„Soudci nemohou komentovat rozhodnutí svých kolegů, advokáti si nemohou dovolit mít pověst kritiků soudních rozhodnutí. Doc. JUDr. Filip Melzer, Ph.D., LL.M., (na snímku vlevo) a JUDr. Petr Bezouška, Ph.D., (na snímku vpravo) již tuto pověst mají. Vydejte se s nimi na túru světem aktuální judikatury…“ Těmito slovy je uveden projekt „Podcast judikatúra“, na který odkazuje v nové rubrice (v pravém sloupci dole) i Advokátní deník . Jak se podcast zrodil a kam až nás mohou jeho průvodci dovést? Na to jsme se zeptali přímo jeho aktérů.

Co vás vedlo k odhodlání věnovat se tomuto projektu, a co bylo tím rozhodujícím momentem?

JUDr. Petr Bezouška, Ph.D. (dále PB): Prvotní impuls vzešel od Filipa někdy na podzim 2021. Přiznám se, že se mi do toho moc nechtělo, protože jsem od přírody líný a den má jen 24 hodin. V tu dobu jsem měl čas jen po nocích, a to ještě málo (a také jsme některé epizody opravdu v noci točili). Nakonec jsem mu na návrh ale kývnul, asi jsem se potřeboval něčím novým trochu rozptýlit od každodenních starostí otce dvou malých dětí. Nutno dodat, že sami bychom to nezvládli, za podporu vděčíme mediální platformě Právo21, která nám poskytuje technickou podporu. Hlavní dík patří Honzovi Šlajsovi, který každý díl sestříhá a připraví k publikaci (pokud mu o něm zrovna nezapomeneme říct); někdy na nás bývá „naštvaný“, to když se rozpovídáme a slovy klasika přetékáme do basketbalu.

Doc. JUDr. Filip Melzer, Ph.D., LL.M. (dále FM): A mně se do toho naopak chtělo. A jsem rád, že jsem Petra nakonec přemluvil. Mám totiž formát podcastu rád. Jezdil jsem často po dálnici z Olomouce do Prahy a přiznám se, že jsem už nemohl poslouchat rádio. Když jsem potřetí slyšel ty stejné zprávy, tak jsem to už musel vypnout. A když už mě přestaly bavit audioknihy, tak jsem zjistil, že můžu poslouchat podcasty. Na rozdíl od audioknihy se dají doposlechnout do konce na jednu cestu. V této době jsem objevil i podcasty, které vydává Právo21. Ty mě pořád velmi baví, ale chtěl jsem i něco o soukromém právu. A jak praví stará moudrost, co si neuděláš sám, to nemáš.

V čem spatřujete výhody tohoto formátu – podcastu?

PB: Výhodou je nepochybně rychlost, jakou se sdělení dostane k adresátům. Už několikrát se nám podařilo zpracovat rozhodnutí, které bylo velmi čerstvé (naposledy třeba o moderaci smluvní pokuty, když Nejvyšší soud rozhodl 25. ledna a my jsme do čtrnácti dnů natáčeli). Na naší straně je to také jiný přístup, než když píšeme články. Tam jsme „svázáni“ pravidly vědecké práce – nejen, že je třeba vážit každou formulaci, ale vše je třeba též dobře odzdrojovat, citovat apod. A pak čekáte na publikaci a doufáte, že si to někdo přečte. Výhoda je pak i na straně posluchačů, protože nemusejí číst. Každý nový díl dostanou do své aplikace a mohou si ho poslechnout třeba při jízdě autem, při běhání nebo žehlení. Nechceme se tvářit, že máme patent na rozum, proto je výhodou i rychlá zpětná vazba od posluchačů. Nečekáme chválu, spíše jsme raději, když podnítíme diskusi. Chvála nás ale samozřejmě těší. Výhodou našeho podcastu je i to, že jednotlivá témata nezastarávají. Tím, že jde o odborný výklad, může si nový posluchač dnes poslechnout první epizodu a získá informace, které jsou stále relevantní. A také je prostě fajn bavit se o právu s někým, kdo tomu rozumí a má k tomu co říct.

