Úpravu parametrů podpory ukrajinských uprchlíků, o kterém diskutovali ministři od prosince schválila vláda na svém mimořádném jednání dne 27. ledna, v němž ministři hlasovali per rollam. Do řádného jednání vlády konaného 25. ledna se nepodařilo vypořádat všechny rozpory, proto vláda přistoupila k jednání na dálku tak, aby stihla novelu schválit včas bez potřeby legislativní nouze. Ustanovení novely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některých souvisejících zákonů, by měla platit od dubna a měla by upravit solidární příspěvky na ubytování ukrajinských běženců v domácnostech a humanitární dávky. Návrh zpřísnění počítá i se zavedením evidence uprchlíků či zjednodušením získání kvalifikace logopedů. Po schválení vládou čeká předpis projednání Parlamentem.

Během projednávání návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí v uplynulých týdnech měli k jeho jednotlivým částem připomínky zaměstnavatelé, kraje i některé resorty. Poslední úpravy zapracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí před jednáním. „Změny, které byly postupně zapracovány, přinášejí jednak zkrácení lhůty, po kterou bude všem vyplácena humanitární dávka ve stejné výši, a to na pět měsíců, jednak také definici zranitelných osob, například matek s nejmenšími dětmi, osob se zdravotním postižením nebo pečujících o nemohoucí blízké. Ty budou mít v rámci humanitární dávky nárok na základní podporu, když prokazatelně nemohou být ekonomicky soběstační,“ informovala mluvčí ministerstva Eva Davidová.

Humanitární dávku ve výši životního minima by podle předlohy Ministerstva práce a sociálních věcí mohli uprchlíci s dočasnou ochranou čerpat po dobu 150 dní od měsíce udělení dočasné ochrany. „Po uplynutí této doby bude zkoumáno, zda má osoba objektivní překážky pro zapojení na trh práce (např. z důvodu věku, péče o malé dítě, invalidity, studia) a v případě, že tomu tak není, bude od následujícího měsíce po uplynutí uvedených 150 dní částka pro zjištění nároku a výše humanitární dávky ve výši existenčního minima,“ uvádí se v předkladu návrhu. Úprava podle autorů vychází z požadavku na větší účast běženců s dočasnou ochranou na hrazení svých životních nákladů a integraci. Do humanitární dávky by měly být nově započitatelné náklady na bydlení, které budou vymezeny nařízením vlády.

Příspěvek pro solidární domácnost by měl být zachován pouze v případě, že cizinci s dočasnou ochranou sdílí ubytování s poskytovatelem ubytování. Ministerstvo předpokládá, že podmínky a výše příspěvku pro solidární domácnost budou stanoveny nařízením vlády do 30. června. „Nebude-li po této době prodlouženo/přijato další nařízení vlády, příspěvek pro solidární domácnost nebude možné poskytovat,“ stojí v předkládací zprávě.

Návrh obsahuje také novelu zákona o Státním fondu podpory investic, která umožní vydávat finance na podporu poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu do nájmu nebo podnájmu osobě s dočasnou ochranou. V zákoně o nelékařských zdravotnických povoláních návrh zjednodušuje získání kvalifikace v oboru logopedie, protože v souvislosti s přílivem uprchlíků vzrostla poptávka po těchto službách. Novela zavádí také evidenci uprchlíků a s tím spojené povinnosti zaměstnavatelů.

Podle podkladů k novele z prosince loňského roku bydlí v nouzovém ubytování 70 000 uprchlíků z Ukrajiny s vízem k ochraně. Ubytovací kapacitu zajišťují kraje. Tvoří ji ubytovny, hotely, penziony i byty firem či organizací. Na osobu a noc v krajských či obecních zařízeních stát posílá 300 korun, ostatním provozovatelům pak 350 korun.

Prezident republiky Miloš Zeman podepsal dne 18. ledna novelu zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů, zvaného lex Ukrajina, podle které si budou moci uprchlíci z Ukrajiny napadené Ruskem prodloužit dočasnou ochranu v Česku o rok do konce března 2024. Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Úřadům prodloužení ochrany naopak umožní zjistit přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků se v Česku skutečně nachází. Podle ministra vnitra Mgr. Bc. Víta Rakušana je jich kolem 300 000 a jejich počet se nijak razantně nezvyšuje.

Zdroj: ČTK, redakce AD
Foto: vlada.cz