný dědic za to, že zůstaviteli náležel ke dni jeho smrti i další majetek, který nevyšel v pozůstalostním řízení najevo nebo se k němu z důvodu jeho spornosti nepřihlíželo (§ 172 odst. 2 o. s. ř.), a proto nebyl zahrnut do aktiv pozůstalosti (§ 180 a § 181 z. ř. s.), pak mu nic nebrání, aby se svého práva na výplatu peněžité pohledávky odpovídající povinnému dílu (nebo jeho doplnění) v rozsahu připadajícím na další aktiva pozůstalosti domáhal vůči dědicům žalobou podle části třetí občanského soudního řádu, tedy mimo pozůstalostní řízení.
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2023, sp. zn. 24 Cdo 2330/2023)
Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků, § 2927 odst. 2 o. z.
Povinnosti hradit újmu způsobenou zvláštní povahou provozu dopravy či dopravního prostředku se může provozovatel zprostit (§ 2927 odst. 2 o. z.), byl-li škodlivý účinek vyvolán okolnostmi, které nemají původ v provozu (například živelními událostmi, jejich důsledky extrémně působícími vůči vozidlu nebo s provozem nesouvisejícími jevy uvnitř dopravního prostředku), prokáže-li zároveň, že těmto okolnostem nemohl předejít a eliminovat jejich působení na provoz vozidla.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2023, sp. zn. 25 Cdo 154/2023)
Výpověď z nájmu bytu, § 2288 odst. 1 písm. a) o. z., § 2216 o. z.
Přenechávání bytu třetím osobám (např. prostřednictvím internetových platforem typu Airbnb) pro krátkodobé ubytování je porušením povinnosti nájemce řádně užívat byt v souladu s nájemní smlouvou a může být důvodem výpovědi nájmu podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. To platí i v případě, přenechává-li byt třetím osobám k jiným účelům než k bydlení jeho podnájemce.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2023, sp. zn. 26 Cdo 2128/2023)
Usnesení valné hromady (neplatnost) [Valná hromada], Rozhodnutí o rozdělení zisku [Zisk], Výplata podílu na zisku [Zisk], Dobré mravy, § 34 odst. 1 předpisu č. 90/2012 Sb., § 161 odst. 1 předpisu č. 90/2012 Sb., § 191 odst. 1 předpisu č. 90/2012 Sb., § 191 odst. 2 předpisu č. 90/2012 Sb., § 184 odst. 1 předpisu č. 90/2012 Sb., § 212 odst. 2 o. z.
Valná hromada společnosti s ručením omezeným nemusí rozdělit zisk mezi společníky, i když pro to nemá důležité důvody.
Usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným přijaté v rozporu se zákonnými pravidly o rozdělení zisku chránícími věřitele společnosti nemá právní účinky. Rozhodne-li proto valná hromada společnosti s ručením omezeným o rozdělení zisku, aniž má k dispozici řádně schválenou účetní závěrku za předchozí účetní období, nemá takové rozhodnutí právní účinky.
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2023, sp. zn. 27 Cdo 1306/2023)
Bezdůvodné obohacení, § 2991 odst. 2 o. z., § 1936 odst. 1 o. z., § 1892 odst. 1 o. z., § 454 obč. zák., § 1937 odst. 1 o. z., § 1879 o. z., § 1881 o. z.
Souhlas dlužníka s plněním jeho dluhu třetí osobou není pro vznik bezdůvodného obohacení plněním za jiného ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. a regresní kondikce proti dlužníku nezbytný.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2023, sp. zn. 28 Cdo 1214/2023)
Bezdůvodné obohacení, Vzájemné plnění, Započtení pohledávky, Insolvenční řízení (účinky, zahájení), § 140 insol. zák., § 256 insol. zák., § 2993 o. z., § 2999 o. z., § 3028 o. z., § 3074 odst. 1 o. z.
O plnění podléhající režimu § 2993 o. z. půjde i tam, kde bude nezbytné vypořádat plnění poskytované proto, že se strany zmýlily v předpokladu, že smlouva nadále trvá, ač již nastala rozvazovací podmínka, která vedla k jejímu skončení (pro budoucí období).
Jestliže si obě smluvní strany po skončení smlouvy nadále poskytují smlouvou sjednaná vzájemná plnění, přičemž alespoň jedna z nich takové plnění přijímá (posuzováno z jejího objektivizovaného pohledu) jako plnění ze smlouvy, uplatní se úprava obsažená v § 2993 o. z. bez zřetele k tomu, že druhá smluvní strana vzájemné plnění přijímala, ačkoli věděla, že o plnění podle smlouvy již nemůže jít (že smlouva již skončila), a k tomu, zda námitku vzájemnosti plnění posléze uplatní právě tato druhá smluvní strana.
