Ústavní soud v roce 2022, podobně jako předloni, zrušil přibližně 3 % rozhodnutí Nejvyššího soudu, napadených ústavní stížností. Předseda Nejvyššího soudu JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D., k tomu řekl: „Ústavní soud nám, porovnáme-li absolutní počty, ruší stále méně a méně rozhodnutí. Přitom je třeba si uvědomit, že zatímco soudci Nejvyššího soudu musí striktně rozhodovat v mezích platných zákonů, Ústavní soud má jako jediný v naší zemi pravomoc zákon, resp. příslušnou část zákona, zrušit. Není to až tak výjimečné a částečně i z tohoto pohledu je třeba na některá ústavními soudci zrušená rozhodnutí pohlížet.“

Statistická data, porovnání podle činnosti jednotlivých kolegií Nejvyššího soudu, říkají, že ve věcech občanskoprávního a obchodního kolegia bylo loni Ústavním soudem rozhodnuto v 927 případech (70 % všech ústavních stížností proti rozhodnutím Nejvyššího soudu), o ústavních stížnostech, kterými stěžovatelé napadali rozhodnutí trestního kolegia, bylo u Ústavního soudu rozhodováno 397 krát (což představuje zbylých 30 % z celkového počtu).

Ústavním stížnostem, napadajícím rozhodnutí senátů trestního kolegia Nejvyššího soudu, bylo Ústavním soudem vyhověno 6 krát, tzn. u 1,5 % řízení, ve věcech civilního kolegia vyhověl Ústavní soud ústavním stížnostem ve 3,6 % řízení, a to konkrétně 37 krát.

„Nejvyšší soud ctí výsadní postavení Ústavního soudu, dané mj. také článkem 89, odst. 2, Ústavy České republiky, který jasně definuje, že vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby. Soudci Nejvyššího soudu s tímto vědomím k nálezům Ústavního soudu přistupují. Ostatně i senáty Nejvyššího soudu jsou v postavení, kdy důvodně předpokládají, že nižší instance obecných soudů budou ctít jejich právní názor v případě, kdy jim po zrušení rozsudku v dovolacím řízení vracejí věc k dalšímu projednání,“ uzavřel předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy.

Zdroj: Nejvyšší soud
Foto: NS/Aleš Ležatka