Na půdě Právnické fakulty UK v Praze se dne 12. ledna 2023 uskutečnilo další odborné sympozium k problematice kolektivního řešení soudních sporů, které potvrdilo rozmanitost a mnohovrstevnatost pohledů na toto aktuální téma, jakož i poukázalo na řadu praktických problémů, které se zavedením hromadných žalob do našeho právního pořádku pravděpodobně objeví.

Konferenci po úvodním slově organizátorů otevřel příspěvek Mgr. Michala Fraňka, náměstka ministra spravedlnosti pro legislativu, který představil aktuální legislativní vývoj, přičemž, jak uvedl: „návrh, který transponuje tzv. minimalistickou cestou poslední směrnici EP a Rady EU 2020/1828 z 25. 11. 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, je od 21. prosince 2022 v meziresortním připomínkovém řízení, u něhož končí lhůta 18. ledna tohoto roku.“ Základními cíli směrnice i zákona je podle jeho slov poskytnout procesní nástroj pro situace, kdy je nějakým protiprávním jednáním zasažena větší skupina osob, což by mělo zefektivnit soudní řízení a zajistit jednotnost soudního rozhodování. Upozornil rovněž na institut akreditovaných neziskových organizací, které budou k žalobám povolány, a které budou muset splnit poměrně přísná kritéria a podléhat dozoru. V tuto chvíli se počítá s modelem opt-in, což znamená, že se bude nutné do řízení aktivně přihlásit. Přihlášený bude mít garantována jistá procesní práva, ale nebude v postavení žalobce. „Zákon přináší i speciální prvky, zejména informování dotčených spotřebitelů, institut zpřístupnění důkazních prostředků a další,“ dodal. Řízení bude mít dvě fáze, kdy v první budou soudy ověřovat splnění podmínek hromadného řízení, jakož i původ prostředků zajišťujících toto řízení. Na závěr náměstek Franěk přislíbil, že se bude ministerstvo snažit vypořádat připomínky co nejrychleji.

Docent JUDr. Petr Smolík, Ph.D., z PF UK se zaměřil na minimalismus versus maximalismus v legislativě hromadných žalob. Kriticky srovnal směrnici a návrh zákona, pokud jde o přehled institutů v těchto dvou předpisech, a následně se zaměřil na vybrané otázky k řešení. „Jako problematické vidím třeba incidenční spory uvnitř hromadných řízení, ale třeba i možnost existence více skupin, pohyb mezi skupinami a separátní jednání a urovnání sporů,“ uvedl. „Velkým problémem bude i dokazování, pokud jde o zpřístupnění důkazních prostředků,“ dodal. Dále uvedl, že zásadní je i otázka rozhodnutí o základu, určení výše individuálních nároků nebo plnění ve prospěch všech (potenciálních) žalobců, nebo i osud nevyžádaného plnění (propadá ve prospěch koho?), stejně jako problémy s procesním zastoupením žalobců. Zaměřil se i na americkou úpravu, která není v poslední době přijímaná bez výhrad, stejně tak představil i německou úpravu a poznatky německých kolegů.

Další příspěvek JUDr. Miroslava Sedláčka, Ph.D., LL.M., z pražské právnické fakulty se zabýval procesními specifiky, která tato řízení provázejí. „Hledá se odpověď na otázku, jakým způsobem se dotčení členové skupiny mohou do řízení zapojovat. Směrnice přitom odděluje režim žalob na zdržení se jednání a na zjednání nápravy, kdy lze volit mezi opt-in versus opt-out,“ uvedl a zopakoval, že navrhovaný zákon stojí na principu opt-in. Dále představil další specifika jako věcnou příslušnost (krajské soudy), místní příslušnost, institut zúčastněného člena skupiny nebo i postavení žalobce v hromadném řízení nebo jeho zastoupení – vždy advokát, nikoli například pouze osoba s právnickým vzděláním. „Je třeba i vyřešit překážku litispendence a zákaz rizikového financování,“ upozornil závěrem.

V následné diskusi se řešily například otázky týkající se zastoupení advokátem, které původní směrnice explicitně nevyžaduje, na rozdíl od českého návrhu, stejně jako pojištění advokátů jakožto zástupců v individuálních versus hromadných řízeních.

JUDr. Klára Hamuľáková, Ph.D., z olomoucké právnické fakulty, se pak zaměřila na základní otázky postavení členů skupiny, jejich práva a povinnosti a přítomné detailně seznámila s navrhovaným zněním v českém zákoně. S výběrem vhodného řešení přístupu opt-in (aktivní souhlas) nebo opt-out (konkludentní souhlas) seznámila pak JUDr. Anežka Janoušková, Ph.D., a představila klady i negativa obou možných řešení. Ohledně problematiky opt-in a opt-out se mezi přítomnými rozproudila poměrně bohatá diskuse, v níž bylo poukázáno na řadu skutečně prakticky problematických detailů, které ten či onen systém provázejí například v zahraničí a nelze jim s jistotou zabránit ani v případě české navrhované úpravy. Detailně se pak probíraly například specifika „náboru“ v režimu opt-in nebo i opt-out.

V návaznosti na své předřečnice pak vystoupil s neméně důležitou problematikou, a to financováním kolektivních žalob Mgr. Ing. Tomáš Střeleček, Ph.D., LL.M., a poukázal rovněž na možná řešení a jejich úskalí v praxi.

Odpolední panel se pak věnoval kolektivnímu řízení očima právní praxe, kdy řečníci z řad advokacie představili další s hromadnými žalobami spojené otázky, ať JUDr. Lukáš Duffek, který se zaměřil na osobu žalobce nebo žalovaného v hromadném řízení, nebo Mgr. Petr Zábranský, který se věnoval zneužití hromadné žaloby a ochrany proti němu. Advokátka Mgr. Kateřina Švěřepová se pak na hromadnou žalobu podívala optikou úpravy v EU. Na zvládání mnohosti subjektů a vůbec efektivitu kolektivního řízení se zaměřil soudce JUDr. Miroslav Kalný.

Tato konference ukázala, že je skutečně mimořádně důležité se odborně setkávat a diskutovat nejen téma hromadných žalob obecně, ale i všechna další dílčí témata, která s tímto institutem souvisejí. Jak bylo patrné, vedle výše velmi frekventovaných zmíněných otázek přístupu k řízení nebo specifik zastoupení advokátem, panují zde aktuálně i představy, že řízení o hromadných žalobách proběhne rychleji než standartní proces. „To ale beze zbytku neplatí, nikdy zde nebudeme v režimu jako v USA, neboť budeme prokazovat nejen původ, ale i důvod jednotlivých nároků,“ zaznělo z mnoha úst. Druhá taková premisa se týká například četnosti a závažnosti jednotlivých žalob. Panuje představa, že žalobce vše sesbírá, sepíše a podá, že bude fungovat jako magnet, rychle a efektivně. Podle mínění mnohých expertů nelze však pravděpodobně očekávat, že nápad bude takový, jaký se předpokládá.

Redakce AD

Foto: redakce AD