FM: Nejenže témata nezastarávají, ale stále přibývají nová a přibývat budou. S Petrem jsme členy České a slovenské společnosti pro deliktní právo a příbuzné obory, kde v relativně úzkém kruhu s dalšími kolegy z akademické půdy a vysokých soudů, kteří se specializují na náhradu škody a bezdůvodné obohacení, též diskutujeme aktuální judikaturu. Ale to je nás asi 20, tento formát má tu výhodu, že je přístupný podstatně širšímu publiku. Proto si moc vážíme toho, že na nás na svých webových stránkách odkazuje Advokátní deník.

Podle čeho vybíráte témata, jednotlivé kauzy?

PB: Jako v pohádce o Popelce – co nás cvrnkne do nosu. Občas nám tipy posílají naši posluchači, všem ale nelze, bohužel, vyhovět. Chceme se zabývat těmi rozhodnutími, která jsou nejen aktuální, ale i něčím zajímavá, ať již v pozitivním či negativním smyslu. A zároveň by to mělo být podnětné pro praxi. Oba sice primárně působíme v akademii, ale druhou nohou se boříme do praxe, tak víme, jak je důležité porozumět rozhodnutím vysokých soudů a umět s nimi dobře pracovat. Když si uvědomíme, že žijeme nějakých 9 let s novým občanským zákoníkem, je zřejmé, že témat je dost a dost.

FM: Rozhodnutí musí být nějak zajímavé. Buď se tedy týká nějak podstatné praktické otázky, nebo je určitým způsobem problematické. Nemá moc smysl natáčet podcast o něčem, co je jasné a nesporné. Proto to možná vypadá, jako bychom byli takoví remcalové, kterým se nic nelíbí. My si skutečně často vybíráme rozhodnutí právě proto, že se nám nelíbí. Tak můžeme jednak upozornit kolegy z praxe, že je třeba si dát pozor, ale máme ambici i upozornit tvůrce na to, co považujeme za problematické. Pokud se nad tím třeba znovu zamyslí, pak jen dobře, pokud ne, tak jsme to alespoň zkusili. To neznamená, že neexistuje spousta kvalitních rozhodnutí, se kterými však nemáme problém, a proto o nich není třeba zvláště mluvit.

Jaké máte zatím ohlasy?

PB: Tady se budeme trochu chlubit, ale ohlasy z odborné veřejnosti jsou velmi pozitivní. Víme, že nás poslouchají advokáti, koncipienti, soudci, studenti, dokonce i neprávníci. Jen má manželka prohlašuje, že na to nemá trpělivost. Někteří vyučující zařazují náš podcast dokonce do výuky. Samozřejmě, kritizujeme-li nějaké rozhodnutí, je jasné, že se to nemusí líbit jeho autorům. Hodně jsme zaujali studenty práv, některé až natolik, že se nám na podzim nabídla skupina olomouckých studentů s tím, že budou obhospodařovat i další sociální sítě. Do té doby jsme měli jen soukromou facebookovou skupinu, kde je nyní cca 2 400 členů. Nyní má podcast své místo i na Instagramu a Twitteru a je tam v péči těchto studentů, za což jim děkujeme.

FM: Moc si vážíme odezvy, kterou zatím máme. Chtěli bychom víc zapracovat na nějaké diskusní platformě. Podcast je výborný formát, ale je jen jednosměrný – od nás směrem k posluchačům. Rádi bychom měli prostor, kde by bylo možné diskutovat. V březnu v rámci Noci práva na olomoucké fakultě máme první živé natáčení, kde budou i diváci, kteří budou moci dávat dotazy. Na to se opravu moc těším.

Který díl byl zatím nejvyhledávanější?

