Rekodifikační čtvrtek řešil účast advokáta u neodkladného úkonu

Problematika přípravného řízení byla tématem již pátého „Rekodifikačního čtvrtka“, který se konal 19. ledna 2023 na půdě pražské právnické fakulty. Navrhovanou úpravu představil náměstek nejvyššího státního zástupce a jeden z členů rekodifikační komise pro nový trestní řád, Mgr. Jiří Pavlík, role oponenta se pak ujala doc. JUDr. Mgr. Jana Tlapák Navrátilová, Ph.D., advokátka a docentka na Katedře trestního práva PF UK.

 

Sérii pravidelných diskusních setkání s předními odborníky z akademické obce i aplikační praxe nad konečným zněním dlouho připravovaného nového trestního řádu pořádá od loňského října zdejší Katedra trestního práva pod záštitou děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy prof. JUDr. Radima Boháče, Ph.D.

Debata přítomných odborníků se soustředila především na tři navrhované novinky. První se týká dozoru státního zástupce, který by měl být nově v přípravném řízení u přečinů pouze fakultativní, a jako obligatorní by byl už jen u zločinů. Návrh je podle náměstka Pavlíka reakcí na faktický stav, kdy u většiny málo závažných trestných činů je dozor státního zástupce čistě formální a pouze jej administrativně zatěžuje.

Proti tomuto návrhu se vyslovil především místopředseda Ústavního soudu prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc., Univ. Priv. Prof., pro kterého je „únik státního zástupce z přípravného řízení“ těžko představitelný. „Dozor nejsou jen úkony, ale i odpovědnost“, zdůraznil Fenyk, který má za sebou mnohaletou praxi státního zástupce i advokáta.

Druhou novinkou je zásadní změna u zahájení trestního stíhání, které by mělo být odformalizováno do podoby sdělení obvinění, kdy policie na začátku prvního výslechu dotyčnému sdělí, že jej stíhá jako podezřelého. V záznamu o sdělení obvinění by pak musely být popsány skutky, ze kterých je dotyčná osoba obviněna, zákonná klasifikace činu i poučení o opravném prostředku.

Podle slov náměstka Pavlíka je snaha o menší formálnost zahájení trestního stíhání za situace, kdy většina usnesení o zahájení trestního stíhání není napadána stížností a celkem jen asi čtyři procenta jich je zrušena, legitimní, což dokládal i statistikami Ministerstva spravedlnosti. Jak dodal, obviněný by pro podání stížnosti již nebyl vázán žádnou lhůtou, zatímco naopak by nově vázala pořádková lhůta státního zástupce.

Podle názoru docentky Tlapák Navrátilové je navrhovaný způsob zahajování trestního stíhání v konfliktu s právem na obhajobu a omezuje ji, neboť neobsahuje sdělení důvodů, které k zahájení stíhání vedly.

Profesor Fenyk pak upozornil, že obvinění je první úkon, který definuje skutek i jeho právní kvalifikaci, a tento skutek by pak měl být i v obžalobě a v rozsudku. „Opravdu chceme mít úkon, na kterém závisí obžaloba, takto neformální? A co když to bude mít ústavní vadu? Už se to v praxi stalo,“ řekl a zdůraznil, že vzhledem k tomu by mělo jednat o úkon raději více než méně formalizovaný.

Nejvíce přítomných se ale zapojilo do diskuse o novince, která zavádí přítomnost advokáta u neodkladného a neopakovatelného úkonu. Jak vysvětlil předseda komise pro nový trestní řád, soudce Nejvyššího soudu JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D., jedná se o reakci na judikaturu ESLP, podle které přítomnost soudce u takového úkonu není dostatečnou zárukou práv obviněného. Proto komise zvolila jako vhodnou osobu advokáta. Pro přítomné odborníky s advokátní praxí ale byla představa, že budou u takového úkonu přítomni, aniž budou vědět, koho jako obhájci zastupují, obtížně představitelná.

„Bylo by vhodné vést i širší diskusi s Českou advokátní komorou, jak by taková přítomnost advokáta byla zajištována, aby tak bylo vůbec možné postupovat,“ uvedla mimo jiné docentka Tlapák Navrátilová.

Jak řekl prof. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D., vedoucí Katedry trestního práva PF UK a advokát, bez porady s klientem by v takové situaci nevěděl, jestli nepoloží otázku, která by obviněnému mohla uškodit. Omezil by tedy svoji účast na to, zda svědek nevypovídá pod nátlakem, na což by možná postačil i audiovizuální záznam. „Advokát v takové situaci nemůže vykonávat to, co jako advokát vykonávat má,“ konstatoval.

Záznam celého semináře můžete zhlédnout ZDE.

Stávající trestní řád pochází z roku 1961 a prošel více než stovkou novelizací. Věcný záměr zákona schválila vláda už v roce 2005 a následně také v roce 2008. O šest let později vznikla pracovní komise, přičemž od té doby vedlo Ministerstvo spravedlnosti šest různých ministrů. Jak již Advokátní deník informoval, stávající ministr spravedlnosti Pavel Blažek nechce v dalších přípravách nového trestního řádu pokračovat, dokud se k dosavadním výsledkům prací nevyjádří Senát a Poslanecká sněmovna.

Další, v pořadí již šestý „rekodifikační čtvrtek“ se bude konat na pražské právnické fakultě 16.  února 2023 od 17 hodin a jeho tématem bude Zajištění osob (a případně i věcí). Referátů se ujmou budou prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., a JUDr. Jan Provazník, Ph.D.

 

 

Redakce AD

Foto redakce AD

Go to TOP