Vzájemnému zúčtování peněžitých plnění nebo peněžitých náhrad postupem podle § 2993 o. z. nebrání ani úprava zakazující započtení některých pohledávek v průběhu insolvenčního řízení.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2023, sp. zn. 29 Cdo 3609/2022)
Zákonný soudce, § 19 předpisu č. 6/2002 Sb., § 20 předpisu č. 6/2002 Sb.
Je-li tříčlenný senát Nejvyššího soudu, jemuž byla věc přidělena podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu k projednání a rozhodnutí, vázán právním názorem obsaženým pro poměry dané věci ve zrušujícím nálezu Ústavního soudu, není to důvodem pro předložení věci velkému senátu příslušného kolegia Nejvyššího soudu bez zřetele k tomu, že dodržení závazného právního názoru Ústavního soudu způsobí rozpor v rozhodovací praxi tříčlenných senátů Nejvyššího soudu.
To platí bez zřetele k tomu, zda jde o závazný právní názor o hmotném právu, nebo o závazný právní názor o procesním právu.
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2023, sp. zn. 31 Cdo 1468/2023)
Konkurenční doložka, Pracovněprávní vztahy, Odstoupení od smlouvy, Zneužívání výkonu práv a povinností, Vázanost nálezem Ústavního soudu, Vázanost soudu právním názorem, § 310 předpisu č. 262/2006 Sb. ve znění do 31. 12. 2016, § 2001 o. z. ve znění do 29. 12. 2016, § 2004 o. z. ve znění do 29. 12. 2016, čl. 89 odst. 2 předpisu č. 1/1993 Sb.
Zaměstnavatel může odstoupit od konkurenční doložky po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance i na základě smluvního ujednání, podle kterého je zaměstnavatel v uvedené době oprávněn od konkurenční doložky odstoupit bez uvedení důvodu nebo z jakéhokoliv důvodu, popřípadě i na základě jinak obdobně sjednané možnosti odstoupení. V řízení, v němž se zaměstnanec po zaměstnavateli domáhá zaplacení peněžitého vyrovnání z konkurenční doložky, je však soud povinen poskytnout ochranu základním právům a legitimním zájmům zaměstnance, prokáže-li se, že zaměstnavatel jednal svévolně nebo zneužil své smluvně zakotvené možnosti odstoupit od konkurenční doložky.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2955/2023)
Dokazování, Znalecký posudek, Záloha, § 120 o. s. ř., § 127 o. s. ř., § 141 o. s. ř., § 202 IZ., § 2 odst. 1 předpisu č. 36/1967 Sb. ve znění do 31. 12. 2020, § 21 odst. 1 předpisu č. 36/1967 Sb. ve znění do 31. 12. 2020, § 2 odst. 1 předpisu č. 254/2019 Sb., § 25 předpisu č. 254/2019 Sb.
Využije-li soud možnosti provést i jiné než účastníky navržené důkazy (§ 120 odst. 2 věta první o. s. ř.), může zavázat ke složení zálohy na náklady takového důkazu (podle § 141 odst. 1 o. s. ř.) jen účastníka, jehož tvrzení má být (uvažováno z pohledu důkazního břemene) tímto důkazem prokázáno, popřípadě účastníka, v jehož prospěch (uvažováno z hlediska možného výsledku řízení) se provádí důkaz. Tomu z účastníků, který neuvedl tvrzení, jež má být důkazem prokázáno, nebo který nemá ve vztahu k prokázání tvrzení z hlediska hmotného práva důkazní břemeno, nelze v žádném případě uložit, aby složil zálohu na náklady tohoto důkazu.
Požadavek, aby záloha byla vyměřena tak, aby nepřekročila předpokládanou výši nákladu důkazu, předpokládá u důkazu znaleckým posudkem předběžný odhad možných nákladů. Ten se bude (má) odvíjet především od povahy znaleckého zadání (úkolu znalce), tedy od vymezení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí a ke kterým se má znalec vyjádřit z hlediska svých odborných vědomostí a schopností.
Soud může předběžně odhadnout možné náklady důkazu znaleckým posudkem i tak, že osloví (před ustanovením osoby konkrétního znalce) subjekty zapsané (pro danou specializaci) v seznamu znalců (§ 3, § 25 odst. 1 poslední věty zákona č. 254/2019 Sb.).
