Členské státy Evropské unie 1. června schválily připojení bloku k Istanbulské úmluvě proti násilí na ženách a domácímu násilí. Zástupci unijních vlád rozhodli o tom, že pro sedmadvacítku zemí bude závazný text paktu, který zavádí zákonná pravidla pro ochranu žen před různým formami násilí. Informovala o tom Rada EU. Česko patří k menšině unijních zemí, které úmluvu dosud neratifikovaly. Podle českého ministra pro evropské záležitosti Ing. Martina Dvořáka bude závazná pouze ve věcech spadajících do pravomoci EU.

Úmluva z roku 2011 odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Násilí vůči ženám dokument vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci.

„Násilí na ženách je neakceptovatelné a musí skončit. Takové činy nemají v našich společnostech místo,“ komentovala schválení úmluvy švédská ministryně pro genderovou rovnost Paulina Brandbergová, jejíž země Radě EU v současnosti předsedá.

Česko patří k malé skupině států unie, které úmluvu dosud neratifikovaly. Vláda minulý týden rozhodla, že při dnešním formálním schvalování na ministerském zasedání v Lucemburku se Česko zdrží hlasování.

„Úmluva se stane závaznou pouze v záležitostech, ve kterých má EU pravomoci, tedy například v azylových otázkách, v justiční spolupráci nebo se na ni mohou odvolávat zaměstnanci unijních institucí,“ uvedl na twitteru ministr Martin Dvořák. O českém přistoupení by podle něj měla brzy jednat vláda, která by měla dokument poslat k posouzení do parlamentu.

Neřešení problematiky násilí stojí víc než její řešení

Podle premiéra Petra Fialy žádné podstatné změny v českém právním řádu kvůli úmluvě nutné nebudou. Pro ratifikaci úmluvy se už dříve vyslovil také prezident Petr Pavel.

Na podporu Istanbulské úmluvy minulý týden 24. května na piazzettě Národního divadla v Praze demonstrovala přibližně stovka lidí. „Chceme tímto setkáním vyslat signál, že není na co čekat. Úmluva měla být dávno ratifikována,“ řekla shromážděným Johanna Nejedlová z nevládní organizace Konsent. Pro ratifikaci se vyslovila bývalá ombudsmanka Anna Šabatová. Úmluva podle ní nemá úmysl ani potenciál rozvrátit tradiční hodnoty, právě naopak.

Největší nepochopení způsobuje asi definice „gender“. Ta v Úmluvě vysvětluje, jaké existují o ženách a mužích stereotypy a představy ve společnosti, jež pak vedou k tomu, že jsou ženy častější obětí domácího násilí (v 90-95 procentech).

Podle Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, zmocněnkyně vlády pro lidská práva, stojí neřešení problematiky násilí víc než její řešení. Rostou rizika spojená s rozvojem psychických problémů, což má vliv na celou společnost.

Istanbulská úmluva odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, tzv. zločiny ze cti a mrzačení genitálií. Upozorňuje na fakt, že ženy bývají nejčastěji obětí domácího a sexuálního násilí a také obětí masového znásilňování v ozbrojených konfliktech. Násilí vůči ženám úmluva vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci. Nepřipouští však diskriminaci kohokoliv z jakéhokoliv důvodu. Různými formami násilí jsou postiženi i muži, IÚ proto vyzývá smluvní státy ke stejné ochraně dalších skupin obětí násilí, ať už jde o muže, seniory a seniorky a děti.

V úmluvě se státy zavazují mimo jiné k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i k vyčlenění peněz na služby. Počítá se se školením zdravotníků, policistů či soudců. Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti násilí, dostupná by měla být právní a psychologická podpora či azylové domy.

Více o Istanbulské úmluvě se dočtete ZDE.

Zdroj: ČTK, AD
Foto: canva.com