PB: Tak to přesně nevíme, ale myslím, že to byla desátá epizoda, která se týkala stavu právní vědy (zřejmě se „líbilo“, že jsme pro změnu nekritizovali soudní rozhodnutí, ale v podstatě sami sebe). Jubilejní epizody jsme zatím dělali speciální, a ukázalo se, že i tím jsme zaujali. Máme k dispozici obecné statistiky, z nichž vyplývá, že každou epizodu v průměru poslouchá kolem 1 200 posluchačů. Po pravdě, takový záběr bychom standardní publikační činností nedosáhli. Aby si náš článek během týdne přečetlo více než 1 000 lidí, to je naprostá sci-fi.

FM: Vím, že velkou odezvu měl také díl, který se zabýval přímou odpovědností pomocníka.

Je vaším cílem provázet, poznávat, nebo i šokovat a burcovat?

PB: Cíl je především informační, vzdělávací, snad osvětový. Bavíme-li se o nějakém rozhodnutí, většinou dodáváme i hodně informací kolem – doktrinární pohled, zahraniční přístupy. Takže to rozhodnutí kolikrát slouží jako odrazový můstek k obecnějším výkladům. Jde-li o rozhodnutí z našeho pohledu nekvalitní, chceme ukázat, jaký by měl být správný přístup. Oba za sebou máme už docela dlouhou pedagogickou dráhu na různých právnických fakultách, a to se nutně do podcastu promítá. Takže, i když tím můžeme někoho šokovat, primárním cílem to není.

FM: Šokovat určitě nechceme, ale někdy bych burcoval rád. V jednu chvíli jsem byl například rozhodnutý, že v každém díle po vzoru Cata staršího prohlásím: „Ostatně soudím, že judikatura k přechodným ustanovením musí být změněna!“ Ještě jsem ale v sobě nenašel dostatek buřičské energie.

Věnujete se také diskusním tématům, kam až chcete ve své „túře“ dojít? Jak široké obzory chcete otevřít?

PB: Hranice jsou dány naší odborností – tedy soukromé právo. Nechceme mluvit o něčem, o čem máme třeba jen mlhavé nebo vůbec žádné povědomí. Proto těžko budeme glosovat například rozhodnutí z trestní oblasti, byť jsme k tomu byli některými posluchači vyzýváni. Chceme vše držet v čistě odborné rovině a snad jsme si našich omezení dostatečně vědomi. Zároveň víme, že na túře by se měl člověk i bavit, proto někdy volíme i odlehčenější tón. Pokud jde o ony jubilejní epizody (zatím byly dvě), tam jsme otevřeli téma stavu právní vědy a právního vzdělávání. Opět tedy něco, v čem se oba pohybujeme. Uvidíme, zda nás napadne i něco dalšího, o čem by se dalo v podcastu mluvit.

FM: Základem by měla být stále analýza aktuální judikatury. Jiná témata by opravu měla být jen třešničkou na dortu, zpestřením. Protože mám rád právní historii, tak by se mi v rámci nějaké jubilejní epizody líbila témata týkající se vývoje soukromého práva, zejména v obdobích, která na nás stále působí. Samozřejmě jsme rádi za každý podnět a každou inspiraci.

Přiberete další souputníky k tvorbě nových dílů?

PB: Vypůjčím si slova hokejisty zpovídaného po utkání: „Tak určitě.“  Ono to vždy záleží na tématu a časových možnostech. Jsme rádi, že nám v podcastu už „hostovali“ František Korbel a Petr Tégl a že svými pohledy obohatili speciální díly Honza Šlajs a Marek Zápotocký. Můžeme-li přenechat slovo lidem, kteří jsou ve svých oblastech super odborníky, je to vždy výhra a pro nás i jednodušší natáčení. Také platí, že víc hlav víc ví a že si vyjdeme na túru s chytrými lidmi velmi rádi.

Děkujeme za rozhovor!

Podcasty najdete nově i na Advokátním deníku v pravém sloupci!

Redakce AD
Foto: redakce AD