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2023, sen. zn. 29 ICdo 34/2022)
Zajištění dluhu (o. z.), Insolvenční řízení, Pohledávka přednostní, Zástavní právo, Překážka věci rozsouzené (res iudicata), § 153 odst. 2 o. s. ř., § 159a o. s. ř., § 167 odst. 2 o. s. ř., § 206 o. s. ř., § 7 insol. zák., § 14 odst. 1 IZ., § 167 odst. 1 insol. zák., § 219 odst. 4 insol. zák., § 290 insol. zák., § 298 insol. zák., § 306 odst. 4 insol. zák., § 307 odst. 4 insol. zák.
Usnesení, jímž insolvenční soud uděluje souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištění (nebo jeho části) zajištěnému věřiteli, je usnesením vydávaným ve věci, v níž z právního předpisu (insolvenčního zákona) vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.
Právo zajištěného věřitele dosud nezjištěné zajištěné pohledávky napadnout (přípustně) odvoláním usnesení, jímž insolvenční soud souhlasí s tím, aby insolvenční správce vydal výtěžek zpeněžení zajištění, který si tento věřitel nárokuje, jinému zajištěnému věřiteli (se zjištěnou zajištěnou pohledávkou), není vyloučeno nebo omezeno tím, že usnesení současně neobsahuje výrok deklarující práva zajištěného věřitele dosud nezjištěné zajištěné pohledávky ke zbylé části výtěžku zpeněžení pro případ, že dojde ke zjištění zajištěné pohledávky.
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sen. zn. 29 NSČR 165/2022)
Přípustnost dovolání, Poučovací povinnost soudu, Spojení věcí ke společnému řízení, § 112 o. s. ř., § 157 odst. 1 o. s. ř., § 169 odst. 1 o. s. ř., § 202 odst. 2 o. s. ř., § 211 o. s. ř., § 236 odst. 1 o. s. ř., § 237 o. s. ř., § 238 o. s. ř., § 239 o. s. ř., § 9 odst. 3 předpisu č. 13/1997 Sb., § 26 předpisu č. 13/1997 Sb., § 27 předpisu č. 13/1997 Sb., § 2895 o. z., § 2900 o. z., § 2901 o. z.
Je-li v době vydání dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu předmětem řízení peněžité plnění převyšující 50 000 Kč, které se skládá z nároků, jež, ač mají původ v téže události, jsou obecně vzato pokládány za nároky se „samostatným skutkovým základem“, z nichž každý samostatně nepřevyšuje 50 000 Kč, omezení přípustnosti dovolání prostřednictvím hodnotového censu vyjádřeného v § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. se neuplatní, jestliže se dovolání týká právních otázek, jejichž řešení je těmto nárokům společné (vychází ze skutkového základu těmto nárokům společného).
Je-li v době vydání dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu předmětem řízení peněžité plnění převyšující 50 000 Kč, které se skládá z nároků, jež, ač mají původ v téže události, jsou obecně vzato pokládány za nároky se „samostatným skutkovým základem“, z nichž každý samostatně nepřevyšuje 50 000 Kč, omezení přípustnosti dovolání prostřednictvím hodnotového censu vyjádřeného v § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. se prosadí, jestliže se dovolání týká právních otázek, jejichž řešení není těmto nárokům společné (nevychází ze skutkového základu těmto nárokům společného).
V pochybnostech o tom, zda dovoláním otevřená právní otázka vychází ze společného skutkového základu uplatněných nároků, nemůže dovolací soud dovolání odmítnout podle § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. Předmětem řízení je (totiž) peněžité plnění, které v souhrnu převyšuje 50 000 Kč a výjimku z pravidla jdoucí nad rámec dikce § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. zkoumáním samostatného skutkového základu jednotlivých nároků je nutno vykládat restriktivně (v hraničních případech ve prospěch přípustnosti dovolání co do hodnotového censu).
Subjektivní prvky, jež mohou být vneseny do zkoumání přípustnosti dovolání prostřednictvím hodnotového censu tím, jak dovolatel v dovolání vymezí právní otázky, o jejichž řešení dovolací soud žádá, se logicky nemohou promítnout do podoby poučení o přípustnosti dovolání (§ 157 odst. 1 o. s. ř. a § 169 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř.) v písemném vyhotovení rozhodnutí odvolacího soudu; to bude obsahovat poučení o přípustností dovolání podle toho, zda v době vydání rozhodnutí odvolacího soudu bylo předmětem řízení peněžité plnění, které v souhrnu převyšuje 50.000 Kč.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2023, sp. zn. 31 Cdo 1178/2023)
Zdroj Nejvyšší soud
Ilustrační foto: Pixabay.com